Praha - Česko navštívil velitel Apolla 17 Eugene Cernan a poté, co se ve čtvrtek setkal s premiérem Mirkem Topolánkem, hovořil týž den odpoledne v Panteonu Národního muzea i se středoškolskými studenty na téma Člověk a vesmír. A mluvil nejen o příštích cestách do vesmíru a o tom, že nic není nemožné. Cernan je americký astronaut českého a slovenského původu a je zatím posledním mužem, který stanul na povrchu Měsíce.
Cernan studentům vyprávěl o svém posledním „výletu na měsíc“ a o vizi, kterou doprovází očekávání příští cesty na náš nejbližší satelit. Je to už 35 let co jsme byli na Měsíci, uvedl Cernan, ale bude to prý trvat ještě dalších třicet pět let, než si uvědomíme, co lidé tenkrát dokázali, když vstoupili na Měsíc, na první vesmírné těleso kromě Země. „Přál jsem si, aby se zastavil čas, abych mohl lépe pochopit, kdo jsem, co jsem udělal a co to skutečně pro lidstvo znamená,“ řekl Cernan o své návštěvě Měsíce.
„Je potřeba to udělat,“ vzkázal českým studentům o příští cestě na Měsíc. A zvědavost, která je prý podstatou lidské existence, příští průzkumníky vesmíru povede. Podle Cernanova odhadu může být lidstvo brzy i na Marsu - už v roce 2020. A roku 2025 se budou lidé po Marsu procházet. Tak se stane, pokud se nezmění americký vesmírný program a Cernan proto nesouhlasí s prezidentským kandidátem Obamou, který chce finance z vesmírného programu investovat do vzdělání. Amerika potřebuje spíše inspiraci, než další peníze do vzdělávání, myslí si Cernan.
„V každém mobilním telefonu je více technologie, než jsem měl jako astronaut na Měsíci,“ uvedl Cernan, který stále doufá v nové vynálezy. „Máme v hlavě ještě velký, nevyčerpaný potenciál.“
„Byla to moje iniciativa,“ říká o tom, že si do kosmu vzal s sebou tenkrát československou vlajku. S sebou si ale vzal i jiné důležité osobní věci: „Růženec mé matky, obrázky, rodinné fotografie, americkou vlajku.“
Berte to jako proroctví
Na dotaz, zda se domnívá, že časem Zemi vybydlíme a lidstvo bude muset odejít na jinou planetu, českoamerický kosmonaut odpověděl, že skutečně opustíme Zemi. Ale ne proto, že budeme muset utéct, ale proto, že budeme moci jít dál. Lidstvo má dost sil, aby Zemi ochránilo i pro další generace, věří Cernan. „Možná za dvě stě, tři sta, pět set let někteří z vašich potomků budou na Marsu žít, ale ne proto, že na Zemi nebude život, ale proto, že budou sami chtít.“
„Pokud si máte jednu věc zapamatovat,“ řekl kosmonaut studentům, „pak opakuji: Nic není nemožné. Slovo nemožné si škrtněte ze svého slovníku!“
„Všichni si pamatují, jak zněla první slova člověka na Měsíci, ale nikdo neví, jak zněla ta poslední. Já je tedy zopakuji: Odcházíme tak, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, my se vrátíme - s pokojem a s nadějí pro celé lidstvo. Žádám vás, abyste to vzali jako proroctví,“ ukončil Cernan své setkání se studenty.
