V pondělí začnou testovací lety Boeingu 737 MAX. Součástí bude i aktivace systému, který dříve selhal

Piloti a zkušební posádka amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) v pondělí zahájí nejméně třídenní testování letadla Boeing 737 MAX, které usiluje o novou certifikaci. Uvedla to agentura Reuters. Stroje 737 MAX, až do loňska nejprodávanější model Boeingu, byly loni na jaře kvůli dvěma tragickým nehodám vyřazeny z provozu. Krizi amerického výrobce posléze umocnila pandemie covid-19, která paralyzovala leteckou dopravu.

Zkušební tým se před zahájením testu zúčastní několikahodinového brífinku. Na palubu letadla nastoupí členové týmu s testovacím vybavením na letišti nedaleko města Seattle, uvedl podle Reuters jeden z jejích zdrojů.

Zkušební posádka bude jednotlivé manévry provádět podle připraveného scénáře. Test mimo jiné zahrnuje přerušení přistávacího manévru v situaci, kdy se stroj dotkne země, či let podél pobřeží Tichého oceánu. Většinu manévrů posádka provede nad státem Washington na západě USA.

Záměrná aktivace systému, který v minulosti selhal

Během testování se záměrně aktivuje stabilizační systém MCAS, jehož software selhal během dvou nehod. Při nich zahynulo v Etiopii a v Indonésii dohromady 346 lidí. Automatický bezpečnostní systém kvůli vadnému senzoru tehdy opakovaně poslal stroj prudce dolů a posádka nedokázala nad letadlem udržet kontrolu.

Důkladnost několikadenní zkoušky přesahuje předchozí testovací lety Boeingu, které většinou zabraly několik hodin a stihly se za jeden den. Společnost Boeing a úřad FAA se k testování nevyjádřily.

Vlastní zkoušky Boeingu před testem FAA zahrnovaly stovky hodin v leteckém simulátoru 737 MAX a další stovky hodin na palubě testovacího stroje 737 MAX 7, ale bez přítomnosti personálu FAA. Během nejméně jednoho zkušebního letu Boeing testoval stejné parametry, jaké jsou na programu v pondělí, uvedla Reuters s odkazem na svůj zdroj.

FAA po sérii zkušebních letů zanalyzuje letová data a vyhodnotí, zda je možné dát stroji 737 MAX znovu povolení létat. Úřad musí také schválit nové postupy pro výcvik pilotů. Podle zdrojů ale není pravděpodobné, že by letadla MAX mohla do vzduchu dříve než letos v září.

S americkým úřadem FAA úzce spolupracují regulátoři v Evropě a Kanadě, kteří ovšem situaci pro své oblasti vyhodnotí samy. Podle agentury Reuters daly tyto úřady najevo obavy nad rámec připomínek FAA, což si může vyžádat další změny.

Milionové ztráty a vyřazení z provozu

Aféra s modelem 737 MAX,  kterou loni v březnu rozpoutaly dvě zmíněné katastrofy, společností Boeing otřásla. Kromě zákazu provozu tohoto modelu znamenala pro společnost milionové ztráty, poškozenou pověst či nucenou rezignaci jejího šéfa.

Firma čelí také desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří při nehodách zahynuli, vyšetřuje ji také americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...