Letectví strana 4 z 5

Americký výrobce letadel Boeing od ledna pozastavuje výrobu letadel 737 MAX, která po dvou tragických haváriích nesmí od letošního jara létat. Společnost to v pondělí oznámila v tiskovém prohlášení, ve kterém také uvedla, že v současné chvíli se nechystá zaměstnance propouštět nebo posílat na nucenou dovolenou. Zastavení výroby může podle odhadů analytiků firmu přijít až na miliardu dolarů měsíčně.

Americký výrobce letadel Boeing zvažuje, že sníží na polovinu, případně úplně pozastaví výrobu letadel 737 MAX. Tvrdí to informované zdroje listu The Wall Street Journal (WSJ) a dalších médií. Firma tak reaguje na oznámení, že americký Federální úřad pro letectví (FAA) do konce tohoto roku neschválí návrat těchto strojů do vzduchu. Provoz letadel Boeing 737 MAX je kvůli dvěma smrtelným nehodám od letošního jara pozastaven.

Západní pobřeží Spojených států zasáhly těsně před Díkůvzdáním silné bouře, které omezily leteckou dopravu i silnice právě v době, kdy Američané nejvíc cestují.

První úspěšný let po převezení do Česka má za sebou cvičný letoun Miles Magister vyrobený v roce 1938, který je novým přírůstkem sbírky RAF Station Czechoslovakia. Magister, ve kterém se za války školili i českoslovenští letci, je jedním z mála letuschopných strojů svého typu na světě. Majitel nyní plánuje náročnou akci – chce magistera přepravit do Anglie na opravu, a to jeho vlastními silami.

Drony používané komerčně již dnes musí mít „registrační značku“ – totiž štítek s imatrikulací a také kontaktem na majitele. Podle návrhu, který připravilo ministerstvo dopravy, ji brzy budou muset mít úplně všechny drony. Za provoz neregistrovaného stroje potom bude hrozit až pětimilionová pokuta. Zároveň novela ministra Kremlíka (za ANO) počítá i s bedlivějším dohledem na provoz dronů.

Evropský výrobce letecké techniky Airbus dostal od indické nízkonákladové letecké společnosti IndiGo objednávku na 300 letadel řady A320neo. To představuje jednu z největších zakázek v historii podniku, oznámil Airbus. Hodnotu zakázky ale firma nezveřejnila. Podle katalogových cen by měla činit nejméně 33 miliard dolarů (760 miliard korun), při takto objemných zakázkách ale výrobci zpravidla poskytují výraznou slevu.

Čistý zisk amerického výrobce letecké techniky Boeing se ve třetím čtvrtletí meziročně propadl o 51 procent na 1,17 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Oznámila to ve středu sama firma, která se potýká s negativními důsledky přerušení provozu letounů 737 MAX po tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii. Akcie Boeingu ale na výsledky reagovaly mírným růstem.

České aerolinie (ČSA) odeberou od společnosti Airbus čtyři stroje A220-300 a tři letouny A321XLR s delším doletem – tedy sedm nových letadel. První dvě dopravce zařadí do své flotily příští rok, další stroje obdrží v letech 2021 a 2025. Cenu transakce zástupci leteckého dopravce neuvedli.

Po 19 hodinách a 16 minutách strávených ve vzduchu přistálo na letišti v Sydney dopravní letadlo s padesáti lidmi na palubě. Nonstop letem s cestujícími z New Yorku se Dreamliner australské společnosti Qantas postaral o vytvoření nového rekordu. Prozatím šlo ze strany firmy o experiment, který měl ukázat dopad tak dlouhého letu na lidský organismus. Navážou na něj ještě zkušební lety bez mezipřistání z Austrálie do Evropy. V příštím desetiletí by Qantas chtěl začít takto létat pravidelně.

Dreamliner s několika desítkami pozvaných cestujících odstartoval z New Yorku k experimentu, který by se mohl přerodit v nejdelší pravidelnou nonstop linku světa. Australský dopravce Qantas by chtěl létat bez mezipřistání z New Yorku do Sydney, což je trasa dlouhá přes 16 tisíc kilometrů – o tisíc více než dosavadní nejdelší nonstop let světa. Lidé na něm stráví ve vzduchu 19,5 hodiny.

Letadel nad Českem za prvních osm měsíců roku mírně ubylo, což zřejmě ovlivní celoroční výsledek. Loni jich do konce prázdnin bylo skoro 913 tisíc, letošní odhad je asi o čtyři tisíce nižší. Znamená to i propad příjmů z letového provozu, a to až o 300 milionů korun.

Královéhradecké letiště hostí o víkendu 26. ročník mezinárodního leteckého festivalu CIAF, lidem se mohou podívat na čtyři desítky letounů a vrtulníků. Své zastoupení zde mají vojenské a civilní stroje ze čtyř zemí – z Česka, Francie, Slovenska a Německa.

Aerolinky British Airways ve středu kvůli problémům s počítačovým systémem zrušily nebo odložily stovky letů. Na pražském letišti se neuskutečnily dva lety, další spojení s českou metropolí nabrala až několikahodinová zpoždění. Celkově třetí rozsáhlé selhání počítačové sítě společnosti za dva roky se v podvečer podařilo odstranit, informovala média.

