„Vaši potomci budou na Marsu,“ řekl astronaut Cernan studentům

Praha - Česko navštívil velitel Apolla 17 Eugene Cernan a poté, co se ve čtvrtek setkal s premiérem Mirkem Topolánkem, hovořil týž den odpoledne v Panteonu Národního muzea i se středoškolskými studenty na téma Člověk a vesmír. A mluvil nejen o příštích cestách do vesmíru a o tom, že nic není nemožné. Cernan je americký astronaut českého a slovenského původu a je zatím posledním mužem, který stanul na povrchu Měsíce.

Cernan studentům vyprávěl o svém posledním „výletu na měsíc“ a o vizi, kterou doprovází očekávání příští cesty na náš nejbližší satelit. Je to už 35 let co jsme byli na Měsíci, uvedl Cernan, ale bude to prý trvat ještě dalších třicet pět let, než si uvědomíme, co lidé tenkrát dokázali, když vstoupili na Měsíc, na první vesmírné těleso kromě Země.  „Přál jsem si, aby se zastavil čas, abych mohl lépe pochopit, kdo jsem, co jsem udělal a co to skutečně pro lidstvo znamená,“ řekl Cernan o své návštěvě Měsíce.

„Je potřeba to udělat,“ vzkázal českým studentům o příští cestě na Měsíc. A zvědavost, která je prý podstatou lidské existence, příští průzkumníky vesmíru povede. Podle Cernanova odhadu může být lidstvo brzy i na Marsu - už v roce 2020. A roku 2025 se budou lidé po Marsu procházet. Tak se stane, pokud se nezmění americký vesmírný program a Cernan proto nesouhlasí s prezidentským kandidátem Obamou, který chce finance z vesmírného programu investovat do vzdělání. Amerika potřebuje spíše inspiraci, než další peníze do vzdělávání, myslí si Cernan.

„V každém mobilním telefonu je více technologie, než jsem měl jako astronaut na Měsíci,“ uvedl Cernan, který stále doufá v nové vynálezy. „Máme v hlavě ještě velký, nevyčerpaný potenciál.“

„Byla to moje iniciativa,“ říká o tom, že si do kosmu vzal s sebou tenkrát československou vlajku. S sebou si ale vzal i jiné důležité osobní věci: „Růženec mé matky, obrázky, rodinné fotografie, americkou vlajku.“

Berte to jako proroctví

Na dotaz, zda se domnívá, že časem Zemi vybydlíme a lidstvo bude muset odejít na jinou planetu, českoamerický kosmonaut odpověděl, že skutečně opustíme Zemi. Ale ne proto, že budeme muset utéct, ale proto, že budeme moci jít dál. Lidstvo má dost sil, aby Zemi ochránilo i pro další generace, věří Cernan. „Možná za dvě stě, tři sta, pět set let někteří z vašich  potomků budou na Marsu žít, ale ne proto, že na Zemi nebude život, ale proto, že budou sami chtít.“

„Pokud si máte jednu věc zapamatovat,“ řekl kosmonaut studentům, „pak opakuji: Nic není nemožné. Slovo nemožné si škrtněte ze svého slovníku!“

„Všichni si pamatují, jak zněla první slova člověka na Měsíci, ale nikdo neví, jak zněla ta poslední. Já je tedy zopakuji: Odcházíme tak, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, my se vrátíme - s pokojem a s nadějí pro celé lidstvo. Žádám vás, abyste to vzali jako proroctví,“ ukončil Cernan své setkání se studenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 19 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...