Letiště Praha po dvou ztrátových letech loni vykázalo zisk

Společnost Letiště Praha vykázala za loňský rok čistý zisk 283 milionů korun, v roce 2021 přitom firma skončila téměř v miliardové ztrátě kvůli pandemii covidu-19. Oproti roku 2019 je však loňský výsledek stále nižší o zhruba 2,7 miliardy. Hrubý provozní zisk (EBITDA) mělo letiště loni 2,2 miliardy korun, což je o dvě miliardy více než o rok dříve. Do zisku se po dvou „hubených“ letech vrátilo i Řízení letového provozu.

Výsledky hospodaření pozitivně ovlivnil nárůst počtu odbavených cestujících, který meziročně stoupl o více než šest milionů na 10,7 milionu. Stále však nedosáhl na čísla před covidem.

„Letiště Praha meziročně více než zdvojnásobilo počet odbavených pasažérů a provozní zisk zvýšilo o dvě miliardy korun. Navzdory menšímu počtu zaměstnanců, než by byl optimální stav, se tak odrazilo od covidového dna. A očekávám, že letos bude pokračovat v postupném návratu k dřívější vytíženosti a ziskům umožňujícím pokračovat v plánovaných investicích,“ okomentoval výsledky hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V návratu k předcovidovým číslům je Letiště Praha podle předsedy představenstva Jiřího Pose dál, než jsou letiště v jiných srovnatelných státech. Je podle něj citelná ztráta cestujících aerolinií ČSA, které před pandemií covidu-19 zajišťovaly přes 2,5 milionu cestujících a jejichž počet nyní poklesl až na 150 tisíc.

Podle Pose firma v loňském roce investovala více než 1,1 miliardy korun. „Největšími projekty byla celková rekonstrukce Terminálu 3, pojezdových drah a výměna náhradních zdrojů pro hlavní vzletovou a přistávací dráhu,“ dodal.

Letiště Václava Havla Praha bylo v průběhu roku 2022 spojeno přímou linkou se 147 destinacemi, nabídku zajišťovalo 58 dopravců.  Letiště Praha očekává v letošním roce překročení hranice 13 milionů odbavených cestujících. I toto číslo by však stále bylo pod hranicí z předcovidového roku 2019, kdy letiště obsloužilo 17,8 milionu pasažérů.

K zisku se vrátilo i Řízení letového provozu

Po dvou ztrátových letech se loni do černých čísel vrátil i státní podnik Řízení letového provozu, dosáhl zisku 176 milionů korun. Stojí za tím zlepšení provozních výsledků v českém vzdušném prostoru a na letištích. V předchozím roce byl hospodářský výsledek minus 821 milionů korun.

Celkové výnosy společnosti dosáhly hodnoty 3,6 miliardy korun, což je o 80 procent více než v roce 2021. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 však stále jde o čtrnáctiprocentní pokles, informoval podnik. „V loňském roce jsme cílili na zisk 50 milionů, takže je výsledek příjemným překvapením,“ řekl generální ředitel Jan Klas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 4 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 11 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.