Smartwings a ČSA uspěly s žádostí o odložení splatnosti dluhů

Městský soud v Praze vyhověl žádosti Českých aerolinií a Smartwings a vyhlásil mimořádné moratorium, tedy odložení splatnosti dluhů, kvůli koronaviru. Platí maximálně na tři měsíce, lze ho ještě za mimořádných okolností o čtvrt roku prodloužit. Vyplývá to z dokumentů, které soud zveřejnil v insolvenčním rejstříku. Jako první o tom informoval server Zdopravy.cz. Letadla obou firem budou dál létat.

Během moratoria nelze vyhlásit na firmy úpadek. „Závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria je dlužník po dobu jeho trvání oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky,“ uvedl soud. Výši závazků firmy nezveřejnily.

O žádosti na vyhlášení moratoria informovaly ČSA a Smartwings ve středu. Potřeba využití moratoria podle mluvčí Vladimíry Dufkové plyne výhradně z následků způsobených pandemií, která globálně vyvolala největší krizi v letectví.

Obě společnosti byly před vypuknutím pandemie ziskové a očekává se, že se po jejím pominutí k ziskovosti opětovně vrátí. Smartwings loni vykázaly zisk před zdaněním 183 milionů korun. ČSA v roce 2019 hospodařily se ziskem před zdaněním 79,2 milionu korun.

Obě společnosti budou dál létat

„Na provozu společností Smartwings a ČSA se nic nemění. Obě společnosti zajišťují všechny plánované lety dle letových řádů a nadále obnovují další linky v závislosti na vývoji epidemiologické situace v jednotlivých zemích a cestovních omezeních,“ uvedl ve středu předseda představenstva Smartwings Jiří Šimáně.

„Smartwings Group, stejně jako ostatní letecké společnosti, provádí restrukturalizaci vedoucí k úsporám a mimořádné moratorium je jen vhodným dočasným opatřením, které dává Smartwings a ČSA potřebný čas k zajištění finanční stability společnosti ve spolupráci s financujícími bankami, pronajímateli letadel a dalšími věřiteli,“ doplnil.

Smartwings Group kvůli vyhlášení výjimečného stavu vládou a zavedení mimořádných opatření v souvislosti se šířením koronaviru zaznamenala v porovnání s loňským rokem v dubnu až červnu propad letových výkonů o 95 procent, v červenci a srpnu o více než 80 procent.

Zatímco část leteckých společností cíleně zaměřenou pomoc od svých států obdržela, Smartwings a ČSA zatím ne. Chtějí využít program COVID Plus, který spustila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) po notifikaci Evropskou komisí až ve druhé polovině července.

Smartwings teď provozují z Prahy letecká spojení do 25 destinací, z Brna do devíti a z Ostravy do dvou. České aerolinie operují lety do 12 destinací a od září plánují obnovení linek do Barcelony, Madridu, Budapešti, Göteborgu, Bukurešti, Bruselu, Varšavy a Milána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...