50 let po Apollu: Mladí Američané už nechtějí být astronauty, ale YouTubery

Před padesáti lety přistáli američtí astronauti na Měsíci. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins inspirovali celou generaci mladých lidí, kteří tehdy chtěli jít v jejich stopách. Nejnovější výzkum ale ukázal, že stát se astronautem už mladé Američany neláká.

Právě pozitivní dopad na celou generaci mladých lidí je zřejmě jedním z největších odkazů mise Apollo. Pomáhali ho šířit všichni tři astronauti z první mise i celá NASA. Podle nových průzkumů to však vypadá, že po půl století tyto myšlenky netáhnou.

Společnost Harris Poll provedla mezi osmi až dvanáctiletými dětmi ve Spojených státech, v Číně a Velké Británii průzkum veřejného mínění, který měl zjistit jejich postoje vůči vesmíru a jeho poznání. Prokázal, že nastupující generace na Západě už o vesmír nemá moc zájem, více ji zajímá YouTube a další moderní sociální platformy.

Když se sociologové zeptali tří tisíc dětí, čím chtějí být, tak jim v USA a Británii přibližně třetina odpověděla, že youtubery nebo vlogery, tedy autory videožurnálů. To znamená, že by se chtěly živit vyráběním obsahu pro sociální sítě a být na nich slavnými. Menší počet dětí by chtěl být učiteli, profesionálními sportovci nebo hudebníky. Astronautem by se chtělo stát jen 11 procent dětí:

Čím byste chtěli být, až vyrostete?
Zdroj: The Harris Poll/LEGO

Čína jde proti směru

Jedinou zemí, kde byly výsledky odlišné, byla v tomto průzkumu Čína. Tamní děti stále ještě nejvíc sní o tom, že by se staly astronauty – respektive taikonauty, jak se tam cestovatelům do kosmu říká. Čínské děti také více věří tomu, že lidstvo bude kolonizovat vesmír.

Zatím není zcela jasné, proč děti v západním světě ztrácejí zájem o profese spojené s cestami do vesmíru, zatímco v Číně je situace opačná. Podle autorů výzkumu je možné, že Amerika i další státy západního světa jsou už vesmírem poněkud unavené – opakovat něco, co se stalo před půl stoletím, může být pro dnešní mládež velmi neperspektivní.

Atraktivita výzkumu kosmu také může klesat v souvislosti s tím, jak relativně běžná tato činnost dnes je. Mezinárodní vesmírná stanice je obydlená dlouhodobě a astronautů jsou už stovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 6 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 7 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 8 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...