Poskytovatelům služeb loni klesly tržby nejvíce za dvacet let

Poskytovatelům služeb v roce 2020 poznamenaném koronavirovou pandemií klesly neočištěné tržby meziročně o 11,7 procenta. Je to nejvyšší pokles za posledních 20 let, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvýrazněji klesly tržby v odvětvích spojených s cestovním ruchem. Tržby cestovních kanceláří a agentur se propadly zhruba o 75 procent, v letecké dopravě o 69 procent a v ubytování o 56 procent.

„Pokles se však nevyhnul ani dalším odvětvím. Výjimku tvořily poštovní a kurýrní služby, kterým se tržby zvýšily o třináct procent. Růst tržeb zaznamenaly ještě činnosti spojené s poskytováním telekomunikačních a informačních služeb,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.

Propad je tak mírně hlubší než v krizi roku 2009, kdy dosáhl výše deseti procent, konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Řada oborů, které byly zasaženy koronakrizí nejvíce, však zaznamenaly propad tržeb až o sedmdesát procent, například tržby cestovních kanceláří či v letecké dopravě,“ dodal.

Tržby ve službách (meziročně, v %)
Zdroj: ING/ČSÚ

Hotely či penziony nedosáhly ani poloviny tržeb roku 2019

Poskytovatelé služeb v ubytování, stravování a pohostinství zaznamenali loni zhruba čtyřicetiprocentní pokles tržeb. Hůře na tom byly hotely či penziony, tržby za ubytovací služby nedosáhly ani poloviny tržeb roku 2019. Ve stravování a pohostinství byl pokles zhruba třetinový.

Více než čtvrtinové snížení tržeb postihlo oblast administrativních a podpůrných činností, kam statistici zahrnují právě cestovní kanceláře. Vedle jejich výrazného propadu se nedařilo ani agenturám práce, jejich tržby se snížily asi o pětinu. Nižší tržby zaznamenaly rovněž administrativní a kancelářské činnosti nebo činnosti související se stavbami a úpravou krajiny.

Tržby ve službách v roce 2020
Zdroj: ČSÚ

Tržby v dopravě a skladování klesly o necelých 13 procent. V pozemní a potrubní dopravě se snížily o 12 procent a ve skladování a vedlejších činnostech v dopravě o zhruba deset procent. Vedle letecké dopravy se nedařilo ani vodní dopravě, u níž činil pokles téměř 39 procent.

Tržby v profesních, vědeckých a technických činnostech vykázaly meziroční pokles o asi sedm procent a v činnostech v oblasti nemovitostí klesly o dvě procenta.

Tržby informačních a komunikačních činností meziročně stagnovaly. V této sekci klesly tržby nejvíce takzvanému filmovému a hudebnímu průmyslu, a to o 39 procent. Nižší tržby zaznamenaly činnosti v oblasti informačních technologií, kam patří například programování, správa počítačového vybavení či poradenství v oblasti IT. Tržby se snížily také vydavatelským činnostem.

Naopak o něco málo vyšší tržby oproti předchozímu roku vykázala tvorba programů a vysílání a telekomunikační činnosti. Nejvíce vzrostly tržby informačním činnostem, které vykázaly růst tržeb ve všech čtvrtletích loňského roku.

Brzké oživení nelze očekávat, míní analytici

Z jednotlivých čtvrtletí loňského roku ovlivnila výši tržeb nejvíce vládní opatření nařízená ve druhém čtvrtletí, kdy poskytovatelům služeb klesly tržby meziročně o dvacet procent. Ve třetím čtvrtletí to pak bylo o 12,7 procenta a v posledním o 11,1 procenta. Na začátku roku byl pokles ještě mírný, a to 2,6 procenta.

Tržby ve službách ve 4. čtvrtletí 2020
Zdroj: ČSÚ

Vedle neočištěných tržeb evidují statistici také tržby očištěné o kalendářní vlivy. Ty za celý loňský rok meziročně klesly o 11,9 procenta, v posledním čtvrletí pak o 11,2 procenta.

Sezonně očištěné tržby ve službách reálně mezičtvrtletně klesly o 2,4 procenta jako následek druhé vlny pandemie, dodal Seidler. A brzké oživení nelze vzhledem k přetrvávajícím opatřením navíc podle analytiků očekávat. 

„Služby odnesly pandemii ze všech odvětví nejvíce a jak je vidět, hned tak se z ní nevzpamatují. Zvlášť, když ekonomika jede v omezeném režimu už druhý měsíc v roce a naděje na zlepšení pandemické situace jsou z krátkodobého hlediska mizivé. Ekonomika proto bude i dál spoléhat především na průmysl, který doposud vykazoval vysokou odolnost vůči další vlně pandemie,“ dodal ekonom ČSOB Petr Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 59 mminutami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...