Star Wars jsou multikulturní mytologií pro dnešní dobu. Odráží se v nich Vietnam i ženská síla

Souboj světlé a temné strany síly se (prozatím) uzavírá. Do kin vstupuje devátá epizoda Star Wars s podtitulem: Vzestup Skywalkera. Dohromady tři trilogie dokázaly oslovit už třetí generaci diváků. Vizionář George Lucas totiž nejen vtipně propojil rozmanité žánry, ale především vystavěl bohatou kosmologii, která čerpá z prastarých mýtů a přitom reaguje na dobovou náladu, od války ve Vietnamu po ženskou emancipaci.

Star Wars, které patří mezi největší globální fenomény populární kultury, otřásly žánrem science fiction. Nyní série vyvrcholí, všechno však začalo v „předaleké galaxii“ už před 42 lety. Tehdy se na plátně poprvé objevila princezna Leia, hrdina Luke Skywalker, mistr Yoda, dobrodruh Han Solo i temný Darth Vader.

Podle filmového kritika Kamila Fily ale není úspěch Hvězdných válek závislý jen na oblíbených postavách. „Myslím, že je to celým tím světem, je to dáno tím, že to byla opravdu první komplexní moderní mytologie. Do té doby byly sci-fi příběhy spíše varování nebo malá vize budoucnosti, jak jedna věc změní budoucnost. Ale tady je tisíc věcí, které mění budoucnost,“ upozorňuje Fila, který byl hostem tematického Studia ČT24.

Artuš Skywalker

Star Wars dokázaly zaujmout už tři generace diváků především tím, jak originálně pracují s žánrem nebo spíše s mixem žánrů „Je to komplexní věc, kombinace mnoha žánrů. Můžete v tom vidět kusy westernu, samurajského filmu nebo válečného filmu s křižníky a stíhačkami. Samozřejmě prostřední trilogie je milostná, melodrama, tahle poslední je řekněme reunion, snaha navrátit staré postavy, hodně spoléhá na nostalgii,“ říká filmový kritik.

Nahrávám video
Studio ČT24: Hvězdné války
Zdroj: ČT24

Klíčem k úspěchu Hvězdných válek je i to, že dokázaly přinést prastaré mytologické příběhy v zábavných, nových kulisách. Typickým vzorem může být příběh krále Artuše. Sirotek, který původně nevěděl o svém vznešeném původu a významu, je analogií postavy Luka Skywalkera.

Artuš má staršího učitele a průvodce čaroděje Merlina, zatímco Luke má za mentora rytíře Jedi Obi-Wana Kenobiho. Proti hrdinovi navíc stoji mocný nepřítel, Artuš musí bojovat se svým otcem, kterým je Uther Pendragon. To je Darth Vader pro Luka Skywalkera. A zásadní roli hraje meč, u Artuše je to Excalibur, u Luka světelný meč.

Další mytologickou paralelou může být antický příběh ithackého krále Odyssea, který se musí vydat mimo jiné do podsvětí, tedy do místa, které symbolizuje extrémní nebezpečí a smrt. Luke Skywalker se zase musel odvážit do nitra bitevní stanice nazvané Hvězda smrti.

Rytíři Jedi jsou vynikající šermíři, ale také filozofové a mají propracovaný morální kodex, podobně jako samurajové. K náboženství rytířů Jedi se při sčítání obyvatel v České republice v roce 2011 přihlásilo přes 15 tisíc lidí. Jediové využívají vesmírnou sílu, tedy energii, která je ve světě Star Wars všude kolem. I tento duchovní koncept má předobraz ve skutečném světě, a to především taoismu, ale také v buddhismu nebo v křesťanství.

Na druhé straně armáda Impéria, tedy armáda zla, připomíná nacistický wehrmacht. To souvisí i s tím, že první díl se na plátna dostal v roce 1977, tedy nedlouho po konci vietnamské války a v době, kdy stále probíhala studená válka, a odpor k armádě a obecně k tomu, aby člověk pouze poslouchal rozkazy, byl velmi výrazný.

