Řízení letového provozu

I když pravidla pro používání dronů jsou nově benevolentnější, na úřadu civilního letectví je zabavených strojů rekordní množství. Většina byla zajištěna v bezletových zónách. Desítkám pilotů hrozí ve správním řízení i padesátitisícové pokuty. Nejvíce práce mají policisté se zakázanými lety v okolí Pražského hradu, ale nejen tam. Například řízení letového provozu zaznamená v okolí přistávací plochy letiště desítky dronů ročně.

Majitele a piloty dronů čekají od nového roku změny. Nad nezastavěným územím obcí v nejbližší povolené vzdálenosti od obydlí budou moci létat jen nejlehčí stroje nebo ty, které získají speciální licenci. Nařízení EU má zajistit větší bezpečnost při provozu bezpilotních strojů. Od ledna také budou muset mít všechny nové stroje štítek označení třídy, ty větší pak i systém dálkové identifikace. (V textu byly nepřesné formulace, při aktualizaci byly opraveny, pozn. red.)

Britský úřad pro řízení letového provozu NATS se v pondělí potýkal s rozsáhlým technickým problémem, kvůli kterému musel výrazně omezit lety. Odpoledne se podařilo potíže odstranit, provoz se bude postupně vracet k normálu. Aerolinky a letiště ale dál varují cestující před zpožděními. Problémy letového provozu v Británii ovlivnily i odlety z Prahy. Tři odpolední spoje do Londýna nakonec odletí až v noci.

Letecká doprava se postupně vrací na výsluní, z nějž ji smetla covidová pandemie a s ní související zákazy cestování. Generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas si ovšem nemyslí, že by bylo snadné aktuální růst udržet – i kvůli proměnám, které leteckou dopravu v blízké budoucnosti čekají. Letectví v příštích letech přejde na nová – a nákladnější – paliva a navíc bude dál čelit konkurenci pozemní dopravy, zejména rychlovlaků. Jan Klas byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Společnost Letiště Praha vykázala za loňský rok čistý zisk 283 milionů korun, v roce 2021 přitom firma skončila téměř v miliardové ztrátě kvůli pandemii covidu-19. Oproti roku 2019 je však loňský výsledek stále nižší o zhruba 2,7 miliardy. Hrubý provozní zisk (EBITDA) mělo letiště loni 2,2 miliardy korun, což je o dvě miliardy více než o rok dříve. Do zisku se po dvou „hubených“ letech vrátilo i Řízení letového provozu.

Evropští státníci začali opouštět Pražský hrad po pátečním summitu pozdě odpoledne po sérii tiskových konferencí. Policie doprovodila delegace většinou na letiště Václava Havla. Ač jich bylo ve čtvrtek i v pátek několik desítek, dopravu v metropoli summity omezily jen minimálně. Dvojice diplomatických setkání v Praze přitom nezaměstnala pouze policisty, ale například i personál Letiště Václava Havla.

Leteckou dopravu ve Francii citelně narušila stávka řídících letového provozu. Zrušeno bylo mnoho vnitrostátních i mezinárodních letů, včetně spojení s Prahou. Dispečeři stávkují za zvýšení platů a zlepšení pracovních podmínek, včetně zajištění dostatečného počtu zaměstnanců do budoucna.

Letiště Praha by se mohlo dostat na předkrizovou úroveň kolem roku 2025 či 2026, odhadl v pořadu Byznys ČT24 předseda představenstva Jiří Pos. Prognózy ukazují, že v té době se mohou počty odbavených cestujících vrátit na čísla z roku 2019. „Ale to všechno za předpokladu, že nebudou přetrvávat ochranná opatření a omezení volného pohybu osob, zejména ze třetích zemí mimo EU,“ dodal.

Ruské úřady oznámily, že na Kamčatce našly trosky letounu An-26, se kterým ztratily spojení. Stroj s bezmála třiceti lidmi na palubě se zřítil několik kilometrů od letiště, kde se chystal přistát. Podle předběžných informací nikdo nepřežil, uvedla agentura Ria Novosti. Letadlo mířilo z regionální metropole Petropavlovsk-Kamčatskij do města Palana na severu kamčatského poloostrova.

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.

Dramatickou situaci museli v úterý večer řešit dispečeři na pražském letišti. Bez povolení tam přistál malý sportovní letoun s rakouskou registrací. Pilot nekomunikoval s věží a přistál na ranveji, která je kvůli rekonstrukci uzavřena. Vše se nakonec obešlo bez komplikací. Událost vyšetřuje Ústav pro zjišťování příčin leteckých nehod a policie.

Stát se připravuje na prodej výcvikového střediska Czech Aviation Training Centre (CATC), které působí na pražské Ruzyni. Na simulátorech boeingů, airbusů a dalších letadel se ve středisku učí piloti i stevardi. Centrum spadá pod Řízení letového provozu, které se stará o navigaci nad Českem.

Řízení letového provozu chce část svých služeb přesunout z ostravského letiště do Prahy. K podobnému kroku firma přistoupila už dříve v případě Brna nebo Karlových Varů. Moravskoslezskému kraji se ale plánované omezení nelíbí.

Letový provoz nad Českem loni poprvé po deseti letech poklesl. Počet vzletů, přistání a přeletů se v roce 2019 proti předchozímu roku snížil o 0,6 procenta na 906 666. Důvodem poklesu jsou kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli kterým byla řada letů přesměrována mimo Česko. Snížila se naopak míra zpoždění, uvedl generální ředitel Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klas. Zisk společnosti bude podle jeho odhadu vyšší než původně očekávaných 100 milionů korun.

Loni se nad Českem pohybovalo rekordní množství letadel. Bylo jich přes 853 tisíc. Proti předchozímu roku přibylo skoro 17 tisíc strojů. Počty mají růst i letos.