50 let po Apollu: Mladí Američané už nechtějí být astronauty, ale YouTubery

Před padesáti lety přistáli američtí astronauti na Měsíci. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins inspirovali celou generaci mladých lidí, kteří tehdy chtěli jít v jejich stopách. Nejnovější výzkum ale ukázal, že stát se astronautem už mladé Američany neláká.

Právě pozitivní dopad na celou generaci mladých lidí je zřejmě jedním z největších odkazů mise Apollo. Pomáhali ho šířit všichni tři astronauti z první mise i celá NASA. Podle nových průzkumů to však vypadá, že po půl století tyto myšlenky netáhnou.

Společnost Harris Poll provedla mezi osmi až dvanáctiletými dětmi ve Spojených státech, v Číně a Velké Británii průzkum veřejného mínění, který měl zjistit jejich postoje vůči vesmíru a jeho poznání. Prokázal, že nastupující generace na Západě už o vesmír nemá moc zájem, více ji zajímá YouTube a další moderní sociální platformy.

Když se sociologové zeptali tří tisíc dětí, čím chtějí být, tak jim v USA a Británii přibližně třetina odpověděla, že youtubery nebo vlogery, tedy autory videožurnálů. To znamená, že by se chtěly živit vyráběním obsahu pro sociální sítě a být na nich slavnými. Menší počet dětí by chtěl být učiteli, profesionálními sportovci nebo hudebníky. Astronautem by se chtělo stát jen 11 procent dětí:

Čím byste chtěli být, až vyrostete?
Zdroj: The Harris Poll/LEGO

Čína jde proti směru

Jedinou zemí, kde byly výsledky odlišné, byla v tomto průzkumu Čína. Tamní děti stále ještě nejvíc sní o tom, že by se staly astronauty – respektive taikonauty, jak se tam cestovatelům do kosmu říká. Čínské děti také více věří tomu, že lidstvo bude kolonizovat vesmír.

Zatím není zcela jasné, proč děti v západním světě ztrácejí zájem o profese spojené s cestami do vesmíru, zatímco v Číně je situace opačná. Podle autorů výzkumu je možné, že Amerika i další státy západního světa jsou už vesmírem poněkud unavené – opakovat něco, co se stalo před půl stoletím, může být pro dnešní mládež velmi neperspektivní.

Atraktivita výzkumu kosmu také může klesat v souvislosti s tím, jak relativně běžná tato činnost dnes je. Mezinárodní vesmírná stanice je obydlená dlouhodobě a astronautů jsou už stovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 19 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...