Boeing od ledna pozastaví výrobu letadel 737 MAX. Po tragických nehodách nesmí létat

Nahrávám video

Americký výrobce letadel Boeing od ledna pozastavuje výrobu letadel 737 MAX, která po dvou tragických haváriích nesmí od letošního jara létat. Společnost to v pondělí oznámila v tiskovém prohlášení, ve kterém také uvedla, že v současné chvíli se nechystá zaměstnance propouštět nebo posílat na nucenou dovolenou. Zastavení výroby může podle odhadů analytiků firmu přijít až na miliardu dolarů měsíčně.

Pozastavení produkce Boeing zdůvodnil především tím, že schvalovací proces provozu letadel u amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) se přesouvá do roku 2020 a že není jasné, kdy a za jakých podmínek se stroje vrátí do provozu.

„Po dobu odstávky 737 MAX pokračoval Boeing ve stavbě nových letadel a nyní máme na skladě asi 400 letadel. Již dříve jsme uváděli, že budeme postupně vyhodnocovat naše produkční plány, pokud by odstávka MAXů trvala déle, než jsme očekávali. Výsledkem tohoto hodnocení je rozhodnutí upřednostnit doručení uskladněných letadel a počínaje lednem dočasně pozastavit produkci v programu 737,“ uvádí prohlášení Boeingu.

Společnost uvedla, že zaměstnanci, kterých se pozastavení výroby týká, budou dále pracovat v pozicích souvisejících s letadly 737, případně je dočasně přeřadí k jiným projektům. 

Nahrávám video

Akcie evropských dodavatelů padají

„Odhadujeme, že Boeing má z výroby letadel MAX ztrátu skoro dvě miliardy dolarů měsíčně, po zastavení výroby se to ale až na nulu nesníží,“ sdělili analytici banky JPMorgan ve zprávě svým klientům.

Předpokládají, že kvůli nákladům na zaměstnance a podpoře klíčových dodavatelů, jako je Spirit AeroSystems, více než polovina těchto ztrát zůstane. Analytici společnosti Jefferies pak ztráty odhadují na 730 milionů dolarů měsíčně.

V reakci na zprávu o zastavení výroby v úterý klesají akcie evropských dodavatelů Boeingu, zatímco akcie Airbusu, tedy hlavního konkurenta, zpevňují. Výrazně klesly akcie společností Senior a Safran, ale také akcie menších dodavatelů, jako je Melrose Industries. Hned v pondělí se zpráva o zastavení výroby negativně odrazila na ceně akcií hlavního dodavatele Boeingu, jímž je Spirit AeroSystems.

Společnost čelí desítkám soudních sporů

Kvůli problémům s letadly 737 MAX o polovinu klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk firmy. Meziročně se propadl o 51 procent na 1,17 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Celkové tržby firmy pak ve čtvrtletí klesly o 21 procent na 19,98 miliardy dolarů.

Společnost Boeing čelí desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří zahynuli při tragických nehodách letadel 737 MAX loni v říjnu v Indonésii a letos v březnu v Etiopii. Firmu také vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres.

  • První verze Boeingu 737 se do vzduchu poprvé vznesla 9. dubna 1967 a právě díky tomuto relativně malému stroji se továrna ze Seattlu stala největším výrobcem letadel na světě. Během půlstoletí dodala na 10 500 letadel všech verzí. Proti dobové konkurenci v podobě Douglasu DC-9 nebo britského BAC-111 nabídl Boeing 737 nejen širší trup, ale díky motorům umístěným pod křídlem i méně hluku na palubě.
  • Boeing 737 MAX je nejnovější verzí letounu na krátké a střední tratě. První zkušební let absolvovala verze MAX v lednu 2016, v komerčním provozu slouží od května 2017. Dosud jich bylo vyrobeno přes 390, většinou jde o verzi MAX 8 pro 178 až 200 pasažérů, v závislosti na uspořádání kabiny. Dalších asi 300 letadel bylo vyrobeno a zaparkováno. Vyráběly se čtyři verze: MAX 7, 8, 9 a 10.
  • Proti svému předchůdci, Boeingu 737 Next Generation, je MAX úspornější, a to jak díky použitým motorům, tak díky vyššímu využití lehčích kompozitních materiálů či novinkám v konstrukci křídla. Loni v lednu byl počet objednaných letounů téměř pět tisíc, mezi uživatele Boeingu 737 MAX 8 patřil i český dopravce Smartwings.
  • První vážnou nehodu měl Boeing 737 MAX 29. října 2018, kdy se tři měsíce starý stroj Boeing 737 MAX 8 společnosti Lion Air zřítil během letu u Indonésie do Jávského moře. Zemřelo 189 lidí. Podle vyšetřovací zprávy z letošního října letoun spadl proto, že piloti nebyli informováni o softwarovém problému stabilizačního systému MCAS v letounech MAX a nevěděli, jak mají reagovat. Kvůli vadnému senzoru automatický bezpečnostní systém opakovaně poslal stroj do střemhlavého letu a posádka nedokázala nad letadlem udržet kontrolu. Vyšetřování odhalilo i sérii dalších pochybení.
  • Druhé neštěstí se stalo 10. března 2019 nedaleko etiopského města Bišoftu, kdy Boeing 737 MAX 8 společnosti Ethiopian Airlines havaroval na lince z etiopské metropole Addis Abeba do keňského hlavního města Nairobi. Zemřelo 157 lidí. Podle zjištění úřadů byl příčinou neštěstí vadný software. Po této nehodě byly všechny letouny řady 737 MAX celosvětově odstaveny z provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 3 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
28. 8. 2026

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
28. 8. 2026

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.