Letectví strana 2 z 5

Letouny typu Boeing 737 MAX 9 budou po páteční nehodě, kdy se jednomu ze strojů ve Spojených státech za letu vytrhla část trupu s oknem, pod drobnohledem. Americké úřady v sobotu z provozu dočasně stáhly 171 těchto letadel, která mají projít zevrubnou inspekcí. V neděli stejný krok oznámila panamská společnost Copa Airlines, která má 21 těchto strojů, a aerolinky Turkish Airlines s pěti boeingy, napsala agentura Reuters. Narušení provozu se dle serveru BBC News týká především USA.

Cestující z letadla společnosti Japan Airlines, které se na tokijském letišti Haneda srazilo se strojem pobřežní stráže a začalo hořet, zachránila bezchybná evakuace, především pak to, že si při opuštění letounu s sebou nevzali příruční zavazadla. Podle webů stanic BBC a CNN se na tom shodují letečtí experti. Rychlému šíření ohně zabránily podle odborníků zřejmě přepážky v křídle, píše The Guardian. Z dopravního letadla se podařilo zachránit všech 379 lidí na palubě. Z posádky druhého stroje přežil jen pilot, dalších pět jejích členů zahynulo. Letoun pobřežní stráže neměl podle agentur před srážkou povolení ke startu.

Armádní vrtulníky letecké záchranné služby i aviatické kluby a školy můžou dále zůstat na letišti v Líních. Umožnilo to ukončení jednání s automobilkou Volkswagen o výstavbě takzvané gigafactory. Jenže podle vlády existují i další investoři, se kterými o továrně na lithiové baterie stát jedná.

Česká armáda by mohla mít dvě proudová transportní letadla s násobně vyšší kapacitou i rychlostí oproti dosud největším transportním letounům. Ministerstvo obrany oznámilo, že zahájilo jednání s brazilským Embraerem o nákupu typu C-390 Millenium. Jak úřad připomněl, subdodavatelem Embraeru pro výrobu C-390 je i Aero Vodochody.

Řadu premiér přinesly letošní Dny NATO, které se v sobotu a neděli konají na Letišti Leoše Janáčka v severomoravském Mošnově. Česká armáda veřejnosti poprvé ukázala své nové helikoptéry. Poprvé ve střední Evropě vystoupil odpoledne demo team amerického letectva. Ten přiletěl se stíhacími letouny F-35, které jsou navíc v Mošnově hned ve dvou variantách – také ve verzi s kolmým přistáním. Speciálním partnerským státem letošních Dnů NATO je ale Polsko, které na letišti i nad ním představilo své stíhačky, akrobaty i leteckou kavalerii. První den akci navštívilo podle pořadatelů přibližně sto tisíc lidí.

Na pardubickém letišti by mohlo vzniknout další letecké muzeum. S myšlenkou přišlo Sdružení Aviatické pouti, které vlastní několik replik historických letadel. Návštěvníkům by chtělo nabídnout i zábavné lety a další doprovodný program. Na pardubickém letišti přitom již jedno muzeum funguje.

Francouzský start-up několik let skrýval před veřejností svůj prototyp letadla na hybridní pohon. Veřejnosti ho odhalili až teď na aerosalonu v Paříži, kam se v současnosti upírají oči celého leteckého světa.

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.

Soud v Paříži v pondělí zprostil společnosti Air France a Airbus obvinění z neúmyslného zabití, kterému čelily kvůli havárii letadla na lince z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Při incidentu zemřelo 228 lidí. O rozhodnutí soudu informovaly agentury AFP a AP. Pokud došlo k pochybením, jejich spojitost s nehodou není jistá a nemohla být prokázána, uvedl podle AFP soudce.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Stávka pilotů německých aerolinek Lufthansa zruší zatím osm letů mezi Prahou a Frankfurtem nad Mohanem, jeden z nich už ve čtvrtek večer. Naopak lety stejného dopravce z Prahy do Mnichova jsou zatím beze změn. Uvedla to mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková.

