Svět slaví. Trump přijal astronauty, New York žije Moon festem, Praha zve do lunárního modulu

Spojené státy si připomínají 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Oslav se účastní i astronauti Buzz Aldrin a Michael Collins, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11. Jejich kolega Neil Armstrong, který jako první vstoupil na měsíční povrch, zemřel v roce 2012. Aldrina a Collinse v pátek, v předvečer půlstoletí od přistání na Měsíci, přijal v Bílém domě prezident Donald Trump.

„V sobotu je velký den. Bude to 50 let poté, co jsme umístili krásnou americkou vlajku na Měsíci,“ řekl Trump na setkání v Oválné pracovně Bílého domu.

O setkání s prezidentem informoval na Twitteru také Aldrin. „Mluvili jsme o americké budoucnosti ve vesmíru, o možnostech, jak naplňovat vesmírné výzvy a o nutnosti pokračovat v průzkumech i za horizontem,“ napsal Aldrin. Dodal, že si přeje, aby Amerika zůstala ve vesmíru vůdčí mocností.

Oslavy v Americe začaly už v úterý, kdy to bylo 50 let od startu rakety Saturn V s lodí Apollo 11, a skončí příští týden ve středu, kdy Armstrong, Aldrin a Collins v návratovém modulu přistáli v Tichém oceánu. V sobotu, na kterou připadá výročí přistání na Měsíci, však vzpomínkové akce vyvrcholí.

Oslavy se budou konat po celých USA. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu pořádá koncert, na kterém vystoupí Pharrell Williams, Natasha Bedingfieldová či Michael Giacchino, pozván byl i Mark Armstrong, syn Neila Armstronga. Muzeum letectví v New Yorku k připomenutí lunární mise pořádá festival Moon fest!, očekávány jsou tisíce lidí.

Na Purduově univerzitě v Indianě bude premiérově promítán dokument o Neilu Armstrongovi. Knihovna v Norfolku ve Virginii oslaví výročí tancem moonwalk (měsíční chůze), který proslavil král popu Michael Jackson. Oslavy chystají například muzea v Seattlu, Washingtonu či Denveru.

Oslavy v Česku

Výročí si budou moci připomenout také lidé v České republice. V pražském planetáriu si lidé při této příležitosti mohou od soboty prohlédnout lunární model Apolla 11, který v červenci 1969 dopravil na Měsíc americkou posádku, a ve Štefánikově hvězdárně se mohou dotknout měsíčního kamene.

Přistávací model si návštěvníci se speciální vstupenkou mohou prohlédnout i zevnitř. „Takových modelů jsou ve světě k vidění desítky, ale pouze v pražském planetáriu si jej budou moci návštěvníci prohlédnout také zevnitř. Na vlastní kůži tak bude možné vyzkoušet si podmínky, v nichž lidé cestovali na Měsíc,“ sdělila Dominika Šimoňaková.

Model bude kvůli své výšce přes osm metrů a široké základně stát minimálně do konce roku před vstupem do planetária, a přístup zvenčí tak k němu budou mít i návštěvníci Stromovky. Před planetáriem bude zároveň volně přístupná venkovní výstava.

Ve hvězdárně na Petříně si lidé mohou prohlédnout a dotknout se měsíčního meteoritu. Podle Šimoňakové byl před 3,1 miliardy let vyvržen z povrchu Měsíce při dopadu jiného kosmického tělesa a šťastnou náhodou dopadl na povrch Země. Výstava ve hvězdárně bude otevřena do poloviny září, doplnila Šimoňaková.

Obří nafukovací Měsíc v Brně
Zdroj: ČTK

V sobotu a v neděli připomene výročí i Žižkovská věž v Praze. Nevšední zážitek ve formě videomappingu, který věž promění v raketu Saturn V, budou moci zájemci sledovat oba dva dny vždy ve 22:17.

V Brně zase až do neděle uvidí lidé nafukovací Měsíc, který má v průměru deset metrů – bude v parku na Kraví hoře v Brně. „Měsíc má detailní texturu, která je složena z několika milionů snímků ze sondy LRO, která snímkuje Měsíc od roku 2009,“ uvedl Michal Okleštěk z uskupení Visualove, které se zabývá audiovizuálními instalacemi. Podle ředitele hvězdárny Jiřího Duška lidé na nafukovacím Měsíci po detailním prozkoumání uvidí i stopy kosmonautů, které na něm zůstaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 5 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 18 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 23 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026
Načítání...