50 let po Apollu: Mladí Američané už nechtějí být astronauty, ale YouTubery

Před padesáti lety přistáli američtí astronauti na Měsíci. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins inspirovali celou generaci mladých lidí, kteří tehdy chtěli jít v jejich stopách. Nejnovější výzkum ale ukázal, že stát se astronautem už mladé Američany neláká.

Právě pozitivní dopad na celou generaci mladých lidí je zřejmě jedním z největších odkazů mise Apollo. Pomáhali ho šířit všichni tři astronauti z první mise i celá NASA. Podle nových průzkumů to však vypadá, že po půl století tyto myšlenky netáhnou.

Společnost Harris Poll provedla mezi osmi až dvanáctiletými dětmi ve Spojených státech, v Číně a Velké Británii průzkum veřejného mínění, který měl zjistit jejich postoje vůči vesmíru a jeho poznání. Prokázal, že nastupující generace na Západě už o vesmír nemá moc zájem, více ji zajímá YouTube a další moderní sociální platformy.

Když se sociologové zeptali tří tisíc dětí, čím chtějí být, tak jim v USA a Británii přibližně třetina odpověděla, že youtubery nebo vlogery, tedy autory videožurnálů. To znamená, že by se chtěly živit vyráběním obsahu pro sociální sítě a být na nich slavnými. Menší počet dětí by chtěl být učiteli, profesionálními sportovci nebo hudebníky. Astronautem by se chtělo stát jen 11 procent dětí:

Čím byste chtěli být, až vyrostete?
Zdroj: The Harris Poll/LEGO

Čína jde proti směru

Jedinou zemí, kde byly výsledky odlišné, byla v tomto průzkumu Čína. Tamní děti stále ještě nejvíc sní o tom, že by se staly astronauty – respektive taikonauty, jak se tam cestovatelům do kosmu říká. Čínské děti také více věří tomu, že lidstvo bude kolonizovat vesmír.

Zatím není zcela jasné, proč děti v západním světě ztrácejí zájem o profese spojené s cestami do vesmíru, zatímco v Číně je situace opačná. Podle autorů výzkumu je možné, že Amerika i další státy západního světa jsou už vesmírem poněkud unavené – opakovat něco, co se stalo před půl stoletím, může být pro dnešní mládež velmi neperspektivní.

Atraktivita výzkumu kosmu také může klesat v souvislosti s tím, jak relativně běžná tato činnost dnes je. Mezinárodní vesmírná stanice je obydlená dlouhodobě a astronautů jsou už stovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 3 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 5 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.