Tisíce cestujících na evropských letištích dál zažívají krizi, aerolinie ruší lety kvůli nedostatku personálu. Ten leteckým společnostem chybí v důsledku propouštění během covidové pauzy. Přetížení zaměstnanci návrat k původním objemům přepravy nezvládají a stávkují. Například skandinávské aerolinie SAS ve středu zrušily 63 procent letů. Chaotické scény jsou i na letištích v Německu, Portugalsku, Francii a Španělsku. Zpoždění nabírají i spoje z Prahy.

Zdravotnictví, letecký a chemický průmysl nebo telekomunikace – právě v těchto strategických odvětvích vytipovali úředníci ministerstva průmyslu a obchodu dvanáct možných investic do tuzemských společností, které se jevily jako nebezpečné. Kontrolovat podobné obchodní operace může Česko už více než rok. Dva zahraniční investoři se po jednání se státem stáhli, jeden z nich pocházel z Ruska.

Největší letadlo světa Antonov 225 vzniklo v jediném exempláři a mělo transportovat sovětské raketoplány Buran. Za třicet let služby překonalo dvě stě světových rekordů. Schopnost pojmout skoro 250 tun nákladu se osvědčila i v době pandemie, létající kolos transportoval masky a testy z Číny do Evropy.  Stroj se ale nyní stal obětí ruského útoku na Ukrajinu.

Bombardér B-52 neboli Stratofortress strávil ve službách amerického letectva už sedm dekád a i když byly jeho nejmladší exempláře vyrobeny na začátku 60. let, generalita USA je v nejbližší době nehodlá odstavit. Mohutné osmimotorové letouny totiž nemají v americkém arzenálu náhradu. A tak strategický bombardér, jehož prototyp vzlétl 15. dubna 1952, nejspíš v plném nasazení přežije i rok 2050.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

Řada lidí si všimla, že i když během uplynulých dní byla jasná obloha, za letadly se téměř netvořily dobře známé kondenzační čáry. Vysvětlení poskytuje prostá fyzika.

Premiér Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že lidem, kteří budou chtít bojovat za Ukrajinu, bude abolicí garantována beztrestnost. Uvedl také, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi a obvinili jednoho člověka kvůli veřejnému schvalování a ospravedlňování ruské agrese vůči Ukrajině. Dopustit se ho měl na internetu. Další dvě stovky případů vyšetřují.

Evropská unie nevpustí do svého vzdušného prostoru žádná ruská nebo Ruskem kontrolovaná letadla. Na tiskové konferenci to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že vzdušná blokáda se týká i soukromých letů oligarchů. Svá nebe pro ruské stroje v uplynulých hodinách uzavřela už většina unijních zemí i Kanada a Velká Británie. Státy tím reagují na nevyprovokovanou ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

Vichřice, která přešla přes Polsko, si podle tamních médií vyžádala nejméně tři mrtvé. Městem Dobrzyca se pravděpodobně prohnalo tornádo. Vítr kácel stromy a strhával střechy, statisíce lidí se ocitly bez elektřiny. Na severu Německa zemřeli dva lidé. Dálková železniční doprava tam stála, s omezením provozu na železnici se potýkají i v dalších částech země, zrušeny byly i některé letecké spoje. V Hamburku činí problémy vzedmuté moře. V pátek má nebezpečná bouře udeřit také na Velkou Británii.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Americké telekomunikační společnosti AT&T a Verizon Communications odloží spuštění nové mobilní sítě páté generace (5G) v okolí některých letišť, aby tak odvrátily hrozící problémy v letecké dopravě. Přední americké aerolinky varovaly, že nová síť by mohla ovlivňovat zařízení v letadlech a způsobit rozsáhlé výpadky v letecké dopravě. Požadují, aby byl provoz sítě v okolí letišť zakázán.

Americké úřady požádaly telekomunikační operátory AT&T a Verizon, aby až o dva týdny odložili už dříve odložené zavádění sítí 5G kvůli nejistotě ohledně možného rušení důležitých zařízení v bezpečnosti letecké dopravy. Obě společnosti v sobotu uvedly, že žádost přezkoumávají.