Po deseti letech klesl letový provoz nad Českem. Kvůli kapacitním problémům v okolních zemích

Letový provoz nad Českem loni poprvé po deseti letech poklesl. Počet vzletů, přistání a přeletů se v roce 2019 proti předchozímu roku snížil o 0,6 procenta na 906 666. Důvodem poklesu jsou kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli kterým byla řada letů přesměrována mimo Česko. Snížila se naopak míra zpoždění, uvedl generální ředitel Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klas. Zisk společnosti bude podle jeho odhadu vyšší než původně očekávaných 100 milionů korun.

Naposledy ŘLP zaznamenalo pokles v roce 2009, kdy se na leteckém provozu projevila tehdejší hospodářská recese.

Mírně se snížil i počet vzletů a přistání na Letiště Václava Havla v Praze, a to meziročně o 0,5 procenta na 154 485. Celkový provoz na všech letištích, na kterých ŘLP poskytuje dispečerské služby, bylo 230 458 vzletů a přistání, meziročně o jedno procento méně. Jde o letiště v Praze, Brně, Ostravě a Karlových Varech.

Podle Klase byly největší problémy s kapacitou zejména v Rakousku a Maďarsku. Spoje, které běžně létaly přes tyto země a pokračovaly i přes Česko, nyní byly přesměrovány například přes balkánské země a pokračovaly do Polska.

ŘLP tím podle Klase ubývá provoz lukrativních letů, ubyly například spoje operované letounem Airbus A380. Do Česka naopak byly přesměrovány lety z Německa, kde jsou také přetížené kapacity.

Zanedbatelně se naopak podle Klase na provozu projevily problémy s odstavenými letadly Boeing 737 MAX, případně potíže zkrachovalé firmy Thomas Cook. „To byly problémy spíš pro dopravce,“ podotkl.

Bezmála sto tisíc letů v červenci

Míra zpoždění na jeden spoj loni činila 0,27 minuty, což bylo meziročně o 44 procent méně. Dispečeři tak zajistili požadavky všech dopravců.

Provoz byl tradičně nejsilnější v červenci, kdy čeští dispečeři odbavili celkem 95 206 letů. Podle statistik letadla v českém vzdušném prostoru nalétala přes 208 milionů kilometrů.

Na letecký provoz v Česku dohlíží v ŘLP 237 dispečerů. Největším zákazníkem podniku je německá Lufthansa, dále společnosti Wizz Air a Ryanair. V roce 2018 zvýšil státní podnik obrat o pět procent na rekordních 4,32 miliardy korun. Hrubý zisk naopak klesl o zhruba 115 milionů korun na 369 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...