Nahrávky prvních kroků na Měsíci se prodaly za 1,8 milionu dolarů

Za 1,82 milionu dolarů (asi 41,5 milionu korun) se vydražily tři originální nahrávky zachycující první kroky člověka na Měsíci v roce 1969, oznámila to v sobotu aukční síň Sotheby's. Nahrávky pořízené americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) patřily dosud tehdejšímu stážistovi NASA, který je v 70. letech koupil za 218 dolarů, informovala americká televize CNN. V USA i v jiných zemích světa si v sobotu připomněli 50. výročí prvního přistání na Měsíci řadou akcí.

Videonahrávky, jejichž nového majitele aukční síň nejmenovala, mají dohromady dvě hodiny a 24 minut. Zachycují mimo jiné první kroky astronauta Neila Armstronga na Měsíci, vystupování jeho kolegy Buzze Aldrina po žebříku za ním, jejich procházku po měsíčním povrchu i zapíchnutí vlajky USA na Měsíci.

Cena, za jakou se nahrávky vydražily, je více než 8000krát vyšší, než za jakou je v roce 1976 stážista Gary George v aukci koupil.

Americké oslavy

V sobotu vyvrcholily v USA oslavy 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, odkud v roce 1969 mise Apollo 11 odstartovala, v sobotu výročí připomněl americký viceprezident Mike Pence. „Apollo 11 je jedinou událostí 20. století, která má šanci být široce připomínána i ve století třicátém,“ řekl Pence po boku Aldrina.

Pence také připomněl cíl, který stanovila nynější americká vláda, a to že USA pošlou své astronauty znovu na Měsíc do roku 2024. Má se tak stát v rámci programu Artemis lodí Orion, která by měla první let k Měsíci bez posádky absolvovat do dvou let, uvedla v sobotu agentura AP. Naposledy člověk chodil po Měsíci koncem roku 1972 v rámci mise Apollo 17.

Aldrina a Michaela Collinse, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11, v pátek přijal v Bílém domě prezident Donald Trump. Jejich kolega Neil Armstrong zemřel v roce 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 21 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...