Šéf Boeingu odstoupil. Jeho nástupce věří v budoucnost problémových letadel 737 MAX

Šéf amerického výrobce letadel Boeing Dennis Muilenburg s okamžitou platností rezignoval a od 13. ledna se jeho nástupcem stane dosavadní šéf dozorčí rady David Calhoun. Oznámila to firma.

„Představenstvo se rozhodlo, že je nutná změna vedení, aby se obnovila důvěra ve společnost, která se snaží posunout dopředu a pracuje na narovnání vztahů s regulačními orgány, zákazníky a všemi dalšími zúčastněnými stranami,“ uvedl Boeing v pondělním prohlášení.

Boeing čelí desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří zahynuli při nehodách letadel 737 MAX loni v říjnu v Indonésii a letos v březnu v Etiopii. Firmu také vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres.

Od letošního jara nesmějí tato letadla do vzduchu a termín jejich opětovného startu se už několikrát odsunul. Minulý týden firma navíc oznámila, že od ledna zastavuje jejich výrobu. Část analytiků uvedla, že toto rozhodnutí přijde firmu možná až na miliardu dolarů (téměř 23 miliard korun) měsíčně.

Experti se divili, proč nepadl už dříve

Krize kolem 737 MAX a jejich zákaz létání byla vůbec nejhorší za 34letou kariéru odcházejícího šéfa. Nyní pětapadesátiletý Muilenburg do Boeingu nastoupil v roce 1985 a na jeho špici se dostal v roce 2015. Ve funkci zpočátku zaznamenal velké úspěchy. V roce 2018 vykázal Boeing poprvé ve své více než stoleté historii stomiliardové tržby v dolarech. A cena akcií se do té doby dokonce ztrojnásobila.

Když držela Muilenburga ve funkci tak dlouho, ignorovala společnost učebnicové základy krizové komunikace, jakými se řídí jiné firmy, řekl v pondělí zpravodajskému serveru BBC profesor z vysoké školy Dartmouth's Tuck School of Business Paul Argenti. „Měl být pryč už dávno. Je součástí problému,“ dodal. 

Akcie Boeingu od března ztratily více než 20 procent. Na oznámení odchodu Muilenburga z funkce reagovaly akcie vzestupem.

Z provozu v Rentonu u Seattlu na západě Spojených států Boeing nehodlá propustit žádného ze zhruba 12 tisíc zaměstnanců, neplánuje pro ně ani nucenou dovolenou.

Firma nedávno uvedla, že zaměstnanci, kterých se pozastavení výroby týká, budou dál pracovat v pozicích souvisejících s letadly 737, případně je dočasně přeřadí na jiné projekty.

Kvůli problémům s letadly 737 MAX o polovinu klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk firmy. Meziročně se propadl o 51 procent na 1,17 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Celkové tržby firmy pak ve čtvrtletí klesly o 21 procent na 19,98 miliardy dolarů.

Budoucí šéf Boeingu Calhoun v tiskové zprávě uvedl, že silně věří v budoucnost Boeingu a letadel 737 MAX. „Je mi ctí vést skvělou společnost a 150 tisíc oddaných pracovníků, kteří tvrdě pracují na vytvoření budoucnosti letectví.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 24 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 17 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026
Načítání...