Letiště Praha by se mohlo dostat na předkrizovou úroveň kolem roku 2025 či 2026, odhadl v pořadu Byznys ČT24 předseda představenstva Jiří Pos. Prognózy ukazují, že v té době se mohou počty odbavených cestujících vrátit na čísla z roku 2019. „Ale to všechno za předpokladu, že nebudou přetrvávat ochranná opatření a omezení volného pohybu osob, zejména ze třetích zemí mimo EU,“ dodal.
Provoz na Letišti Václava Havla v Praze se postupně obnovuje. V červenci odbavilo více než 600 tisíc pasažérů. Přesto je letový provoz nadále hluboko pod normálem. Letiště se vzpamatovává z dopadů koronavirové krize. V loňském roce kvůli omezení odbavilo nejméně pasažérů za posledních 25 let.
Od počátku letošního roku odbavilo přes dva miliony cestujících a za celý letošní rok se odhaduje 3,7 milionu, řekl Pos. V příštím roce by to mohlo být sedm až osm milionů cestujících. Společnost by tak mohla překročit bod, kdy je schopna pokrýt své provozní náklady.
Rekordu se letišti podařilo dosáhnout v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu cestujících.
Postupně přibývají další destinace
Zvláště poslední dva měsíce přinášejí na letišti oživení. „Od září nám mnohé společnosti potvrzují nová spojení,“ přidal další naději předseda představenstva s dovětkem, že ještě například nejde o denní frekvenci.
Prioritou nyní je obnovit spojení do klíčových destinací v Evropě, do hlavních měst a dalších významných míst typu Milána. „Ze 45 top destinací máme nyní spojení do 40.“
Další prioritou pak bude obnova dálkových linek. V příštím roce se tak očekává spojení do USA a Jižní Koreje.
- Letiště Václava Havla Praha je největším tuzemským letištěm. V roce 2019 před covidovou krizí odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Po vypuknutí pandemie ovšem letiště prudce zasáhla letecká krize, loni tak provoz klesl meziročně o 79 procent pasažérů. Celkem jich letiště v roce 2020 odbavilo 3,66 milionu, což bylo nejméně za posledních 25 let.
- Skupina se loni propadla do provozní ztráty 687 milionů korun z předloňského provozního zisku 4,7 miliardy korun. Kvůli krizi a oslabení provozu propustila zhruba osm set zaměstnanců. Před krizí mělo letiště asi 2900 pracovníků, celá skupina přes deset tisíc. V současnosti provoz na letišti postupně roste, stále je však hluboko pod normálem.
- Zdroj: ČTK, ČT24
Letiště také například koordinuje marketingové aktivity s hlavními tuzemskými turistickými centrálami. Z 35 provozoven gastro jich je nyní otevřeno 34, z 95 procent pak obnovily svůj provoz retailové prodejny.
Pos pozoruje zotavení „v dovolenkovém segmentu“. Jako poslední přijdou na řadu dálková propojení, kde bude návrat opožděný. Například spojení s Vietnamem, Tchaj-wanem či s Jižní Amerikou.
Věří také, že do roku 2028 bude zavedeno velmi dlouho zvažované železniční spojení na letiště.
Generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas v pořadu zavzpomínal na některé kroky, které společnost v době pandemie musela přijmout. „V začátku jsme si vyhodnotili jako největší riziko karanténu. Pokud by v ní byla větší část zaměstnanců, tak by bylo těžké udržet i snižující se provoz.“ Při něm bylo nutné například zajistit dovoz zdravotnických pomůcek za zahraničí.
V nejhorších dobách pak došlo k oddělení provozního personálu od ostatních kategorií. Firmě se nakonec podařilo velké karanténě zabránit a udržet provoz. Klas také zmínil, že bylo těžké udržet návyky personálu, takže museli přidávat hodiny na simulátoru, aby udrželi bezpečnost provozu.
„Nyní je velká výzva, abychom bez velkých výkyvů zvládali postupný nárůst provozu, který už naštěstí přichází,“ uvedl generální ředitel. V současné době je tak provoz na šedesáti procentech předkrizového období, byť za celý letošní rok je to ještě „hluboko pod padesáti procenty“.
Jaké bude letectví?
Klas však neví, zda se vůbec někdy podaří dostat letový provoz nad předkrizovou úroveň. Nyní je sice prioritou zotavení z krize, ale letectví čekají další výzvy. Například tlaky spojené s očekáváním ohledně životního prostředí.
Zmínil, že letectví je nyní vnímáno jako významný znečišťovatel, bude proto důležité zlepšit jeho image. „Je důležité, aby si letecká doprava obhájila svoji pozici.“ V této souvislosti zmínil odklon od největších typů letadel a přechod k nové generaci úsporných strojů. Pro Prahu by také mohlo být šancí, že se příliš neosvědčil koncept velkých hubů.
Smartwings přežily a rozvíjejí se
Generální ředitel a člen představenstva Smartwings Roman Vik v pořadu řekl, že se nenaplnily četné předpovědi a úvahy o tom, že tato letecká společnost nepřežije. Zmínil, že s pomocí akcionáře Unimex Group se podařilo Smartwings „plně saturovat a dosáhnout stavu, kdy každý druhý člověk, který projde Letištěm Praha vstupuje do letadel společnosti Smartwings.“
Zdůraznil, že se tak podařilo navázat na to, co společnost dělala 24 let před pandemií a podařilo se ji zachránit. Zmínil i chystaná otevírání nových linek, například do Petrohradu, do Londýna-Heathrow, na hlavní terminál letiště v Dubaji. Chystají se i lety do Ománu či na Kapverdy. Společnost také létá na všechny Kanárské ostrovy a poskytuje i spojení do Egypta.
Letecká společnost dostala státní záruku na dvoumiliardový komerční úvěr, „ne tedy přímou dotaci jako většina leteckých společností v Evropě.“ Vik to přirovnal k tomu, že „my jedeme na normálním kole, oni jedou na elektrokole.“ Dodal, že přesto se je daří dohánět, v některých případech i předhánět.
Společnost má úvěr na šest let a Vik věří, že toto období postačí k její plné saturaci a ke splacení úvěru všem zúčastněným komerčním bankám.
