Letectví strana 3 z 5

Letectví zažilo nejhorší rok ve své historii. Odstavení strojů, bilionové ztráty, propouštění, neplacená volna. Stalo se jedním z prvních odvětví, které koronavirus téměř úplně zastavil. Řadě zaměstnanců nezbylo než hledat dočasnou náhradu příjmů.

Američan Chuck Yeager byl vynikajícím bojovým pilotem a válečným hrdinou. Stal se ale také prvním člověkem, který prorazil zvukovou bariéru. Zemřel ve věku 97 let.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) je v závěrečné fázi hodnocení navrhovaných změn u letadla Boeing 737 MAX, které již téměř dva roky nesmí létat. Celý proces by měl být ukončen v příštích dnech a povolení k letům by mohl stroj získat 18. listopadu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje.

Evropský výrobce letadel Airbus se kvůli koronavirové krizi a plánovanému zrušení 15 tisíc pracovních míst propadl ve třetím čtvrtletí do ztráty 767 milionů eur (21 miliard korun). Ve stejném období loni firma naopak vykázala zisk, a to 989 milionů eur.

Pandemie koronaviru téměř ze dne na den zastavila veškerou leteckou dopravu. Aerolinky snižovaly platy, případně propouštěly a mnohé z nich ve snaze zabránit bankrotu zažádaly o státní pomoc. Cestujícím propadaly lety a řada z nich na své peníze dosud čeká. Jak ale uvedl v Otázkách Václava Moravce generální ředitel Kiwi.com Oliver Dlouhý, v tuto chvíli už z aerolinek dokázali vymoci kolem čtyřiceti až padesáti procent dlužných peněz a věří, že do konce roku uspokojí všechny.

Městský soud v Praze vyhověl žádosti Českých aerolinií a Smartwings a vyhlásil mimořádné moratorium, tedy odložení splatnosti dluhů, kvůli koronaviru. Platí maximálně na tři měsíce, lze ho ještě za mimořádných okolností o čtvrt roku prodloužit. Vyplývá to z dokumentů, které soud zveřejnil v insolvenčním rejstříku. Jako první o tom informoval server Zdopravy.cz. Letadla obou firem budou dál létat.

Řecko zrušilo povinnost předkládat negativní test na covid-19 při letu z České republiky, která měla platit od pondělí. Na pozemní hranici ale turisté test předkládat musí. Řecko původně chtělo zařadit Česko spolu s dalšími státy mezi rizikové, po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) a české diplomacie ale změnilo názor.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží v meziročním srovnání o 8,1 milionu barelů ropy denně na 91,9 milionu barelů denně. IEA to ve čtvrtek uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě. Podobně o den dříve Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zhoršila svůj výhled pro letošní rok.

Na místě páteční havárie indického letadla na jihu země technici nalezli černé skříňky, tedy záznamník letových údajů i hovoru v pilotní kabině. Agentuře Reuters to potvrdil nejmenovaný vysoký představitel indického Generálního ředitelství civilního letectví.

Psal se 25. červenec roku 2000. V Paříži vládlo klidné počasí, na vrchol léta bylo docela chladno (19 stupňů), vál slabý vítr. Nic nenasvědčovalo tomu, že je to den, kdy zanikne jeden sen lidstva – sen o civilním létání rychlejším než zvuk. Jediné (tehdy používané) nadzvukové dopravní letadlo světa onoho dne za mimořádně tragických okolností ztratilo punc stroje, který nikdy nehavaroval. Při pádu concordu zahynulo 113 lidí a nehoda předznamenala konec jeho provozu.

Bitva o Británii je považována za první velký neúspěch Německa ve druhé světové válce. Ze strategického hlediska nešlo pro Hitlera o kdovíjaký problém – celý západ pevninské Evropy zůstal pod jeho kontrolou a svobodný zůstal jen ostrov za kanálem. Politicky ale lze hovořit hned o několikanásobném neúspěchu, a navíc západní fronta přece jenom úplně nezanikla, i když vedla pod vodou. Až dodatečně byla stanovena doba, po kterou bitva o Británii probíhala, na 10. červenec až 31. říjen 1940. Vypukla tedy před rovnými 80 lety.

Piloti a zkušební posádka amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) v pondělí zahájí nejméně třídenní testování letadla Boeing 737 MAX, které usiluje o novou certifikaci. Uvedla to agentura Reuters. Stroje 737 MAX, až do loňska nejprodávanější model Boeingu, byly loni na jaře kvůli dvěma tragickým nehodám vyřazeny z provozu. Krizi amerického výrobce posléze umocnila pandemie covid-19, která paralyzovala leteckou dopravu.

