Američtí dopravci musí zkontrolovat starší boeingy, letecký úřad reaguje na indonéskou nehodu

Americký Federální letecký úřad (FAA) nařídil v souvislosti s lednovou nehodou v Indonésii kontroly letadel Boeing 737 ze sérií vyráběných v 80. a 90. letech, upozornila agentura Reuters. Úřad má podezření na závadu, která by mohla mít vliv na automatické ovládání tahu motorů.

Nařízení FAA se týká strojů Boeing 737 ve verzích 300, 400 a 500, tedy letadel druhé generace 737, kterou výrobce označuje jako 737 Classic. V celém světě je podle úřadu zařazeno přes tisíc takových strojů, mnoho z nich však kvůli útlumu letectví v souvislosti s pandemií covidu-19 nelétá. Přímo však nařízení dopadá pouze na boeingy u amerických leteckých dopravců, konkrétně na 143 letadel. Dopravci musí kontrolu provést během dvou měsíců nebo nejpozději po 250 letových hodinách. Po dalších dvou tisících letových hodinách bude nutná další kontrola.

Dopravci se musí ujistit, že je systém synchronizace vztlakových klapek napojen na bezpečnostní senzor. V případě, že by počítač závadu ovládání klapek nerozpoznal, nefungovalo by správně automatické řízení tahu motorů.

Problémy nejnovější generace

Boeing a FAA zjistily, že by se u starších 737 mohl takový problém vyskytnout, při vyšetřování lednové katastrofy letadla společnosti Sriwijaya Air v Jakartě, při které zahynulo všech 62 lidí na palubě. Podle leteckého úřadu není žádný důkaz o tom, že by problém s klapkami a automatickým řízením tahu souvisel s příčinou havárie. Indonéští vyšetřovatelé nicméně v únoru uvedli, že příčinou pádu Boeingu 737-500 byl nevyrovnaný tah motorů.

Jeden ze dvou největších světových výrobců letadel má za sebou problémy s nejnovější generací rodiny 737. Po nehodách dvou strojů 737 MAX v roce 2019 byly všechny tyto letouny uzeměny a znovu byl jejich provoz povolen až koncem minulého roku. Příčinou nehod bylo selhání systému MCAS, který měl pomáhat se stabilizací stroje. Vyšlo najevo, že piloti o jeho existenci ani nevěděli, a tak netušili, jak mají reagovat na jeho poruchu.

Letos v dubnu znovu zakázal FAA dodávat nové boeingy 737 a nařídil také uzemnit některé provozované. Reagoval na závady v elektroinstalaci. Ve čtvrtek úřad schválil postup oprav elektroinstalace, stroje se tak budou moci vrátit do vzduchu a Boeing opět může dodávat nové letouny svým zákazníkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy reagují poklesem na příměří mezi USA a Íránem

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel. Reagovaly tak na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Pokles činil více než patnáct procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel. I cena ropy Brent ztratila přes třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel.
03:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se týká i Libanonu, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. S příměřím podle Bílého domu souhlasil i Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu to však později popřel. Prezident USA Donald Trump předtím uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv.
01:03Aktualizovánopřed 39 mminutami

Tisza chce „změnu režimu“ a dostat Maďary z náručí Ruska

Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.
před 56 mminutami

V Dauhá byly slyšet výbuchy, v Bahrajnu zněly sirény

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Údery v Íránu zasáhly dálnice, železnice, mosty a ostrov Charg

Po izraelsko-americkém úderu na severozápadě země Írán v úterý uzavřel dálnici spojující Tabríz s Teheránem, píše AFP. Zasaženy byly podle Reuters také železnice a mosty v různých částech země. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že na mosty a železnice útočilo izraelské letectvo. Infrastrukturu podle něj využívaly íránské revoluční gardy. Místa úderů však podle AFP neupřesnil. Útok postihl i íránský strategický ostrov Charg. Americký prezident Donald Trump pak v úterý odpoledne pohrozil „zničením celé jedné civilizace“, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čtvrtá největší rafinérie v Rusku zastavila po ukrajinském útoku provoz, píše Reuters

Rafinérie NORSI v Nižněnovgorodské oblasti, která je čtvrtým největším podnikem tohoto druhu v Rusku, po nedělním ukrajinském útoku přerušila provoz, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje z branže. Agentura zároveň uvedla, že po dronovém útoku se zastavil vývoz ropy přes ruský terminál Šescharis v černomořském přístavu Novorossijsk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Sydney zadrželi hrdinu z Afghánistánu, viní ho z válečných zločinů

Australská policie zadržela prvního a nejslavnějšího člena speciálních jednotek Bena Robertse-Smitha, kterého viní z páchání válečných zločinů v Afghánistánu. Nositel nejvíce vyznamenání ze všech žijících australských vojáků skončil v cele – podle úřadů má na svědomí vraždu nejméně pěti civilistů. Obviněný jakékoli nezákonné jednání dlouhodobě popírá.
před 11 hhodinami

„K vašim službám“. Orbán nabízel pomoc Putinovi, píše Bloomberg

Maďarský premiér Viktor Orbán nabídl loni ruskému vůdci Vladimiru Putinovi všestrannou pomoc – například s uspořádáním summitu v Budapešti o urovnání ruské agrese na Ukrajině, napsal dle agentury Reuters Bloomberg s odvoláním na přepis telefonátu mezi oběma politiky. Putin měl tehdy Orbánovi sdělit, že si velmi váží jeho „nezávislého a flexibilního“ postoje k rusko-ukrajinské válce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...