Šéf amerického výrobce letadel Boeing Dennis Muilenburg s okamžitou platností rezignoval a od 13. ledna se jeho nástupcem stane dosavadní šéf dozorčí rady David Calhoun. Oznámila to firma.
Šéf Boeingu odstoupil. Jeho nástupce věří v budoucnost problémových letadel 737 MAX
„Představenstvo se rozhodlo, že je nutná změna vedení, aby se obnovila důvěra ve společnost, která se snaží posunout dopředu a pracuje na narovnání vztahů s regulačními orgány, zákazníky a všemi dalšími zúčastněnými stranami,“ uvedl Boeing v pondělním prohlášení.
Boeing čelí desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří zahynuli při nehodách letadel 737 MAX loni v říjnu v Indonésii a letos v březnu v Etiopii. Firmu také vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres.
Od letošního jara nesmějí tato letadla do vzduchu a termín jejich opětovného startu se už několikrát odsunul. Minulý týden firma navíc oznámila, že od ledna zastavuje jejich výrobu. Část analytiků uvedla, že toto rozhodnutí přijde firmu možná až na miliardu dolarů (téměř 23 miliard korun) měsíčně.
Experti se divili, proč nepadl už dříve
Krize kolem 737 MAX a jejich zákaz létání byla vůbec nejhorší za 34letou kariéru odcházejícího šéfa. Nyní pětapadesátiletý Muilenburg do Boeingu nastoupil v roce 1985 a na jeho špici se dostal v roce 2015. Ve funkci zpočátku zaznamenal velké úspěchy. V roce 2018 vykázal Boeing poprvé ve své více než stoleté historii stomiliardové tržby v dolarech. A cena akcií se do té doby dokonce ztrojnásobila.
Když držela Muilenburga ve funkci tak dlouho, ignorovala společnost učebnicové základy krizové komunikace, jakými se řídí jiné firmy, řekl v pondělí zpravodajskému serveru BBC profesor z vysoké školy Dartmouth's Tuck School of Business Paul Argenti. „Měl být pryč už dávno. Je součástí problému,“ dodal.
Akcie Boeingu od března ztratily více než 20 procent. Na oznámení odchodu Muilenburga z funkce reagovaly akcie vzestupem.
Z provozu v Rentonu u Seattlu na západě Spojených států Boeing nehodlá propustit žádného ze zhruba 12 tisíc zaměstnanců, neplánuje pro ně ani nucenou dovolenou.
Firma nedávno uvedla, že zaměstnanci, kterých se pozastavení výroby týká, budou dál pracovat v pozicích souvisejících s letadly 737, případně je dočasně přeřadí na jiné projekty.
Kvůli problémům s letadly 737 MAX o polovinu klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk firmy. Meziročně se propadl o 51 procent na 1,17 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Celkové tržby firmy pak ve čtvrtletí klesly o 21 procent na 19,98 miliardy dolarů.
Budoucí šéf Boeingu Calhoun v tiskové zprávě uvedl, že silně věří v budoucnost Boeingu a letadel 737 MAX. „Je mi ctí vést skvělou společnost a 150 tisíc oddaných pracovníků, kteří tvrdě pracují na vytvoření budoucnosti letectví.“