Poskytovatelům služeb loni klesly tržby nejvíce za dvacet let

Poskytovatelům služeb v roce 2020 poznamenaném koronavirovou pandemií klesly neočištěné tržby meziročně o 11,7 procenta. Je to nejvyšší pokles za posledních 20 let, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvýrazněji klesly tržby v odvětvích spojených s cestovním ruchem. Tržby cestovních kanceláří a agentur se propadly zhruba o 75 procent, v letecké dopravě o 69 procent a v ubytování o 56 procent.

„Pokles se však nevyhnul ani dalším odvětvím. Výjimku tvořily poštovní a kurýrní služby, kterým se tržby zvýšily o třináct procent. Růst tržeb zaznamenaly ještě činnosti spojené s poskytováním telekomunikačních a informačních služeb,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.

Propad je tak mírně hlubší než v krizi roku 2009, kdy dosáhl výše deseti procent, konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Řada oborů, které byly zasaženy koronakrizí nejvíce, však zaznamenaly propad tržeb až o sedmdesát procent, například tržby cestovních kanceláří či v letecké dopravě,“ dodal.

Tržby ve službách (meziročně, v %)
Zdroj: ING/ČSÚ

Hotely či penziony nedosáhly ani poloviny tržeb roku 2019

Poskytovatelé služeb v ubytování, stravování a pohostinství zaznamenali loni zhruba čtyřicetiprocentní pokles tržeb. Hůře na tom byly hotely či penziony, tržby za ubytovací služby nedosáhly ani poloviny tržeb roku 2019. Ve stravování a pohostinství byl pokles zhruba třetinový.

Více než čtvrtinové snížení tržeb postihlo oblast administrativních a podpůrných činností, kam statistici zahrnují právě cestovní kanceláře. Vedle jejich výrazného propadu se nedařilo ani agenturám práce, jejich tržby se snížily asi o pětinu. Nižší tržby zaznamenaly rovněž administrativní a kancelářské činnosti nebo činnosti související se stavbami a úpravou krajiny.

Tržby ve službách v roce 2020
Zdroj: ČSÚ

Tržby v dopravě a skladování klesly o necelých 13 procent. V pozemní a potrubní dopravě se snížily o 12 procent a ve skladování a vedlejších činnostech v dopravě o zhruba deset procent. Vedle letecké dopravy se nedařilo ani vodní dopravě, u níž činil pokles téměř 39 procent.

Tržby v profesních, vědeckých a technických činnostech vykázaly meziroční pokles o asi sedm procent a v činnostech v oblasti nemovitostí klesly o dvě procenta.

Tržby informačních a komunikačních činností meziročně stagnovaly. V této sekci klesly tržby nejvíce takzvanému filmovému a hudebnímu průmyslu, a to o 39 procent. Nižší tržby zaznamenaly činnosti v oblasti informačních technologií, kam patří například programování, správa počítačového vybavení či poradenství v oblasti IT. Tržby se snížily také vydavatelským činnostem.

Naopak o něco málo vyšší tržby oproti předchozímu roku vykázala tvorba programů a vysílání a telekomunikační činnosti. Nejvíce vzrostly tržby informačním činnostem, které vykázaly růst tržeb ve všech čtvrtletích loňského roku.

Brzké oživení nelze očekávat, míní analytici

Z jednotlivých čtvrtletí loňského roku ovlivnila výši tržeb nejvíce vládní opatření nařízená ve druhém čtvrtletí, kdy poskytovatelům služeb klesly tržby meziročně o dvacet procent. Ve třetím čtvrtletí to pak bylo o 12,7 procenta a v posledním o 11,1 procenta. Na začátku roku byl pokles ještě mírný, a to 2,6 procenta.

Tržby ve službách ve 4. čtvrtletí 2020
Zdroj: ČSÚ

Vedle neočištěných tržeb evidují statistici také tržby očištěné o kalendářní vlivy. Ty za celý loňský rok meziročně klesly o 11,9 procenta, v posledním čtvrletí pak o 11,2 procenta.

Sezonně očištěné tržby ve službách reálně mezičtvrtletně klesly o 2,4 procenta jako následek druhé vlny pandemie, dodal Seidler. A brzké oživení nelze vzhledem k přetrvávajícím opatřením navíc podle analytiků očekávat. 

„Služby odnesly pandemii ze všech odvětví nejvíce a jak je vidět, hned tak se z ní nevzpamatují. Zvlášť, když ekonomika jede v omezeném režimu už druhý měsíc v roce a naděje na zlepšení pandemické situace jsou z krátkodobého hlediska mizivé. Ekonomika proto bude i dál spoléhat především na průmysl, který doposud vykazoval vysokou odolnost vůči další vlně pandemie,“ dodal ekonom ČSOB Petr Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci se celý den přou o návrh rozpočtu. Hlasovat mají kolem půlnoci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 14 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...