Star Wars jsou multikulturní mytologií pro dnešní dobu. Odráží se v nich Vietnam i ženská síla

Souboj světlé a temné strany síly se (prozatím) uzavírá. Do kin vstupuje devátá epizoda Star Wars s podtitulem: Vzestup Skywalkera. Dohromady tři trilogie dokázaly oslovit už třetí generaci diváků. Vizionář George Lucas totiž nejen vtipně propojil rozmanité žánry, ale především vystavěl bohatou kosmologii, která čerpá z prastarých mýtů a přitom reaguje na dobovou náladu, od války ve Vietnamu po ženskou emancipaci.

Star Wars, které patří mezi největší globální fenomény populární kultury, otřásly žánrem science fiction. Nyní série vyvrcholí, všechno však začalo v „předaleké galaxii“ už před 42 lety. Tehdy se na plátně poprvé objevila princezna Leia, hrdina Luke Skywalker, mistr Yoda, dobrodruh Han Solo i temný Darth Vader.

Podle filmového kritika Kamila Fily ale není úspěch Hvězdných válek závislý jen na oblíbených postavách. „Myslím, že je to celým tím světem, je to dáno tím, že to byla opravdu první komplexní moderní mytologie. Do té doby byly sci-fi příběhy spíše varování nebo malá vize budoucnosti, jak jedna věc změní budoucnost. Ale tady je tisíc věcí, které mění budoucnost,“ upozorňuje Fila, který byl hostem tematického Studia ČT24.

Artuš Skywalker

Star Wars dokázaly zaujmout už tři generace diváků především tím, jak originálně pracují s žánrem nebo spíše s mixem žánrů „Je to komplexní věc, kombinace mnoha žánrů. Můžete v tom vidět kusy westernu, samurajského filmu nebo válečného filmu s křižníky a stíhačkami. Samozřejmě prostřední trilogie je milostná, melodrama, tahle poslední je řekněme reunion, snaha navrátit staré postavy, hodně spoléhá na nostalgii,“ říká filmový kritik.

Nahrávám video

Klíčem k úspěchu Hvězdných válek je i to, že dokázaly přinést prastaré mytologické příběhy v zábavných, nových kulisách. Typickým vzorem může být příběh krále Artuše. Sirotek, který původně nevěděl o svém vznešeném původu a významu, je analogií postavy Luka Skywalkera.

Artuš má staršího učitele a průvodce čaroděje Merlina, zatímco Luke má za mentora rytíře Jedi Obi-Wana Kenobiho. Proti hrdinovi navíc stoji mocný nepřítel, Artuš musí bojovat se svým otcem, kterým je Uther Pendragon. To je Darth Vader pro Luka Skywalkera. A zásadní roli hraje meč, u Artuše je to Excalibur, u Luka světelný meč.

Další mytologickou paralelou může být antický příběh ithackého krále Odyssea, který se musí vydat mimo jiné do podsvětí, tedy do místa, které symbolizuje extrémní nebezpečí a smrt. Luke Skywalker se zase musel odvážit do nitra bitevní stanice nazvané Hvězda smrti.

Rytíři Jedi jsou vynikající šermíři, ale také filozofové a mají propracovaný morální kodex, podobně jako samurajové. K náboženství rytířů Jedi se při sčítání obyvatel v České republice v roce 2011 přihlásilo přes 15 tisíc lidí. Jediové využívají vesmírnou sílu, tedy energii, která je ve světě Star Wars všude kolem. I tento duchovní koncept má předobraz ve skutečném světě, a to především taoismu, ale také v buddhismu nebo v křesťanství.

Na druhé straně armáda Impéria, tedy armáda zla, připomíná nacistický wehrmacht. To souvisí i s tím, že první díl se na plátna dostal v roce 1977, tedy nedlouho po konci vietnamské války a v době, kdy stále probíhala studená válka, a odpor k armádě a obecně k tomu, aby člověk pouze poslouchal rozkazy, byl velmi výrazný.

