Astrofyzici našli „roztrhanou“ hvězdnou soustavu, která jim připomíná Star Wars

Astronomové přišli s prvním důkazem, že skupiny hvězd jsou schopné roztrhat nebo deformovat disky hmoty, z nichž se tvoří planety. Výsledný útvar je zborcený a výrazně poškozený – vznikne z něj zřejmě soustava připomínající Tatooine z filmů Star Wars.

Za pozoruhodným objevem stojí mezinárodní tým, který vedli vědci z univerzity v Exeteru. Našli hvězdnou soustavu, kde se planety tvoří v nakloněných prstencích prachu a plynu v pokrouceném disku hmoty kolem několika hvězd.

Pohled z potenciálních planet v tomto systému musí být podle autorů studie působivý: na obloze se vznášejí tři Slunce, což vědcům připomíná planetu Tatooine z filmové ságy Star Wars.

Tento objev vznikl díky pozorování na Evropské jižní observatoři, teleskopu ALMA a zařízení CHARA. Jde o první výsledek rozsáhlého vědeckého programu zaměřeného na mladé hvězdné systémy.

Využívá k jejich pozorování infračervený systém pojmenovaný MIRC-X, na němž se podílely americké a evropské vědecké instituce. Jeho účelem je vnést jasno do toho, jak vznikají z hustých oblaků prachu a plynu planety a hvězdy – mohlo by to pomoci také s vysvětlením toho, jak vznikl život na Zemi.

Naše Sluneční soustava je na první pohled plochá – všechny planety v ní se pohybují na jedné stejné rovině. Jenže stejné pravidlo neplatí zdaleka u všech hvězdných systémů, zejména u těch, které jsou tvořeny více hvězdami.

Příkladem je právě systém GW Orionis. Ten leží od Země asi 1200 světelných let – jak název napovídá v souhvězdí Orionu. Je tvořen třemi hvězdami a deformovaným rozbitým diskem hmoty, který je obklopuje.

Gravitační tanec v Orionu

„Jsme hrozně nadšení, že nám MIRC-X poskytl možnost pozorovat tento fascinující systém v tom nejostřejším detailu. Odhalili jsme tak gravitační tanec jeho tří hvězd,“ komentoval výsledky astrofyzik Stefan Kraus, který výzkum vedl. „Normálně se planety formují v plochém disku tvořeném rotujícím prachem a plynem – jenže naše záběry ukázaly, že v tomto případě tento disk vůbec plochý není,“ dodal vědec.

„Je prohnutý, a navíc je v něm úplně vychýlený prstenec, který se od disku odtrhnul. Nachází se ve vnitřní části disku, v blízkosti tří hvězd. Efekt, který tak vzniká, je pozoruhodně podobný Tatooine, slavné planetě ze Star Wars,“ doplnil Kraus.

Z výsledků pozorování vyplývá, že vnitřní část prstence obsahuje asi třicetinásobek hmotnosti Země v prachu a plynu – to je dostatečné množství k tomu, aby zde mohly vznikat planety.

Podle vědců planety, které takto vzniknou, nebudou mít klasickou oběžnou dráhu v rovině, jak ji známe ze Sluneční soustavy, ale budou připomínat spíše něco, co známe ze sci-fi filmů.

Tento výzkum je důležitý zejména proto, že asi polovina hvězd na obloze existuje ve dvojicích nebo ještě větším počtu. A to naznačuje, že může existovat i množství planet kolem nich, které obíhají po podobně neočekávaných oběžných drahách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.