Astrofyzici našli „roztrhanou“ hvězdnou soustavu, která jim připomíná Star Wars

Astronomové přišli s prvním důkazem, že skupiny hvězd jsou schopné roztrhat nebo deformovat disky hmoty, z nichž se tvoří planety. Výsledný útvar je zborcený a výrazně poškozený – vznikne z něj zřejmě soustava připomínající Tatooine z filmů Star Wars.

Za pozoruhodným objevem stojí mezinárodní tým, který vedli vědci z univerzity v Exeteru. Našli hvězdnou soustavu, kde se planety tvoří v nakloněných prstencích prachu a plynu v pokrouceném disku hmoty kolem několika hvězd.

Pohled z potenciálních planet v tomto systému musí být podle autorů studie působivý: na obloze se vznášejí tři Slunce, což vědcům připomíná planetu Tatooine z filmové ságy Star Wars.

Tento objev vznikl díky pozorování na Evropské jižní observatoři, teleskopu ALMA a zařízení CHARA. Jde o první výsledek rozsáhlého vědeckého programu zaměřeného na mladé hvězdné systémy.

Využívá k jejich pozorování infračervený systém pojmenovaný MIRC-X, na němž se podílely americké a evropské vědecké instituce. Jeho účelem je vnést jasno do toho, jak vznikají z hustých oblaků prachu a plynu planety a hvězdy – mohlo by to pomoci také s vysvětlením toho, jak vznikl život na Zemi.

Naše Sluneční soustava je na první pohled plochá – všechny planety v ní se pohybují na jedné stejné rovině. Jenže stejné pravidlo neplatí zdaleka u všech hvězdných systémů, zejména u těch, které jsou tvořeny více hvězdami.

Příkladem je právě systém GW Orionis. Ten leží od Země asi 1200 světelných let – jak název napovídá v souhvězdí Orionu. Je tvořen třemi hvězdami a deformovaným rozbitým diskem hmoty, který je obklopuje.

Gravitační tanec v Orionu

„Jsme hrozně nadšení, že nám MIRC-X poskytl možnost pozorovat tento fascinující systém v tom nejostřejším detailu. Odhalili jsme tak gravitační tanec jeho tří hvězd,“ komentoval výsledky astrofyzik Stefan Kraus, který výzkum vedl. „Normálně se planety formují v plochém disku tvořeném rotujícím prachem a plynem – jenže naše záběry ukázaly, že v tomto případě tento disk vůbec plochý není,“ dodal vědec.

„Je prohnutý, a navíc je v něm úplně vychýlený prstenec, který se od disku odtrhnul. Nachází se ve vnitřní části disku, v blízkosti tří hvězd. Efekt, který tak vzniká, je pozoruhodně podobný Tatooine, slavné planetě ze Star Wars,“ doplnil Kraus.

Z výsledků pozorování vyplývá, že vnitřní část prstence obsahuje asi třicetinásobek hmotnosti Země v prachu a plynu – to je dostatečné množství k tomu, aby zde mohly vznikat planety.

Podle vědců planety, které takto vzniknou, nebudou mít klasickou oběžnou dráhu v rovině, jak ji známe ze Sluneční soustavy, ale budou připomínat spíše něco, co známe ze sci-fi filmů.

Tento výzkum je důležitý zejména proto, že asi polovina hvězd na obloze existuje ve dvojicích nebo ještě větším počtu. A to naznačuje, že může existovat i množství planet kolem nich, které obíhají po podobně neočekávaných oběžných drahách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...