Vědci objevili 27 planet jako ze Star Wars. Zřejmě obíhají kolem dvou hvězd

Astronomové popsali 27 kandidátských planet, které obíhají kolem dvou hvězd, podobně jako fiktivní pouštní planeta Tatooine z filmového světa Star Wars. Výsledky studie, na kterou upozornil deník The Guardian, vědci publikovali symbolicky 4. května, kdy fanoušci slaví neoficiální Den Star Wars.

Astronomové dosud potvrdili existenci pouze osmnácti takzvaných cirkumbinárních planet, tedy planet, které obíhají dvojici hvězd. Naproti tomu takových planet, které obíhají pouze jednu hvězdu jako Země kolem Slunce, je už známo více než šest tisíc.

Nové kandidáty astronomové identifikovali analýzou dat z vesmírného teleskopu Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Využili při tom metodu zvanou apsidální precese, která sleduje velmi jemné změny v načasování vzájemných zákrytů dvou hvězd v dvojhvězdném systému. Tyto odchylky mohou naznačovat, že jejich pohyb ovlivňuje ještě další těleso, tedy planeta obíhající obě hvězdy.

„Pokud sledujeme přesné načasování těchto zatmění, může nám to ukázat, že v systému působí ještě další těleso,“ uvedla hlavní autorka studie Margo Thorntonová ze sydneyské Univerzity Nového Jižního Walesu.

Možné planety se nacházejí ve vzdálenosti asi 650 až 18 tisíc světelných let od Země a jejich velikost se podle odhadů pohybuje od úrovně Neptunu až po objekty přibližně desetkrát hmotnější než Jupiter, největší planeta naší soustavy. Současná data však nedokážou přesně určit, zda jde o menší planety na bližších drahách, nebo hmotnější tělesa obíhající ve větší vzdálenosti. K potvrzení bude podle odborníků potřeba další měření.

Nový způsob, jak hledat planety

Dosavadní objevy cirkumbinárních planet vycházely především z takzvané tranzitní metody, kdy planeta při průchodu před hvězdou způsobí pokles její jasnosti. Tato metoda je ale závislá na přesném natočení systému vůči Zemi, takže řada planet může zůstat skryta.

Podle autorů studie by nová metoda mohla výrazně rozšířit počet známých planet v systémech dvojhvězd, včetně těch, jejichž dráhy nejsou v rovině oběhu hvězd nebo obíhají ve větší vzdálenosti. To může pomoci lépe porozumět tomu, jak takové planetární soustavy vznikají a jak se vyvíjejí.

Astrofyzici upozorňují, že některé z těchto světů by mohly připomínat i fiktivní Tatooine ze ságy Star Wars, pokud se nacházejí v obyvatelné zóně mezi oběma hvězdami. Deník The Guardian zároveň připomíná, že v roce 1977, kdy měl premiéru první film ze série Star Wars, lidstvo o existenci exoplanet – tedy planet mimo naši Sluneční soustavu – ještě vůbec nevědělo.

„V astronomii je mnoho věcí, které si lze jen těžko konkrétně představit,“ uvedl spoluautor studie Ben Montet. „Díky slavné scéně západu slunce na Tatooine v prvním filmu Star Wars si ale dnes dokáže každý představit, jak taková planeta obíhající dvě slunce vypadá a jaké by bylo na ní stát,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 11 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.