50 let po Apollu: Mladí Američané už nechtějí být astronauty, ale YouTubery

Před padesáti lety přistáli američtí astronauti na Měsíci. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins inspirovali celou generaci mladých lidí, kteří tehdy chtěli jít v jejich stopách. Nejnovější výzkum ale ukázal, že stát se astronautem už mladé Američany neláká.

Právě pozitivní dopad na celou generaci mladých lidí je zřejmě jedním z největších odkazů mise Apollo. Pomáhali ho šířit všichni tři astronauti z první mise i celá NASA. Podle nových průzkumů to však vypadá, že po půl století tyto myšlenky netáhnou.

Společnost Harris Poll provedla mezi osmi až dvanáctiletými dětmi ve Spojených státech, v Číně a Velké Británii průzkum veřejného mínění, který měl zjistit jejich postoje vůči vesmíru a jeho poznání. Prokázal, že nastupující generace na Západě už o vesmír nemá moc zájem, více ji zajímá YouTube a další moderní sociální platformy.

Když se sociologové zeptali tří tisíc dětí, čím chtějí být, tak jim v USA a Británii přibližně třetina odpověděla, že youtubery nebo vlogery, tedy autory videožurnálů. To znamená, že by se chtěly živit vyráběním obsahu pro sociální sítě a být na nich slavnými. Menší počet dětí by chtěl být učiteli, profesionálními sportovci nebo hudebníky. Astronautem by se chtělo stát jen 11 procent dětí:

Čím byste chtěli být, až vyrostete?
Zdroj: The Harris Poll/LEGO

Čína jde proti směru

Jedinou zemí, kde byly výsledky odlišné, byla v tomto průzkumu Čína. Tamní děti stále ještě nejvíc sní o tom, že by se staly astronauty – respektive taikonauty, jak se tam cestovatelům do kosmu říká. Čínské děti také více věří tomu, že lidstvo bude kolonizovat vesmír.

Zatím není zcela jasné, proč děti v západním světě ztrácejí zájem o profese spojené s cestami do vesmíru, zatímco v Číně je situace opačná. Podle autorů výzkumu je možné, že Amerika i další státy západního světa jsou už vesmírem poněkud unavené – opakovat něco, co se stalo před půl stoletím, může být pro dnešní mládež velmi neperspektivní.

Atraktivita výzkumu kosmu také může klesat v souvislosti s tím, jak relativně běžná tato činnost dnes je. Mezinárodní vesmírná stanice je obydlená dlouhodobě a astronautů jsou už stovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 12 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 13 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 16 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 18 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 20 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...