K velkému skoku pro lidstvo Armstrong vykročil levou

Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na cestu se Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem vydal o čtyři dny dříve.

Misí Apollo 11 vyvrcholil program, který odstartoval v květnu 1961 americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Tehdy byla Amerika v šoku, ve vesmírných závodech ji totiž už podruhé předběhl Sovětský svaz. Nejprve v říjnu 1957 vypustil první umělou družici – slavný pípající Sputnik – a 12. dubna 1961 Jurij Gagarin jako první člověk obletěl zeměkouli. Američan Alan Shepard se nakrátko podíval za hranice atmosféry až tři týdny po Gagarinovi, na oběžnou dráhu se jeho kolega John Glenn dostal teprve v únoru 1962.

Znak mise Apollo 11
Zdroj: NASA

Dobytí Měsíce ale nakonec dalo na původní ztrátu v kosmickém soupeření zapomenout. K cíli své cesty dorazilo Apollo 11 po sto hodinách letu a poté Armstrong s Aldrinem přestoupili do výsadkového modulu Eagle (Orel) a vydali se na poslední fázi letu. Collins na dvojici zatím čekal ve velitelské sekci Columbia na měsíční orbitě. Během přistávání Orlu několikrát málem vysadil počítač, na povrch dosedli astronauti jen pár desítek vteřin předtím, než by jim došlo palivo a pětadvacet kilometrů od plánovaného místa.

28 minut
Ve jménu lidstva: příběh Apolla 11
Zdroj: ČT24

Trvalo ale ještě šest hodin, než řídicí středisko dalo oběma astronautům povolení k výstupu. První otiskl své stopy v měsíčním prachu tehdy osmatřicetiletý Neil Armstrong. Rozostřený černobílý obrázek první procházky po povrchu Měsíce ihned obletěl celý svět. Aldrin se ke svému kolegovi brzy přidal a oba strávili dvě a půl hodiny navrtáváním měsíčního povrchu, fotografováním všeho, co viděli, a sbíráním kamenů a jiných zajímavých vzorků.

Přistání s Dvořákem

„Na místečku velkém jako zahrádka“, jak později řekl Armstrong, který si tehdy do skafandru pouštěl Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka, v oblasti Moře klidu byli Armstrong s Aldrinem celkem 21 hodin. Během pobytu venku, kde díky jen šestinové gravitaci proti Zemi trochu legračně poskakovali, mimo jiné vztyčili vlajku Spojených států a telefonicky pohovořili s prezidentem Richardem Nixonem. A předtím, než se vrátili do modulu, ještě nainstalovali vědecké přístroje.

Návratový modul, ve kterém z povrchu Měsíce astronauti odvezli přes 22 kilogramů materiálu, se krátce po startu z Měsíce spojil na oběžné dráze s Columbií. Ta se poté, co již nepotřebný modul odhodila, vydala na cestu zpátky k Zemi. Posádka Apolla 11 přistála 24. července 1969 uprostřed Tichého oceánu, zhruba 25 kilometrů od americké letadlové lodi Hornet. Trvalo ale ještě tři týdny, než se mohli začít radovat ze svého úspěchu po boku blízkých.

Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž v obavách z možného zavlečení mimozemské infekce uvalil na Armstronga, Aldrina a Collinse přísnou karanténu. I prezident Nixon, který je na letadlovou loď přiletěl přivítat, se s astronauty mohl pozdravit jen přes okno izolovaného obytného přívěsu. Karanténa, kterou zažily ještě posádky lodí Apollo 12 a 14, skončila 10. srpna a po krátkém oddychu s rodinami čekalo trojici triumfální přivítání v ulicích New Yorku a Chicaga.

Po Armstrongovi, Aldrinovi a Collinsovi následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž jen jedna nebyla úspěšná. Na lodi Apollo 13 v dubnu 1970 vybuchla nádrž s kyslíkem a posádka se za dramatických okolností (přesvědčivě ztvárněných i ve slavném filmu s Tomem Hanksem) musela vrátit na Zemi. Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga, jehož předkové přišli do Ameriky počátkem 20. století z Čech a Slovenska.

Pokračování v 21. století

Od té doby na Měsíc žádný člověk nevstoupil, což se ale může v dohledné době změnit. Vrátit Američany na lunární povrch má mise Artemis, už v prosinci 2022 obletěl Měsíc nový modul Orion a dostal se přitom dál od Země, než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Na programu je ještě další zkušební oblet Měsíce, ale už s lidskou posádkou, třetí mise pak má dopravit na měsíční povrch dva astronauty.

Program Artemis se ale od počátku potýká s odklady, což jeho náklady zvýšilo o miliardy dolarů. Artemis II nyní NASA plánuje uskutečnit v září 2025 a Artemis III v září 2026. Americká vláda předpokládá, že celkové náklady na program se do roku 2025 vyšplhají na 93 miliard dolarů. Do roku 2028 až 2029 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.

Američané se na lunární povrch po více než půl století vrátili už letos, byť zatím bez lidské posádky. Přistání na Měsíci se podařilo v únoru modulu Nova-C, který do vesmíru vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Přes čtyři metry vysoké plavidlo, pro tuto misi pojmenované Odysseus, přistálo zhruba tři sta kilometrů od lunárního jižního pólu. Automatické sondy v uplynulých letech na měsíc dopravily i Čína, Indie nebo Japonsko, už v 60. a 70. letech i SSSR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 16 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 17 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...