Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Nahrávám video

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Posledních zhruba 160 kilometrů letu představovalo pro posádku potenciálně největší nebezpečí. Zhruba 120 kilometrů nad zemským povrchem vstoupil Orion do atmosféry, a to rychlostí 38 367 kilometrů za hodinu.

Původně se počítalo s tím, že se kosmická loď bude nořit do atmosféry a zase z ní vystupovat, jako kámen skákající po vodě, aby postupně ztratila část své vysoké rychlosti.

Nahrávám video

Od toho však americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ustoupil po návratu mise Artemis I v prosinci 2022, kdy Orion obletěl Měsíc bez posádky. Při návratu tehdy totiž utrpěl značné škody tepelný štít plavidla, který chrání před spalující teplotou až 2760 stupňů Celsia způsobenou třením lodě a atmosféry.

On-line přenos

Mise Artemis

  • Sobota 11. dubna 2026
  • 06:42

    Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 06:17

    NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.

  • 06:02

    NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.

Posádka Artemis II se proto pokusila proletět atmosférou pod strmějším úhlem, aby v ní strávila co nejkratší dobu, a snížila se tak pravděpodobnost poškození způsobeného přehřátím lodi. Orion v tuto kritickou část vypadal jako ohnivá koule a za okénky lodě problikávala plazma. Tento moment byl kritický také proto, že v té době byla asi na šest minut přerušena komunikace s řídicím střediskem.

Nahrávám video

Samotný návrat trval přibližně 13 minut a patří k testům programu Artemis II, jehož cílem je v budoucnu umožnit přistání astronautů na Měsíci, plánovaná od roku 2028.

Neznámou byl štít

Server LA Times před přistáním podotkl, že odborníci přesně netuší, jak se tepelný štít při návratu zachová. Data proto sbírala řada letounů, která se snažila kosmickou loď sledovat – a to včetně letadla NASA či průzkumného letounu amerického námořnictva.

Orion ve finále zbrzdily tři sady padáků. Ty hlavní o průměru přes 35 metrů se otevřely ve výšce asi 2800 metrů a při rychlosti 209 kilometrů za hodinu. Kosmická loď nakonec zpomalila na rychlost pod 32 kilometrů za hodinu, za které dosedla do oceánských vod u San Diega.

Záchranné týmy NASA a amerického námořnictva okamžitě zahájily zajištění plovoucí kapsle, aby mohli dostat čtveřici astronautů ven z lodi. Po zhruba hodině a půl záchranné týmy dostaly celou posádku z modulu.

Jeden po druhém pak byli přepraveni vrtulníky na americkou válečnou loď USS John P. Murtha, kde je čekaly lékařské prohlídky. Každému měl být vyšetřen puls, krevní tlak, mozkové a nervové reakce a rovnovážný systém, uvedl server televize BBC. Letu se zúčastnili američtí astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s kanadským astronautem Jeremym Hansenem.

Mise Artemis II během svého letu urazila celkem téměř 1,12 milionu kilometrů, když dvakrát obletěla Zemi a následně provedla průlet kolem Měsíce. Posádka pořídila nové snímky Měsíce včetně oblasti nazvané pánev Orientale, která se nachází na rozhraní přivrácené a odvrácené strany vesmírného tělesa.

Zlomila také dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země, když překonala hranici 400 171 kilometrů od naší planety a dostala se podle NASA až do vzdálenosti 406 711 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 21 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...