Elitářství i demokracie

„Mýtus je mnohem důležitější a pravdivější než dějepis,“ prohlásil americký jazykovědec a religionista Joseph Campbell. Přítel George Lucase mytologii Hvězdných válek v mnohém inspiroval. Jeho nejslavnější kniha Tisíc tváří hrdiny vypráví o mýtech v různých dobách a oblastech světa a jejich společných rysech. V různých kulturách nalézá vyprávění o cestě hrdiny, který musí překonávat překážky, aby nakonec proměnil sám sebe.

„Nejsem si jistý, jestli monomýtus Josepha Campbella má nějakou univerzální platnost. Často je kritizován, že nectí různé kulturní rozdíly. Nicméně Lucas stejně jako spousta jiných tvůrců zjistil, že to má dobrý příběhový vzorec. Campbell možná nepopsal, jak fungují mýty obecně, ale popsal, jak by mohl fungovat dobrý příběh,“ říká k tomu Kamil Fila.

„U Hvězdných válek na to dobře navazuje nová religiozita, New Age pojímání sebe sama, jako neustálé hledání, putování, cesta. I to, že naleznete harmonii uvnitř sebe, ale zároveň nastolíte harmonii v celém vesmíru. Ten film má opravdu kosmologický rozměr,“ pokračuje Fila.

Star Wars navíc nabízí plejádu „nepravděpodobných“ hrdinů, jakými jsou třeba roboti R2D2 a C3PO nebo drobná rasa Ewoků, kteří připomínají medvídky. „Myslím, že to souvisí s animismem v nás. Jako děti máme představu, že hračky jsou živé. A on to málokdo umí udělat dobře, aby ta hračka byla opravdu živá,“ uvažuje filmový kritik.

„Nepravděpodobní“ hrdinové mají ale i další rozměr. „Hvězdné války jsou velmi zvláštní v jedné věci, na jednu stranu tam máte koncept vyvolenosti, ale na druhou stranu ta síla se může dotknout kohokoliv. Kolísá to mezi velkým elitářstvím, představou až nacistického nadčlověka, ale zároveň je to nesmírně demokratické, nesmírně inkluzivní. Je fascinující, že vám to kdykoli připomene, že nejde o krev, jde o to, co je ve vaší duši,“ říká Fila.

Ženská síla

Tento pozitivní, inkluzivní apel byl podle něj ve Star Wars od začátku. I díky němu byl film Hvězdné války „první věc po Vietnamu, která dala lidem v Americe nějakou naději“, tvrdí Kamil Fila. „Pocit, že všichni se spojíme v boji proti zlu. A jsou tam všechny rasy, všechny planety, je to neuvěřitelně inkluzivní a multikulturní. První americký film, který ukazuje americkou společnost průřezem. A všichni mohou být hrdinové, nebo padouši.“

Druhá trilogie z let 1999 až 2005 podle Fily také odráží dobové naladění, tentokrát však výrazně temnější pocity, konkrétně obavy z nástupu nových technologií. „Myslím, že nejvíc obsahuje strach z nastupujícího digitálního světa. Z možnosti nekonečného klonování – nejen že se může stát, že budeme klonovat lidi, ale jde také o multiplikování, neustálé přepisování identit,“ hodnotí tuto část ságy.

A doba je cítit i v nyní završené závěrečné trilogii. „Velký zlom je v tom, že to převzalo studio Disney. Původní tvůrce George Lucas z toho byl úplně vyšachován s tím, že zklamal diváky. A teď se to snaží cílit na výrazně mladší generaci. A je vidět velký posun v tom, jak se dnes dělají blockbustery, a to je snaha zapojit ženské publikum čili ženské hrdinky. To je obrovská síla. Celá ta ‚Síla se probouzí‘ je prostě girl power,“ uzavírá Kamil Fila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 17 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...