Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Nahrávám video

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Posledních zhruba 160 kilometrů letu představovalo pro posádku potenciálně největší nebezpečí. Zhruba 120 kilometrů nad zemským povrchem vstoupil Orion do atmosféry, a to rychlostí 38 367 kilometrů za hodinu.

Původně se počítalo s tím, že se kosmická loď bude nořit do atmosféry a zase z ní vystupovat, jako kámen skákající po vodě, aby postupně ztratila část své vysoké rychlosti.

Nahrávám video

Od toho však americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ustoupil po návratu mise Artemis I v prosinci 2022, kdy Orion obletěl Měsíc bez posádky. Při návratu tehdy totiž utrpěl značné škody tepelný štít plavidla, který chrání před spalující teplotou až 2760 stupňů Celsia způsobenou třením lodě a atmosféry.

On-line přenos

Mise Artemis

  • Sobota 11. dubna 2026
  • 06:42

    Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 06:17

    NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.

  • 06:02

    NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.

Posádka Artemis II se proto pokusila proletět atmosférou pod strmějším úhlem, aby v ní strávila co nejkratší dobu, a snížila se tak pravděpodobnost poškození způsobeného přehřátím lodi. Orion v tuto kritickou část vypadal jako ohnivá koule a za okénky lodě problikávala plazma. Tento moment byl kritický také proto, že v té době byla asi na šest minut přerušena komunikace s řídicím střediskem.

Nahrávám video

Samotný návrat trval přibližně 13 minut a patří k testům programu Artemis II, jehož cílem je v budoucnu umožnit přistání astronautů na Měsíci, plánovaná od roku 2028.

Neznámou byl štít

Server LA Times před přistáním podotkl, že odborníci přesně netuší, jak se tepelný štít při návratu zachová. Data proto sbírala řada letounů, která se snažila kosmickou loď sledovat – a to včetně letadla NASA či průzkumného letounu amerického námořnictva.

Orion ve finále zbrzdily tři sady padáků. Ty hlavní o průměru přes 35 metrů se otevřely ve výšce asi 2800 metrů a při rychlosti 209 kilometrů za hodinu. Kosmická loď nakonec zpomalila na rychlost pod 32 kilometrů za hodinu, za které dosedla do oceánských vod u San Diega.

Záchranné týmy NASA a amerického námořnictva okamžitě zahájily zajištění plovoucí kapsle, aby mohli dostat čtveřici astronautů ven z lodi. Po zhruba hodině a půl záchranné týmy dostaly celou posádku z modulu.

Jeden po druhém pak byli přepraveni vrtulníky na americkou válečnou loď USS John P. Murtha, kde je čekaly lékařské prohlídky. Každému měl být vyšetřen puls, krevní tlak, mozkové a nervové reakce a rovnovážný systém, uvedl server televize BBC. Letu se zúčastnili američtí astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s kanadským astronautem Jeremym Hansenem.

Mise Artemis II během svého letu urazila celkem téměř 1,12 milionu kilometrů, když dvakrát obletěla Zemi a následně provedla průlet kolem Měsíce. Posádka pořídila nové snímky Měsíce včetně oblasti nazvané pánev Orientale, která se nachází na rozhraní přivrácené a odvrácené strany vesmírného tělesa.

Zlomila také dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země, když překonala hranici 400 171 kilometrů od naší planety a dostala se podle NASA až do vzdálenosti 406 711 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 13 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 15 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...