Stíhačky poháněné proudovým motorem se sice objevily již na sklonku druhé světové války, ve velkém je ale vojáci začali používat až na přelomu 40. a 50. let minulého století. USA byly pyšné na svůj F-86 Sabre, sovětští inženýři přišli s legendárním strojem MiG-15. Kvality obou si piloti naostro vyzkoušeli během korejské války, už před ní se ale usilovně pracovalo na nových strojích. Nástupcem „patnáctky“ se nakonec stal MiG-17, který poprvé vzlétl 26. července 1949.

Všechny lety z Francie zřejmě brzy zatíží nová ekologická daň. Vláda si od ní slibuje až 180 milionů eur ročně. Investovat je hodlá do takové dopravy, která bude šetrnější k životnímu prostředí, třeba do výstavby železnic. Jak uvedla v pořadu Události, komentáře děkanka Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity Dagmar Škodová Parmová, toto zdanění je už konkrétní způsob, jak si hlídat uhlíkovou stopu rovnou od koncového spotřebitele. Podle investičního bankéře C Corporate Finance Petra Kováče však cesta zdanění není efektivní, může brzdit investice.

Na letišti Le Bourget u Paříže začal v pondělí mezinárodní aerosalon. Pozornost návštěvníků poutá například izraelská firma Eviation Aircraft, která představila elektrické letadlo pojmenované Alice. To je podle ní první letadlo na světě s nulovými emisemi. Turecko se zase na aerosalonu pochlubilo modelem nové stíhačky páté generace. Nese označení TF-X a podobá se americkému letounu F-35. Podle agentury AFP chce Turecko předvést, že se při vývoji vlastního „neviditelného“ letadla dokáže obejít bez USA. Airbus pak prezentoval novou verzi svého stroje A321neo s dlouhým doletem.

Není mnoho měst na světě, kde je možné spatřit letadla, která se proplétají mezi domy, věžemi kostelů nebo letí 20 metrů nad hladinou jezera. Do ruské Kazaně se slétli nejlepší akrobatičtí piloti světa, aby předvedli divákům nebeské divadlo plné napětí.

Boeing si prochází špatným obdobím, firmě výrazně poklesl odbyt, objem nových zakázek a také se propadla hodnota akcií. Je to důsledek odstavení letounů 737 MAX po dvou nehodách. Tento typ letadel nesmí do vzduchu už tři měsíce. Viceprezident Svazu českého leteckého průmyslu a ředitel GE Aviation Czech Milan Šlapák považuje situaci kolem Boeingu za spíš krátkodobou záležitost, konkurenční Airbus podle něj nedokáže tak rychle zareagovat na poptávku.

Více než 300 letadel Boeing 737 MAX a staršího modelu 737 má zřejmě na křídlech instalovány nesprávně vyrobené díly. V neděli to oznámil americký Federální úřad pro letectví (FAA) s tím, že bude vyžadovat jejich urychlenou výměnu. Letadla 737 MAX přitom už kvůli jinému problému několik měsíců nelétají.

U letiště v pražských Letňanech havarovalo malé letadlo. Jeho pilot chtěl v Letňanech přistát, stroj typu Cessna 152 ale skončil převrácený v poli u letiště. Nehoda se obešla bez obětí, pilot však utrpěl zranění.

Boom levné letecké dopravy s sebou nese i řadu negativních dopadů na životní prostředí. Znečištění se od roku 2005 zvýšilo zhruba o dvě třetiny a růst má i dál. Experti největší dopad přisuzují emisím skleníkových plynů. Trend by mohla změnit novinka – třetí motor, který zajistí efektivnější a ekologičtější způsob dopravy. První letadlo s novou vychytávkou se možná dostane do vzduchu po roce 2030.

Letouny Boeing 737 MAX stále nesmí do vzduchu, což před začínající turistickou sezonou komplikuje život cestovním kancelářím i leteckým společnostem. Bývalý dopravní pilot Karel Mündel ale v Událostech, komentářích upozorňoval, že pokud nebudou problémy spolehlivě odstraněny, je nejlepší letadla držet na zemi: „To nejhorší, co by mohl Boeing udělat, je podlehnout obchodnímu tlaku a letadla urychleně vrátit do provozu.“

Zdanění leteckého paliva – kerosenu – by Evropské unii přineslo snížení uhlíkových emisí sektoru o 11 procent a dopad na zaměstnanost a hrubý domácí produkt by byl přitom  zanedbatelný. Uvádějí to uniklé unijní dokumenty, do nichž měl možnost nahlédnout list Financial Times (FT).

Božena Laglerová měla nakročeno ke kariéře operní pěvkyně, nakonec se ale stala první českou pilotkou a propagátorkou aviatiky. Její téměř zapomenutý příběh nově vypráví pohybově-akrobatická inscenace souboru Holektiv. „Sen o prvenství a marné slávě“ uvádí v pražském prostoru La Fabrika.