Svět slaví. Trump přijal astronauty, New York žije Moon festem, Praha zve do lunárního modulu

Spojené státy si připomínají 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Oslav se účastní i astronauti Buzz Aldrin a Michael Collins, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11. Jejich kolega Neil Armstrong, který jako první vstoupil na měsíční povrch, zemřel v roce 2012. Aldrina a Collinse v pátek, v předvečer půlstoletí od přistání na Měsíci, přijal v Bílém domě prezident Donald Trump.

„V sobotu je velký den. Bude to 50 let poté, co jsme umístili krásnou americkou vlajku na Měsíci,“ řekl Trump na setkání v Oválné pracovně Bílého domu.

O setkání s prezidentem informoval na Twitteru také Aldrin. „Mluvili jsme o americké budoucnosti ve vesmíru, o možnostech, jak naplňovat vesmírné výzvy a o nutnosti pokračovat v průzkumech i za horizontem,“ napsal Aldrin. Dodal, že si přeje, aby Amerika zůstala ve vesmíru vůdčí mocností.

Oslavy v Americe začaly už v úterý, kdy to bylo 50 let od startu rakety Saturn V s lodí Apollo 11, a skončí příští týden ve středu, kdy Armstrong, Aldrin a Collins v návratovém modulu přistáli v Tichém oceánu. V sobotu, na kterou připadá výročí přistání na Měsíci, však vzpomínkové akce vyvrcholí.

Oslavy se budou konat po celých USA. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu pořádá koncert, na kterém vystoupí Pharrell Williams, Natasha Bedingfieldová či Michael Giacchino, pozván byl i Mark Armstrong, syn Neila Armstronga. Muzeum letectví v New Yorku k připomenutí lunární mise pořádá festival Moon fest!, očekávány jsou tisíce lidí.

Na Purduově univerzitě v Indianě bude premiérově promítán dokument o Neilu Armstrongovi. Knihovna v Norfolku ve Virginii oslaví výročí tancem moonwalk (měsíční chůze), který proslavil král popu Michael Jackson. Oslavy chystají například muzea v Seattlu, Washingtonu či Denveru.

Oslavy v Česku

Výročí si budou moci připomenout také lidé v České republice. V pražském planetáriu si lidé při této příležitosti mohou od soboty prohlédnout lunární model Apolla 11, který v červenci 1969 dopravil na Měsíc americkou posádku, a ve Štefánikově hvězdárně se mohou dotknout měsíčního kamene.

Přistávací model si návštěvníci se speciální vstupenkou mohou prohlédnout i zevnitř. „Takových modelů jsou ve světě k vidění desítky, ale pouze v pražském planetáriu si jej budou moci návštěvníci prohlédnout také zevnitř. Na vlastní kůži tak bude možné vyzkoušet si podmínky, v nichž lidé cestovali na Měsíc,“ sdělila Dominika Šimoňaková.

Model bude kvůli své výšce přes osm metrů a široké základně stát minimálně do konce roku před vstupem do planetária, a přístup zvenčí tak k němu budou mít i návštěvníci Stromovky. Před planetáriem bude zároveň volně přístupná venkovní výstava.

Ve hvězdárně na Petříně si lidé mohou prohlédnout a dotknout se měsíčního meteoritu. Podle Šimoňakové byl před 3,1 miliardy let vyvržen z povrchu Měsíce při dopadu jiného kosmického tělesa a šťastnou náhodou dopadl na povrch Země. Výstava ve hvězdárně bude otevřena do poloviny září, doplnila Šimoňaková.

Obří nafukovací Měsíc v Brně
Zdroj: ČTK

V sobotu a v neděli připomene výročí i Žižkovská věž v Praze. Nevšední zážitek ve formě videomappingu, který věž promění v raketu Saturn V, budou moci zájemci sledovat oba dva dny vždy ve 22:17.

V Brně zase až do neděle uvidí lidé nafukovací Měsíc, který má v průměru deset metrů – bude v parku na Kraví hoře v Brně. „Měsíc má detailní texturu, která je složena z několika milionů snímků ze sondy LRO, která snímkuje Měsíc od roku 2009,“ uvedl Michal Okleštěk z uskupení Visualove, které se zabývá audiovizuálními instalacemi. Podle ředitele hvězdárny Jiřího Duška lidé na nafukovacím Měsíci po detailním prozkoumání uvidí i stopy kosmonautů, které na něm zůstaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 13 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 15 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 20 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...