Výrobci letadel Boeing a Airbus se na mezinárodním aerosalonu chlubili velkými zakázkami

Dva největší světoví výrobci civilních letadel, americký Boeing a evropský Airbus, zahájili v pondělí mezinárodní aerosalon u Paříže oznámením velkých zakázek. Boeing představil nový model svého nejprodávanějšího letounu, který by měl oživit slábnoucí trh civilního letectví.

Po letech silného růstu zakázek, podníceného zvýšenou poptávkou po létání a nabídkou úspornějších letadel, nyní trh vstupuje do útlumu. Výrobci se začali soustředit na plnění napjatých harmonogramů dodávek a ambiciózních plánů výroby, uvedla agentura Reuters.

Boeingu se ale na začátku aerosalonu představením nového modelu 737 MAX 10 podařilo podnítit vlnu zájmu. Firma uvedla, že na nový model získala více než 240 zakázek a nákupních příslibů od nejméně deseti zákazníků. „MAX 10 dá zákazníkům za jejich peníze více a dodá trhu energii,“ řekl na oficiálním představování šéf Boeingu Dennis Muilenburg.

Boeing v pondělí oznámil zakázky na nové i starší letouny typu 737 MAX v celkové katalogové hodnotě 22,7 miliardy dolarů (523 miliard korun). Získal i velkou objednávku na stroje typu Dreamliner za 8,1 miliardy dolarů.

Airbus hned nato kontroval zakázkou leasingové společnosti GECAS na 100 letounů A320neo v katalogové hodnotě 10,8 miliardy dolarů (253 miliard korun) ) a objednávkou firmy Air Lease na 12 strojů A321neo za 1,5 miliardy dolarů. 

Airbus A350-1000 XWB
Zdroj: Reuters

Šéf prodeje Airbusu John Leahy zároveň naznačil, že většina zájmu o konkurentův nový stroj MAX 10 pochází od dosavadních zákazníků Boeingu, kteří si objednali starší model MAX 9 a nyní tyto zakázky přeobjednávají. 

Vojenské letouny zažívají boom

Zatímco poptávka po civilních letadlech slábne, po letech útlumu se naopak objevují známky rostoucího zájmu o vojenské letouny.

Americký Lockheed Martin jedná podle zdrojů Reuters o prodeji 440 bojových letounů F-35 skupině 11 zemí. Byla by to dosud největší objednávka na letoun, který se firma chystá na aerosalonu představit veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 4 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 4 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 6 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...