Nehody Boeingů 737 MAX mohou souviset s novým stabilizačním systémem. Pilotům možná chybělo proškolení

71 minut
90' ČT24 na téma problémů Boeingu 737 MAX
Zdroj: ČT24

Havárie Boeingu 737 MAX v Etiopii nebyla v poslední době jediná, se stejným typem stroje se zřítili loni v říjnu také piloti indonéské společnosti Lion Air. Existuje podezření, že by v obou případech mohl být příčinou modernizovaný stabilizační systém.

Model Boeing 737 MAX je teprve dva roky starý a od svých předchůdců se liší konstrukcí. „Změny byly motivovány tím, aby se zlepšila ekonomika provozu letadla, takže se tam umístil nový špičkový pohonný systém se zvětšeným průměrem ventilátoru, což dává větší účinnost pohonu. Motor je tak jiný a musel se překonstruovat letoun jako takový,“ přiblížil vedoucí Ústavu letecké dopravy Fakulty dopravní ČVUT Daniel Hanus.

Výrobce tak vylepšoval i stabilizační systém, jehož úkolem je udržovat letoun ve vyvážené poloze. Aktivuje se ve chvíli, kdy letadlo při startu stoupá. Pokud je úhel vzletu příliš velký, stabilizační systém začne tlačit předek stroje směrem k zemi. Při tom musí být vypnutý autopilot a řízení stroje tak mají v rukou piloti.

V tom je zřejmě jádro problému – podle leteckých odborníků nebyli piloti s touto zdokonalenou funkcí dostatečně seznámeni. V praxi se tak manuálně snažili manévrovat s letounem v rozporu s tím, co v tu chvíli dělal automatický systém.

Jak vyplývá z databáze leteckých nehod federální vlády USA, upozorňovali na problém sami američtí piloti. „Myslím, že je nepřípustné, aby výrobce, Federální úřad pro letectví a aerolinky nechali létat piloty bez adekvátního tréninku nebo aniž by jim poskytli dostupné zdroje a dostačující dokumentaci, aby pochopili vysoce komplexní systémy, které letadlo odlišují od předchozích modelů,“ citovala z jednoho záznamu CNN.

V případě loňské havárie letounu indonéské společnosti se navíc přidala technická závada – vadný senzor úhlu náběhu. Piloti si tak pozdě uvědomili, že se letoun v plné rychlosti řítí téměř kolmo k zemi. Přitom mohli tragédii zabránit, kdyby včas stabilizační systém vypnuli. Stejně vypadá na první pohled pád etiopského letounu, v tomto případě ale příčina ještě nebyla oficiálně zveřejněna.

Piloti se potýkali i s airbusy, říká Mündel z Českého sdružení dopravních pilotů

Podle bývalého pilota a šéfa technické komise Českého sdružení dopravních pilotů Karla Mündla je sice tento systém vyrovnávající sklon novinkou pro modely letounů Boeing, ale na letadlech Airbus byly ochranné systémy namontovány od prvního okamžiku, kdy byl Airbus A320 představen.

Popsal případ, kdy Airbus na předváděcím letu po předání aerolinkám Air France udělal průlet nad malým regionálním letištěm a posádka se dostala do malé výšky při pokusu vyhnout se terénu. „Letadlo reagovalo proti posádce, došlo přesně k tomu, že ochranný systém proti přetažení začal pracovat, piloti měli pocit, že se s tím letadlem perou, ale ono dělalo jenom to, co mělo naučené. Airbusu trvalo řádově čtyři roky, než byl zaveden nový systém výcviku,“ podotkl s tím, že od té doby se takovéto nehody u letadel Airbus nevyskytují.

Firma Boeing své letadlo brání a uvádí, že je přesvědčena o jeho bezpečnosti. Provoz dotčených modelů ale v posledních dnech pozastavila nejen Evropa, ale řada zemí včetně Spojených arabských emirátů, Indie, Egypta, Kanady a nakonec i USA.

Řada MAX se přitom stala nejlépe prodávaným letadlem v historii firmy Boeing. Úzkotrupý letoun 737 určený pro krátké a středně dlouhé lety je nejprodávanějším komerčním letadlem na světě a je důležitý pro budoucnost společnosti. Boeing má nyní na letoun více než pět tisíc objednávek v katalogové hodnotě téměř 500 miliard dolarů (11,3 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 40 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...