Na Islandu hrozí bezprostřední erupce sopky, varují seismologové

Nahrávám video

Islandští seismologové uvedli, že existují „silné náznaky“ toho, že během několika dní dojde k sopečné erupci jen 35 kilometrů od hlavního města Reykjavíku. Erupce by měla následovat poté, co už několik dní probíhá silná seismická aktivita poblíž hory Keilir.

„Netvrdíme, že máme důkazy, že erupce začala,“ řekla ve středu místním médiím Kristín Jónsdóttirová z islandského meteorologického úřadu. „Ale tohle vypadá přesně jako aktivita, kterou očekáváme před erupcí.“

Víðir Reynisson z civilní obrany ostrova sdělil na odpolední tiskové konferenci, že je „více než pravděpodobné“, že erupce – první v této oblasti od 12. století – začne a může k ní dojít už během několika příštích hodin. Ta může být doprovázena i silnými otřesy půdy o magnitudu šest až šest a půl.

Víðir ale současně upozornil, že „se neodehrává žádná katastrofa a všichni mohou pokračovat ve svém každodenním životě“. Podle něj nehrozí bezprostřední nebezpečí, přesto by se lidé měli vyhnout cestám do oblasti na poloostrově Reykjanes.

Během minulého týdne byly na poloostrově zaznamenány tisíce otřesů o síle přes pět stupňů Richterovy stupnice. „Ve středu 24. února 2021 v 11:05 středoevropského času zasáhlo poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu středně silné zemětřesení o magnitudu 5,7 doprovázené sérií několika set až tisíc slabších zemětřesení. Devět z nich mělo magnitudo větší než čtyři a dalších 45 zemětřesení mělo magnitudo vyšší než tři. Hlavní otřes byl velmi silně pocítěn v hlavním městě Islandu, Reykjavíku, podle svědků byl doprovázen zvukovými efekty – silným hučením,“ popsal situaci Geofyzikální ústav Akademie věd ČR.

Co se bude dít?

Jestliže se magma dostane na povrch, je nepravděpodobné, že by mělo podobu výbuchu lávy a popela vystřelujícího k obloze, uvedl geofyzik Freysteinn Sigmundsson. Vědec očekává spíše pomalejší únik lávy skrze prasklinu na povrchu.

Podle Freysteinna je tedy nepravděpodobné, že by se měl opakovat chaos z roku 2010, kdy šestidenní výbuch jižnější sopky Eyjafjallajökull způsobil obrovské narušení mezinárodní letecké dopravy, které tehdy postihlo až deset milionů cestujících.

„Tahle událost je úplně jiná než Eyjafjallajökull,“ řekl Sigmundsson. „Je velmi nepravděpodobné, že by to narušilo leteckou dopravu,“ řekl. „Pravděpodobně půjde o lávovou erupci s malou výbušnou aktivitou.“

Je nepravděpodobné, že by lávové proudy poblíž hory Keilir dosáhly obydlených oblastí, uvedli odborníci, ale mohly by přerušit leteckou dopravu na a z mezinárodního letiště Keflavík, které leží asi 18 kilometrů od hlavní oblasti seismické činnosti a je v oranžové pohotovosti. Podle modelu by láva neměla ani ohrozit nejbližší osídlené město Gríndavík. 

Existuje také možnost, že by přístup na letiště po silnici mohl být přerušen proudy lávy, což by donutilo úřady vypracovat krizové plány pro odklon letů a cestujících na jiná ostrovní letiště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.