Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.

V noci na letošní 15. duben se pět tisíc optických vláken přístroje DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) zaměřilo na malý výsek oblohy poblíž Malého vozu. Sbíral fotony, které na něj dopadaly z hvězd, jež se ze Země jevily jenom jako nepatrné tečky. Když pak vyšlo slunce, astronomové na observatoři se rozjásali, protože právě úspěšně zmapovali celou oblast, kterou měl DESI prozkoumat: přes 47 milionů galaxií a dvacet milionů hvězd.

Původně pětiletý průzkum, který byl dokončený před plánovaným termínem a přinesl mnohem více dat, než se očekávalo, vytvořil největší datovou 3D mapu vesmíru ve vysokém rozlišení, jaká kdy vznikla. Vědci teď tuto mapu informací budou využívat k výzkumu temné energie. Ta tvoří asi 70 procent vesmíru, pohání jeho zrychlující se rozpínání a pro experty pořád ještě zůstává záhadou.

Pět let pozorování experimentu DESI v půlminutě:

Porovnáním toho, jak se galaxie shlukovaly v minulosti s jejich aktuálním rozložením, vědci vysledovali vliv temné energie v průběhu 11 miliard let kosmické historie. Překvapivé výsledky z prvních tří let sběru dat projektu DESI naznačily, že temná energie, považovaná za „kosmologickou konstantu,“ se v průběhu času možná vyvíjí.

S kompletním souborem dat za pět let budou mít vědci k dispozici podstatně více informací, aby mohli ověřit, jestli se tento náznak vytratí, nebo naopak zesílí. Pokud se potvrdí, znamenalo by to zásadní posun v chápání vesmíru a jeho možného osudu, který závisí na rovnováze mezi hmotou a temnou energií.

  • Lidé žijí v prostoru, který je tvořený hmotou – tedy atomy. Ty ale tvoří jen asi 4,6 procenta kosmu.
  • Dalších 23 procent kosmu je tvořeno takzvanou temnou hmotou.
  • A drtivá většina vesmíru je pro lidstvo zcela neviditelná, 72 procent z něj totiž tvoří takzvaná temná energie.

Znepokojivé konsekvence

Proč mohou být tyto výsledky pro vědu tak znepokojivé? Důvodů je více. Zaprvé DESI zpochybnil jeden z nejzákladnějších pilířů standardního kosmologického modelu — Einsteinovu kosmologickou konstantu. Standardní model předpokládá, že příčina zrychlující se expanze vesmíru, tedy temná energie, si při rozšiřování vesmíru udržuje dokonale konstantní hustotu energie . Analýza dat z prvních tří let provozu DESI ale naznačila, že temná energie se naopak vyvíjí a že tedy není konstantní — což by byl zásadní objev, který by na hlavu převrátil standardní model kosmologie. Jenže právě ten byl dosud potvrzen prakticky všemi ostatními pozorováními.

Senzory experimentu DESI:

Problém je, že výsledky DESI zatím nestačí k tomu, aby se daly považovat za definitivní. Statistická významnost zjištění není dostatečně vysoká a bylo by třeba výsledek potvrdit nezávislým průzkumem, aby mohl být považován za skutečně věrohodný. Věda se tak ocitá v nepříjemné situaci – stávající model funguje, ale s trhlinami, které nelze jednoduše ignorovat ani snadno opravit.

Královský projekt

Snaha projektu DESI pochopit temnou energii je jedním z největších vědeckých projektů současnosti – pracuje na něm totiž na devět stovek špičkových vědců ze 70 institucí. Projekt řídí Lawrence Berkeley National Laboratory spadající pod ministerstvo energetiky USA. DESI je namontovaný na čtyřmetrovém dalekohledu v Arizoně.

„Průzkum DESI byl mimořádně úspěšný,“ tvrdí Michael Levi, ředitel DESI a vědec v Berkeley Lab. „Přístroj fungoval lépe, než se očekávalo. Výsledky jsou neuvěřitelně vzrušující. A velikost a rozsah mapy a rychlost, s jakou jsme ji dokázali vytvořit, jsou fenomenální. Oslavíme dokončení původního průzkumu a pak se pustíme do práce na zpracování dat, protože jsme všichni zvědaví, jaká nová překvapení na nás čekají,“ nastínil badatel další postup.

Tento výzkum je důležitý proto, že se v jeho výsledcích skrývají informace o tom, jak jsou rozložené galaxie, jak jsou v kosmu rozložené záhadné temná hmota a temná energie a jak se vlastně vesmír vyvíjí. Vědci teď budou vytvářet podle těchto údajů simulace vesmíru, budou tvořit nové mapy a katalogy galaxií. První výsledky týkající se temné energie z celého období průzkumu DESI se očekávají příští rok. Mezitím vědci z DESI pokračují v analýze dat z prvních tří let průzkumu, zdokonalují měření temné energie a odhalují další výsledky týkající se struktury a vývoje vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
před 2 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 14 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026
Načítání...