Nad Evropou je příliš letů. Dispečeři chystají změny v organizaci provozu

Letoví dispečeři v Evropě připravují kvůli přeplněným kapacitám změny v organizaci leteckého provozu. Po setkání s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem (za ANO) to potvrdil šéf Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klas. Dodal, že další problémy s kapacitou v Evropě se očekávají i letos v létě.

Česko v současnosti vypomáhá některým zemím odklonem letové dopravy přes tuzemský vzdušný prostor. Ten už však také naráží na svá maxima, loni byl letecký provoz nad ČR rekordní. Počet vzletů, přistání a přeletů proti předchozímu roku vzrostl téměř o sedm procent na 912 815.

Podle Klase jsou tak třeba celoevropské změny, některé se už připravují. „Je to především o odstranění národních hranic ve vzdušném prostoru,“ uvedl.

Jednotlivé národní systémy řízení letového provozu by se měly více propojit, aby mohly lépe spolupracovat při organizaci provozu. Nyní jsou trasy letadel plánovány jednotlivě v rámci států. Propojení řízení v Evropě by umožnilo efektivněji plánovat a řídit trasy letadel tak, aby se současný provoz z přeplněných tras rovnoměrně rozprostřel po celém vzdušném prostoru bez národních limitů.

Dispečeři už teď přesouvají část provozu do vyšších letových hladin

Klas upozornil, že změny by měly být uskutečňovány postupně v průběhu několika let. Vedle toho chtějí přeplněné kapacity dispečeři řešit například využíváním nových technologií, změnou cenotvorby nebo posilováním kapacit v řízení tranzitní dopravy nebo na letištích. Dispečeři také už nyní přesouvají část provozu do vyšších letových hladin.

Kremlík, který v minulosti krátce působil v dozorčí radě ŘLP, se při čtvrteční návštěvě zabýval mimo jiné ochranou letového provozu a letišť před drony. ŘLP nyní podle Klase zavádí nový program pro jejich detekci, funkční by měl být od října.

Státní podnik ŘLP loni přes snížení svých poplatků meziročně zvýšil obrat o více než tři procenta na rekordních 4,32 miliardy korun. Důvodem byl zejména právě nárůst leteckého provozu nad Českem. O více než desetinu vzrostl provozní zisk společnosti na 404 milionů korun. Hrubý zisk naopak klesl zhruba o 115 milionů na 369 milionů korun kvůli snížení poplatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 16 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.