Za namáhavou práci lékařů a zdravotnického personálu poděkovaly armádní letecké jednotky po celém světě oslavnými přelety. Vzlétly stíhačky, jednotky akrobatických letadel, kouřové trikolory a helikoptéry. Zpravidla v místech, kde jsou umístněna velká zdravotnická zařízení. Zdravotníci o děkovných přeletech předem věděli, takže mohli letecký pozdrav sledovat přímo ze zaměstnání.

Česko a devět dalších zemí Evropské unie ve společném prohlášení vyjádřily politování nad rozhodnutím Spojených států vystoupit z dohody umožňující kontrolní přelety nad signatářskými státy včetně Ruska. Zároveň evropské státy sdílí americké „obavy kolem implementace“ úmluvy ze strany Moskvy. Washington odchod od dohody o otevřeném nebi zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá ustanovení nedodržovalo. Tamní diplomacie avizovala, že bude dohodu dodržovat, dokud bude platná.

Piloti z amerického města Broomfield na úpatí pohoří Skalnatých hor v Coloradu výjimečně vzlétli ve svých historických strojích. Společného letu se zúčastnilo více než třicet letadel. Hlavním důvodem vzdušné exhibice byl zisk finančních prostředků, které piloti věnují programu Help Colorado Now. Ten podporuje stát Colorado ve zvládání nemoci covid-19.

Na českém nebi nebyl v posledních týdnech o moc větší provoz než v dobách tuzemského aviatického průkopníka Jana Kašpara. Památný den 13. května 1911 si splnil sen o dálkovém létání. Vzdušnou cestou zamířil se svým aeroplánem z Pardubic do Prahy, kde přistál „k údivu a zděšení pracujících tam žen“. Zhruba 121 kilometrů překonával ve výšce osmi set metrů. Jak dlouho myslíte, že jeho let trval?

Americký výrobce letecké techniky Boeing odstoupil od dlouho vyjednávané dohody, na jejímž základě měl za 4,2 miliardy dolarů (105 miliard korun) převzít divizi komerčních letadel brazilské společnosti Embraer. Transakce měla změnit rozložení sil na globálním trhu s letadly a připravit Boeing na další konkurenční boj s jeho úhlavním rivalem – evropskou strojírenskou skupinou Airbus. Věc ale s největší pravděpodobností teď skončí u soudu.

Úspěšně má za sebou cvičný letoun L-39NG zkoušku schopnosti odolat vibracím za letu, takzvaný flutter test. Typ, kterým chce Aero navázat na úspěchy klasických albatrosů, má rozvržené letové zkoušky až do letošního léta. Do podzimu by chtěl výrobce získat certifikaci cvičné verze nové generace albatrosu.

Stát se připravuje na prodej výcvikového střediska Czech Aviation Training Centre (CATC), které působí na pražské Ruzyni. Na simulátorech boeingů, airbusů a dalších letadel se ve středisku učí piloti i stevardi. Centrum spadá pod Řízení letového provozu, které se stará o navigaci nad Českem.

Letový provoz nad Českem loni poprvé po deseti letech poklesl. Počet vzletů, přistání a přeletů se v roce 2019 proti předchozímu roku snížil o 0,6 procenta na 906 666. Důvodem poklesu jsou kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli kterým byla řada letů přesměrována mimo Česko. Snížila se naopak míra zpoždění, uvedl generální ředitel Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klas. Zisk společnosti bude podle jeho odhadu vyšší než původně očekávaných 100 milionů korun.

První let úspěšně absolvoval letoun typu Boeing 777-9, který patří do nové generace dálkových letadel označovaných jako 777X. Pyšní se tím, že půjde o nejdelší dopravní letouny v historii. Jedná se o větší alternativu nynější generace Boeingů 777, dopravci plánují nahradit těmito stroji především starší „jumba“ 747-400, případně obří airbusy A380.

Vojáci z 82. výsadkové divize americké armády se účastní mezinárodního cvičení v Kolumbii. Letiště ve městě Tolemaida poskytlo své zázemí pro společný výcvik amerických a kolumbijských výsadkových jednotek. Američtí vojáci se na tuto událost dlouhodobě připravovali, aby ve čtvrtek dopadli na kolumbijskou půdu.

Boeing 747 přezdívaný Jumbo Jet si cestující na prvním komerčním letu vyzkoušeli 22. ledna 1970. Na dlouhou dobu se stal největším osobním dopravním letounem.

Němec Otto Lilienthal je zásadním, a přitom napůl zapomenutým průkopníkem letectví. Během svého života postavil několik kluzáků, které úspěšně vyzkoušel. Pokusy dobýt s nimi pro lidstvo vzdušný prostor však nakonec zaplatil životem. Skupina špičkových německých inženýrů teď vytvořila kopii Lilienthalova stroje, jehož funkčnost vyzkoušeli na vlastní kůži.