Smartwings a ČSA žádají odložení splatnosti dluhů. Chtějí čas pro dlouhodobé řešení finančních potíží

Nahrávám video

Letecké společnosti Smartwings a ČSA ze skupiny Smartwings Group podaly ve středu u Městského soudu v Praze návrh na vyhlášení mimořádného moratoria, tedy odložení splatnosti dluhů, kvůli koronaviru. Požádat o dočasný odklad jim nově umožnil zákon označovaný jako lex covid. Firmy to uvedly v tiskové zprávě.

Potřeba využití moratoria plyne výhradně z následků způsobených pandemií, která globálně vyvolala největší krizi v historii letectví, uvedly společnosti. Zdůraznily, že obě byly před vypuknutím pandemie ziskové a očekávají, že se po jejím pominutí k ziskovosti opět vrátí.

„Vyhlášení mimořádného moratoria tak poskytne Smartwings i ČSA ochranu v době, kdy se příjmy obou firem dramaticky propadly. Společnosti zároveň získají i čas pro navržení a vyjednání dlouhodobě udržitelného řešení, které bude výhodné pro všechny zúčastněné strany, to je pro věřitele, zaměstnance i cestující,“ uvádí se v tiskové zprávě. 

Na provozu společností Smartwings a ČSA se nic nemění, uvedl předseda představenstva Smartwings Jiří Šimáně. Obě společnosti tak zajišťují všechny plánované lety podle letových řádů a nadále obnovují další linky v závislosti na vývoji epidemiologické situace v jednotlivých zemích a cestovních omezeních.

„Mimořádné moratorium je jen vhodným dočasným opatřením, které dává Smartwings a ČSA potřebný čas k zajištění finanční stability společnosti ve spolupráci s financujícími bankami, pronajímateli letadel a dalšími věřiteli. Věříme, že veškeré kroky, které činíme, nám umožní úspěšně překonat tuto bezprecedentní krizi,“ dodal Šimáně v tiskové zprávě.

Ve hře byl vstup státu do firmy

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) se nechal slyšet, že český stát chtěl aerolinkám pomoci už na jaře, ve hře bylo několik řešení, mimo jiné i vstup státu do Smartwings. „Poté, co se proti tomu všichni postavili, jsme našli asi férové řešení ve smyslu toho, že se srovnaly podmínky,“ míní vicepremiér.

Firmy nyní podle něj mohou čerpat záruku a dále je to na dohodě vlastníků s bankami. „V době, kdy jsme s nimi jednali, byli oba vlastníci připraveni do toho peníze dát, případně byli ochotni to za velmi nízkou částku blížící se téměř nule odprodat,“ dodává ministr průmyslu.

Podle pirátské poslankyně Olgy Richterové je garance úvěru férovým řešením, protože nezvýhodňuje jednu konkrétní firmu.

Poslanec ODS Jan Skopeček v Událostech, komentářích prohlásil, že stát nemá řídit firmy, které jsou v problémech. „Pokud má firma šanci přežít, tak se bezesporu najdou soukromí investoři, kteří ji pomohou. Tam vidím roli státu, že by mohl poskytnout garance za případné úvěry. Jestli není zajímavá pro nikoho na privátním trhu, tak je zřejmé, že by to pro stát byl pravděpodobně velmi drahý špás,“ shrnuje.

Ekonom: Úvěr Smartwings nevyjednají, přežít ale mohou

Žádost o odložení splatnosti dluhů firmě Smartwings přímo nepomůže, ale oddálí stávající problémy, míní ekonom společnosti Cyrrus Petr Pelc. „Pokud se v budoucnu obnoví letecký provoz nebo dojde k postupnému navyšování, tak odložení závazků může firmě pomoci,“ konstatuje.

Doplňuje ale, že banky budou momentálně leteckou společnost vnímat jako složitého klienta. „Vzhledem k tomu, že se nepodařilo vyjednat bankovní úvěr doposud, tak teď to považuji za zcela nemožné,“ uvažuje Pelc.

Riziko pro aerolinky je dle jeho slov veliké, Smartwings ale mohou přežít, pokud půjde zvládnutí koronaviru dobře a letecké linky se obnoví dříve, než se aktuálně čeká. „Pokud by se to vyřešilo do léta, tak by to firmu mohlo zachránit. Pokud by příští rok nedosáhli alespoň 70 procent z loňského obsazení, tak by to mohlo být likvidační,“ upozorňuje.

HN: Odchod Číňanů?

Největší letecký dopravce v Česku Smartwings nyní hledá cestu z finančních problémů způsobených pandemií. Situaci mu komplikuje i to, že ho chce –⁠ podle středečního článku Hospodářských novin –⁠ opustit čínská státní společnosti CITIC. Ta drží necelou polovinu akcií. 

Smartwings nedávno získala od státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) hodnocení, které je podmínkou pro získání úvěru se státní zárukou z programu COVID Plus. I přes získání státních garancí však zatím nebyli majitelé firmy úspěšní ve vyjednávání s bankami. 

Tržby skupiny Smartwings, kam patří i ČSA, klesly letos o více než osmdesát procent. „Kondice společnosti je velmi napjatá, protože hlavně v prvním pololetí se tržby výrazně propadly. I nyní v hlavní sezoně je společnost zhruba na pětině toho, co plánovala ještě před koronavirovou krizí,“ řekla v ČT zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin Jana Klímová.  

Připomněla také, že se Smartwings soudí s firmou Boeing o odškodnění. Loni na jaře totiž musela odstavit svých sedm letadel Boeing 737 MAX. Stroje byly celosvětově odstaveny kvůli dvěma nehodám způsobeným vadným softwarem. 

Klímová také upozornila, že vzahy českých a čínských akcionářů nejsou dobré. „Čínští akcionáři se na chodu společnosti nijak nepodíleli, byť každá strana vidí trochu po svém, kde jsou důvody,“ řekla. 

Proto nyní, když firma potřebuje pomoc, kterou očekávala právě od vstupu Číňanů, to její situaci dál komplikuje. 

Nahrávám video

Podle novinářky se různí informace o tom, kdy Čínaně chtějí odejít a za jakou cenu prodat svůj podíl. „Z toho, co zatím víme, vyplývá, že čínští akcionáři mají nereálné představy o ceně a to bude kámen úrazu,“ dodala.

Firma podle ní věří, že příští sezona už bude lepší, a proto jí jde o překlenutí zbývajících měsíců letošního roku. Nyní Smartwings vyjednávají s bankami i s dalšími partnery typu leasingových společností. Ve firmě probíhá restrukturalizace, včetně propouštění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 12 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 18 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.