Elitářství i demokracie

„Mýtus je mnohem důležitější a pravdivější než dějepis,“ prohlásil americký jazykovědec a religionista Joseph Campbell. Přítel George Lucase mytologii Hvězdných válek v mnohém inspiroval. Jeho nejslavnější kniha Tisíc tváří hrdiny vypráví o mýtech v různých dobách a oblastech světa a jejich společných rysech. V různých kulturách nalézá vyprávění o cestě hrdiny, který musí překonávat překážky, aby nakonec proměnil sám sebe.

„Nejsem si jistý, jestli monomýtus Josepha Campbella má nějakou univerzální platnost. Často je kritizován, že nectí různé kulturní rozdíly. Nicméně Lucas stejně jako spousta jiných tvůrců zjistil, že to má dobrý příběhový vzorec. Campbell možná nepopsal, jak fungují mýty obecně, ale popsal, jak by mohl fungovat dobrý příběh,“ říká k tomu Kamil Fila.

„U Hvězdných válek na to dobře navazuje nová religiozita, New Age pojímání sebe sama, jako neustálé hledání, putování, cesta. I to, že naleznete harmonii uvnitř sebe, ale zároveň nastolíte harmonii v celém vesmíru. Ten film má opravdu kosmologický rozměr,“ pokračuje Fila.

Star Wars navíc nabízí plejádu „nepravděpodobných“ hrdinů, jakými jsou třeba roboti R2D2 a C3PO nebo drobná rasa Ewoků, kteří připomínají medvídky. „Myslím, že to souvisí s animismem v nás. Jako děti máme představu, že hračky jsou živé. A on to málokdo umí udělat dobře, aby ta hračka byla opravdu živá,“ uvažuje filmový kritik.

„Nepravděpodobní“ hrdinové mají ale i další rozměr. „Hvězdné války jsou velmi zvláštní v jedné věci, na jednu stranu tam máte koncept vyvolenosti, ale na druhou stranu ta síla se může dotknout kohokoliv. Kolísá to mezi velkým elitářstvím, představou až nacistického nadčlověka, ale zároveň je to nesmírně demokratické, nesmírně inkluzivní. Je fascinující, že vám to kdykoli připomene, že nejde o krev, jde o to, co je ve vaší duši,“ říká Fila.

Ženská síla

Tento pozitivní, inkluzivní apel byl podle něj ve Star Wars od začátku. I díky němu byl film Hvězdné války „první věc po Vietnamu, která dala lidem v Americe nějakou naději“, tvrdí Kamil Fila. „Pocit, že všichni se spojíme v boji proti zlu. A jsou tam všechny rasy, všechny planety, je to neuvěřitelně inkluzivní a multikulturní. První americký film, který ukazuje americkou společnost průřezem. A všichni mohou být hrdinové, nebo padouši.“

Druhá trilogie z let 1999 až 2005 podle Fily také odráží dobové naladění, tentokrát však výrazně temnější pocity, konkrétně obavy z nástupu nových technologií. „Myslím, že nejvíc obsahuje strach z nastupujícího digitálního světa. Z možnosti nekonečného klonování – nejen že se může stát, že budeme klonovat lidi, ale jde také o multiplikování, neustálé přepisování identit,“ hodnotí tuto část ságy.

A doba je cítit i v nyní završené závěrečné trilogii. „Velký zlom je v tom, že to převzalo studio Disney. Původní tvůrce George Lucas z toho byl úplně vyšachován s tím, že zklamal diváky. A teď se to snaží cílit na výrazně mladší generaci. A je vidět velký posun v tom, jak se dnes dělají blockbustery, a to je snaha zapojit ženské publikum čili ženské hrdinky. To je obrovská síla. Celá ta ‚Síla se probouzí‘ je prostě girl power,“ uzavírá Kamil Fila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 1 hhodinou

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Evropský pohled