Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.

V noci na letošní 15. duben se pět tisíc optických vláken přístroje DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) zaměřilo na malý výsek oblohy poblíž Malého vozu. Sbíral fotony, které na něj dopadaly z hvězd, jež se ze Země jevily jenom jako nepatrné tečky. Když pak vyšlo slunce, astronomové na observatoři se rozjásali, protože právě úspěšně zmapovali celou oblast, kterou měl DESI prozkoumat: přes 47 milionů galaxií a dvacet milionů hvězd.

Původně pětiletý průzkum, který byl dokončený před plánovaným termínem a přinesl mnohem více dat, než se očekávalo, vytvořil největší datovou 3D mapu vesmíru ve vysokém rozlišení, jaká kdy vznikla. Vědci teď tuto mapu informací budou využívat k výzkumu temné energie. Ta tvoří asi 70 procent vesmíru, pohání jeho zrychlující se rozpínání a pro experty pořád ještě zůstává záhadou.

Pět let pozorování experimentu DESI v půlminutě:

Porovnáním toho, jak se galaxie shlukovaly v minulosti s jejich aktuálním rozložením, vědci vysledovali vliv temné energie v průběhu 11 miliard let kosmické historie. Překvapivé výsledky z prvních tří let sběru dat projektu DESI naznačily, že temná energie, považovaná za „kosmologickou konstantu,“ se v průběhu času možná vyvíjí.

S kompletním souborem dat za pět let budou mít vědci k dispozici podstatně více informací, aby mohli ověřit, jestli se tento náznak vytratí, nebo naopak zesílí. Pokud se potvrdí, znamenalo by to zásadní posun v chápání vesmíru a jeho možného osudu, který závisí na rovnováze mezi hmotou a temnou energií.

  • Lidé žijí v prostoru, který je tvořený hmotou – tedy atomy. Ty ale tvoří jen asi 4,6 procenta kosmu.
  • Dalších 23 procent kosmu je tvořeno takzvanou temnou hmotou.
  • A drtivá většina vesmíru je pro lidstvo zcela neviditelná, 72 procent z něj totiž tvoří takzvaná temná energie.

Znepokojivé konsekvence

Proč mohou být tyto výsledky pro vědu tak znepokojivé? Důvodů je více. Zaprvé DESI zpochybnil jeden z nejzákladnějších pilířů standardního kosmologického modelu — Einsteinovu kosmologickou konstantu. Standardní model předpokládá, že příčina zrychlující se expanze vesmíru, tedy temná energie, si při rozšiřování vesmíru udržuje dokonale konstantní hustotu energie . Analýza dat z prvních tří let provozu DESI ale naznačila, že temná energie se naopak vyvíjí a že tedy není konstantní — což by byl zásadní objev, který by na hlavu převrátil standardní model kosmologie. Jenže právě ten byl dosud potvrzen prakticky všemi ostatními pozorováními.

Senzory experimentu DESI:

Problém je, že výsledky DESI zatím nestačí k tomu, aby se daly považovat za definitivní. Statistická významnost zjištění není dostatečně vysoká a bylo by třeba výsledek potvrdit nezávislým průzkumem, aby mohl být považován za skutečně věrohodný. Věda se tak ocitá v nepříjemné situaci – stávající model funguje, ale s trhlinami, které nelze jednoduše ignorovat ani snadno opravit.

Královský projekt

Snaha projektu DESI pochopit temnou energii je jedním z největších vědeckých projektů současnosti – pracuje na něm totiž na devět stovek špičkových vědců ze 70 institucí. Projekt řídí Lawrence Berkeley National Laboratory spadající pod ministerstvo energetiky USA. DESI je namontovaný na čtyřmetrovém dalekohledu v Arizoně.

„Průzkum DESI byl mimořádně úspěšný,“ tvrdí Michael Levi, ředitel DESI a vědec v Berkeley Lab. „Přístroj fungoval lépe, než se očekávalo. Výsledky jsou neuvěřitelně vzrušující. A velikost a rozsah mapy a rychlost, s jakou jsme ji dokázali vytvořit, jsou fenomenální. Oslavíme dokončení původního průzkumu a pak se pustíme do práce na zpracování dat, protože jsme všichni zvědaví, jaká nová překvapení na nás čekají,“ nastínil badatel další postup.

Tento výzkum je důležitý proto, že se v jeho výsledcích skrývají informace o tom, jak jsou rozložené galaxie, jak jsou v kosmu rozložené záhadné temná hmota a temná energie a jak se vlastně vesmír vyvíjí. Vědci teď budou vytvářet podle těchto údajů simulace vesmíru, budou tvořit nové mapy a katalogy galaxií. První výsledky týkající se temné energie z celého období průzkumu DESI se očekávají příští rok. Mezitím vědci z DESI pokračují v analýze dat z prvních tří let průzkumu, zdokonalují měření temné energie a odhalují další výsledky týkající se struktury a vývoje vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.