Po deseti letech klesl letový provoz nad Českem. Kvůli kapacitním problémům v okolních zemích

Letový provoz nad Českem loni poprvé po deseti letech poklesl. Počet vzletů, přistání a přeletů se v roce 2019 proti předchozímu roku snížil o 0,6 procenta na 906 666. Důvodem poklesu jsou kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli kterým byla řada letů přesměrována mimo Česko. Snížila se naopak míra zpoždění, uvedl generální ředitel Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klas. Zisk společnosti bude podle jeho odhadu vyšší než původně očekávaných 100 milionů korun.

Naposledy ŘLP zaznamenalo pokles v roce 2009, kdy se na leteckém provozu projevila tehdejší hospodářská recese.

Mírně se snížil i počet vzletů a přistání na Letiště Václava Havla v Praze, a to meziročně o 0,5 procenta na 154 485. Celkový provoz na všech letištích, na kterých ŘLP poskytuje dispečerské služby, bylo 230 458 vzletů a přistání, meziročně o jedno procento méně. Jde o letiště v Praze, Brně, Ostravě a Karlových Varech.

Podle Klase byly největší problémy s kapacitou zejména v Rakousku a Maďarsku. Spoje, které běžně létaly přes tyto země a pokračovaly i přes Česko, nyní byly přesměrovány například přes balkánské země a pokračovaly do Polska.

ŘLP tím podle Klase ubývá provoz lukrativních letů, ubyly například spoje operované letounem Airbus A380. Do Česka naopak byly přesměrovány lety z Německa, kde jsou také přetížené kapacity.

Zanedbatelně se naopak podle Klase na provozu projevily problémy s odstavenými letadly Boeing 737 MAX, případně potíže zkrachovalé firmy Thomas Cook. „To byly problémy spíš pro dopravce,“ podotkl.

Bezmála sto tisíc letů v červenci

Míra zpoždění na jeden spoj loni činila 0,27 minuty, což bylo meziročně o 44 procent méně. Dispečeři tak zajistili požadavky všech dopravců.

Provoz byl tradičně nejsilnější v červenci, kdy čeští dispečeři odbavili celkem 95 206 letů. Podle statistik letadla v českém vzdušném prostoru nalétala přes 208 milionů kilometrů.

Na letecký provoz v Česku dohlíží v ŘLP 237 dispečerů. Největším zákazníkem podniku je německá Lufthansa, dále společnosti Wizz Air a Ryanair. V roce 2018 zvýšil státní podnik obrat o pět procent na rekordních 4,32 miliardy korun. Hrubý zisk naopak klesl o zhruba 115 milionů korun na 369 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domovy pro seniory odsouvají kvůli rozpočtovému provizoriu investice

Řada domovů pro seniory i dalších sociálních zařízení odkládá investice a někde se obávají i o mzdy. Nevědí totiž, kolik peněz letos dostanou na provoz. Většina je závislá na veřejných zdrojích. Kvůli rozpočtovému provizoriu ale teď stát může každý měsíc hospodařit nanejvýš s dvanáctinou loňského rozpočtu.
před 11 hhodinami

Solární panely i baterie letos zřejmě zdraží až o pětinu

Solární elektrárny budou letos zdražovat. Ceny fotovoltaických panelů a baterií mohou postupně vzrůst až o dvacet procent. Důvodem je růst cen jednotlivých materiálů, jejichž producentem je především Čína. Skokový růst kompletních zařízení zatím nehrozí, vyplývá z informací solární firmy Raylyst a Solární asociace.
před 20 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o letounech L-159 a zbrojním průmyslu

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
před 23 hhodinami

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
23. 1. 2026

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026
Načítání...