Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Nahrávám video

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Posledních zhruba 160 kilometrů letu představovalo pro posádku potenciálně největší nebezpečí. Zhruba 120 kilometrů nad zemským povrchem vstoupil Orion do atmosféry, a to rychlostí 38 367 kilometrů za hodinu.

Původně se počítalo s tím, že se kosmická loď bude nořit do atmosféry a zase z ní vystupovat, jako kámen skákající po vodě, aby postupně ztratila část své vysoké rychlosti.

Nahrávám video

Od toho však americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ustoupil po návratu mise Artemis I v prosinci 2022, kdy Orion obletěl Měsíc bez posádky. Při návratu tehdy totiž utrpěl značné škody tepelný štít plavidla, který chrání před spalující teplotou až 2760 stupňů Celsia způsobenou třením lodě a atmosféry.

On-line přenos

Mise Artemis

  • Sobota 11. dubna 2026
  • 06:42

    Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 06:17

    NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.

  • 06:02

    NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.

Posádka Artemis II se proto pokusila proletět atmosférou pod strmějším úhlem, aby v ní strávila co nejkratší dobu, a snížila se tak pravděpodobnost poškození způsobeného přehřátím lodi. Orion v tuto kritickou část vypadal jako ohnivá koule a za okénky lodě problikávala plazma. Tento moment byl kritický také proto, že v té době byla asi na šest minut přerušena komunikace s řídicím střediskem.

Nahrávám video

Samotný návrat trval přibližně 13 minut a patří k testům programu Artemis II, jehož cílem je v budoucnu umožnit přistání astronautů na Měsíci, plánovaná od roku 2028.

Neznámou byl štít

Server LA Times před přistáním podotkl, že odborníci přesně netuší, jak se tepelný štít při návratu zachová. Data proto sbírala řada letounů, která se snažila kosmickou loď sledovat – a to včetně letadla NASA či průzkumného letounu amerického námořnictva.

Orion ve finále zbrzdily tři sady padáků. Ty hlavní o průměru přes 35 metrů se otevřely ve výšce asi 2800 metrů a při rychlosti 209 kilometrů za hodinu. Kosmická loď nakonec zpomalila na rychlost pod 32 kilometrů za hodinu, za které dosedla do oceánských vod u San Diega.

Záchranné týmy NASA a amerického námořnictva okamžitě zahájily zajištění plovoucí kapsle, aby mohli dostat čtveřici astronautů ven z lodi. Po zhruba hodině a půl záchranné týmy dostaly celou posádku z modulu.

Jeden po druhém pak byli přepraveni vrtulníky na americkou válečnou loď USS John P. Murtha, kde je čekaly lékařské prohlídky. Každému měl být vyšetřen puls, krevní tlak, mozkové a nervové reakce a rovnovážný systém, uvedl server televize BBC. Letu se zúčastnili američtí astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s kanadským astronautem Jeremym Hansenem.

Mise Artemis II během svého letu urazila celkem téměř 1,12 milionu kilometrů, když dvakrát obletěla Zemi a následně provedla průlet kolem Měsíce. Posádka pořídila nové snímky Měsíce včetně oblasti nazvané pánev Orientale, která se nachází na rozhraní přivrácené a odvrácené strany vesmírného tělesa.

Zlomila také dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země, když překonala hranici 400 171 kilometrů od naší planety a dostala se podle NASA až do vzdálenosti 406 711 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 47 mminutami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 22 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.