Svět slaví. Trump přijal astronauty, New York žije Moon festem, Praha zve do lunárního modulu

Spojené státy si připomínají 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Oslav se účastní i astronauti Buzz Aldrin a Michael Collins, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11. Jejich kolega Neil Armstrong, který jako první vstoupil na měsíční povrch, zemřel v roce 2012. Aldrina a Collinse v pátek, v předvečer půlstoletí od přistání na Měsíci, přijal v Bílém domě prezident Donald Trump.

„V sobotu je velký den. Bude to 50 let poté, co jsme umístili krásnou americkou vlajku na Měsíci,“ řekl Trump na setkání v Oválné pracovně Bílého domu.

O setkání s prezidentem informoval na Twitteru také Aldrin. „Mluvili jsme o americké budoucnosti ve vesmíru, o možnostech, jak naplňovat vesmírné výzvy a o nutnosti pokračovat v průzkumech i za horizontem,“ napsal Aldrin. Dodal, že si přeje, aby Amerika zůstala ve vesmíru vůdčí mocností.

Oslavy v Americe začaly už v úterý, kdy to bylo 50 let od startu rakety Saturn V s lodí Apollo 11, a skončí příští týden ve středu, kdy Armstrong, Aldrin a Collins v návratovém modulu přistáli v Tichém oceánu. V sobotu, na kterou připadá výročí přistání na Měsíci, však vzpomínkové akce vyvrcholí.

Oslavy se budou konat po celých USA. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu pořádá koncert, na kterém vystoupí Pharrell Williams, Natasha Bedingfieldová či Michael Giacchino, pozván byl i Mark Armstrong, syn Neila Armstronga. Muzeum letectví v New Yorku k připomenutí lunární mise pořádá festival Moon fest!, očekávány jsou tisíce lidí.

Na Purduově univerzitě v Indianě bude premiérově promítán dokument o Neilu Armstrongovi. Knihovna v Norfolku ve Virginii oslaví výročí tancem moonwalk (měsíční chůze), který proslavil král popu Michael Jackson. Oslavy chystají například muzea v Seattlu, Washingtonu či Denveru.

Oslavy v Česku

Výročí si budou moci připomenout také lidé v České republice. V pražském planetáriu si lidé při této příležitosti mohou od soboty prohlédnout lunární model Apolla 11, který v červenci 1969 dopravil na Měsíc americkou posádku, a ve Štefánikově hvězdárně se mohou dotknout měsíčního kamene.

Přistávací model si návštěvníci se speciální vstupenkou mohou prohlédnout i zevnitř. „Takových modelů jsou ve světě k vidění desítky, ale pouze v pražském planetáriu si jej budou moci návštěvníci prohlédnout také zevnitř. Na vlastní kůži tak bude možné vyzkoušet si podmínky, v nichž lidé cestovali na Měsíc,“ sdělila Dominika Šimoňaková.

Model bude kvůli své výšce přes osm metrů a široké základně stát minimálně do konce roku před vstupem do planetária, a přístup zvenčí tak k němu budou mít i návštěvníci Stromovky. Před planetáriem bude zároveň volně přístupná venkovní výstava.

Ve hvězdárně na Petříně si lidé mohou prohlédnout a dotknout se měsíčního meteoritu. Podle Šimoňakové byl před 3,1 miliardy let vyvržen z povrchu Měsíce při dopadu jiného kosmického tělesa a šťastnou náhodou dopadl na povrch Země. Výstava ve hvězdárně bude otevřena do poloviny září, doplnila Šimoňaková.

Obří nafukovací Měsíc v Brně
Zdroj: ČTK

V sobotu a v neděli připomene výročí i Žižkovská věž v Praze. Nevšední zážitek ve formě videomappingu, který věž promění v raketu Saturn V, budou moci zájemci sledovat oba dva dny vždy ve 22:17.

V Brně zase až do neděle uvidí lidé nafukovací Měsíc, který má v průměru deset metrů – bude v parku na Kraví hoře v Brně. „Měsíc má detailní texturu, která je složena z několika milionů snímků ze sondy LRO, která snímkuje Měsíc od roku 2009,“ uvedl Michal Okleštěk z uskupení Visualove, které se zabývá audiovizuálními instalacemi. Podle ředitele hvězdárny Jiřího Duška lidé na nafukovacím Měsíci po detailním prozkoumání uvidí i stopy kosmonautů, které na něm zůstaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 3 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 5 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.