Američtí dopravci musí zkontrolovat starší boeingy, letecký úřad reaguje na indonéskou nehodu

Americký Federální letecký úřad (FAA) nařídil v souvislosti s lednovou nehodou v Indonésii kontroly letadel Boeing 737 ze sérií vyráběných v 80. a 90. letech, upozornila agentura Reuters. Úřad má podezření na závadu, která by mohla mít vliv na automatické ovládání tahu motorů.

Nařízení FAA se týká strojů Boeing 737 ve verzích 300, 400 a 500, tedy letadel druhé generace 737, kterou výrobce označuje jako 737 Classic. V celém světě je podle úřadu zařazeno přes tisíc takových strojů, mnoho z nich však kvůli útlumu letectví v souvislosti s pandemií covidu-19 nelétá. Přímo však nařízení dopadá pouze na boeingy u amerických leteckých dopravců, konkrétně na 143 letadel. Dopravci musí kontrolu provést během dvou měsíců nebo nejpozději po 250 letových hodinách. Po dalších dvou tisících letových hodinách bude nutná další kontrola.

Dopravci se musí ujistit, že je systém synchronizace vztlakových klapek napojen na bezpečnostní senzor. V případě, že by počítač závadu ovládání klapek nerozpoznal, nefungovalo by správně automatické řízení tahu motorů.

Problémy nejnovější generace

Boeing a FAA zjistily, že by se u starších 737 mohl takový problém vyskytnout, při vyšetřování lednové katastrofy letadla společnosti Sriwijaya Air v Jakartě, při které zahynulo všech 62 lidí na palubě. Podle leteckého úřadu není žádný důkaz o tom, že by problém s klapkami a automatickým řízením tahu souvisel s příčinou havárie. Indonéští vyšetřovatelé nicméně v únoru uvedli, že příčinou pádu Boeingu 737-500 byl nevyrovnaný tah motorů.

Jeden ze dvou největších světových výrobců letadel má za sebou problémy s nejnovější generací rodiny 737. Po nehodách dvou strojů 737 MAX v roce 2019 byly všechny tyto letouny uzeměny a znovu byl jejich provoz povolen až koncem minulého roku. Příčinou nehod bylo selhání systému MCAS, který měl pomáhat se stabilizací stroje. Vyšlo najevo, že piloti o jeho existenci ani nevěděli, a tak netušili, jak mají reagovat na jeho poruchu.

Letos v dubnu znovu zakázal FAA dodávat nové boeingy 737 a nařídil také uzemnit některé provozované. Reagoval na závady v elektroinstalaci. Ve čtvrtek úřad schválil postup oprav elektroinstalace, stroje se tak budou moci vrátit do vzduchu a Boeing opět může dodávat nové letouny svým zákazníkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...