Boeing odstoupil od koupě jedné z divizí brazilského Embraeru. Obchod zhatily spory i pandemie

Americký výrobce letecké techniky Boeing odstoupil od dlouho vyjednávané dohody, na jejímž základě měl za 4,2 miliardy dolarů (105 miliard korun) převzít divizi komerčních letadel brazilské společnosti Embraer. Transakce měla změnit rozložení sil na globálním trhu s letadly a připravit Boeing na další konkurenční boj s jeho úhlavním rivalem – evropskou strojírenskou skupinou Airbus. Věc ale s největší pravděpodobností teď skončí u soudu.

O kolapsu jednání, která byla v závěrečné fázi, informovala už v pátek s odkazem na své zdroje agentura Reuters a v sobotu nezdar potvrdil sám Boeing.

Embraer vzápětí uvedl, že Boeing od smlouvy odstoupil neoprávněně. Embraer do většího propojení obchodních aktivit s americkým gigantem vkládal velké naděje, protože spolupráce by zahrnovala jak regionální, tak i velká dopravní letadla.

Podle Reuters naděje na spojení nakonec zhatily zákulisní rozepře. Ani jednu z firem podle analytiků nečeká jednoduchá doba, protože situaci výrobců letadel značně zkomplikovala pandemie způsobená šířením koronaviru a s ní související propad poptávky po letecké dopravě.

Konkurence koupila Bombardier

Boeing předložil nabídku na převzetí brazilské divize v létě 2018 po podobné dohodě mezi Airbusem a kanadským Bombardierem. Díky ní měl Airbus získat většinový podíl ve výrobě letadel CSeries. Ta jsou přímými konkurenty letadlům Embraeru.

Embraer a Bombardier jsou hlavními konkurenty na trhu letadel s kapacitou 70 až 130 míst a Embraer je třetím největším výrobce dopravních letadel na světě za Boeingem a Airbusem.

Obě dohody, tedy mezi Airbusem a Bombardierem a mezi Boeingem a Embraerem, by představovaly největší změnu na globálním trhu s letadly za desítky let. Znamenaly by vznik nového duopolu, tedy situace, kdy existují dvě dominantní firmy s většinovým podílem na trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil.
08:41Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 11 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 11 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 17:02

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánovčera v 15:50

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
včera v 15:43

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
včera v 15:17

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánovčera v 14:15
Načítání...