Půlstoletí Jumbo Jetu. Boeingu přinesl ekonomické potíže, na nebi ale dlouho neměl srovnání

Boeing 747 přezdívaný Jumbo Jet si cestující na prvním komerčním letu vyzkoušeli 22. ledna 1970. Na dlouhou dobu se stal největším osobním dopravním letounem.

Zavádění nových dopravních letadel do provozu nebývá bez problémů. Stejně tomu bylo i před 50 lety, když se objevil Boeing 747. Velkokapacitní Jumbo Jet nasadily jako první na linku z New Yorku do Londýna aerolinky Pan Am. Premiérový let ale musel být z technických důvodů o několik hodin odložen, nakonec se uskutečnil nad ránem 22. ledna 1970. Kvůli zdržení dokonce několik pasažérů odletělo jinými spoji a historickou událost tak propásli. 

Ani ti, kteří vytrvali, ale tehdy neskrývali jisté zklamání. „Báječné, na palubě je tucet umýváren, ale nějak se nedostává motorů,“ posteskla si jedna z cestujících, když se musela spolu s ostatními přesunout z původně přistaveného jumba do druhého stroje. Poté, co se technici několik desítek minut potýkali se stávkujícím mechanismem zavírání dveří, se totiž prvnímu letadlu při cestě na start přehřál jeden z motorů a nejrychlejší řešení bylo pasažéry i náklad přestěhovat.

Montáž moderní verze Boeingu 747:

Od země se tak jumbo odlepilo až krátce před druhou hodinou ranní newyorského času, v době, kdy mělo podle letového řádu přistávat v Londýně. Dráhy letiště Heathrow se 18 kol mohutného podvozku dotklo ve čtvrt na tři odpoledne místního času, oproti do té doby používaným letounům ušetřili cestující přibližně 20 minut. Další výraznou časovou úsporu pak pasažérům i aerolinkám přinesl moderní způsob uložení zavazadel – vyprázdnit nákladový prostor Jumbo Jetu trvalo technikům jen 18 minut.

Prezidentský Jumbo Jet Air Force One
Zdroj: Wikimedia Commons

Bez potíží ale nebyl ani premiérový zpáteční let do New Yorku, na který se chystalo 153 lidí (z Ameriky přitom předtím přiletělo 324 pasažérů). Opět se objevily problémy s dveřmi, tentokrát je ale nezpůsobil neukázněný cestující jako předtím v New Yorku, ale vadná lahev se stlačeným vzduchem, která se používá při nouzovém otevírání. Její výměna zabrala téměř pět hodin, a tak není divu, že i v tomto případě dala řada cestujících raději přednost jiným spojům.

Úspěch přes problémy

Úvodní neduhy, hlavně potíže s motory, jež výrobce řešil téměř celý rok 1970, spolu s nastupující recesí ohrožovaly budoucnost letounu i celé společnosti. Přesto ale už během prvního půlroku Boeingy 747 přepravily milion cestujících. Do konce roku 1970 používalo Jumbo Jety 17 leteckých společností z celého světa a počet lidí, kteří letěli na palubě některého z obřích strojů, se během prvních 12 měsíců jejich služby přehoupl přes sedm milionů.

Konečná montáž Boeingu 747 v Boeing Everett Factory
Zdroj: Wikimedia Commons

Kvůli potížím s náběhem nového typu se továrna Boeingu nicméně dostala do ekonomických problémů. V druhé polovině 70. let ale přišlo oživení a Jumbo Jet konečně mohl naplno ukázat, v čem je jeho síla. Boeing totiž včas opustil projekt nadzvukového dopravního letadla (které vyvinuli jen v britsko-francouzské spolupráci a v SSSR) a po ropné krizi z roku 1973 se definitivně ukázalo, že budoucnost dálkových letů patří pomalejším, ale ekonomičtějším velkokapacitním strojům.

Součást nejtragičtější letecké havárie

Během půlstoletí se vyrobilo přes patnáct set „sedmčtyřisedmiček“, v posledních letech o typ ale zájem pomalu upadal – i v důsledku příchodu Airbusu A380, kterému od podzimu 2007 patří pozice největšího dopravního letounu pro přepravu cestujících. Během let také prošel Boeingův typ řadou vylepšení, první varianta se jmenovala 747-100 a přes verze -200 a -300 vedla cesta ke „čtyřstovce“, která byla zařazena do služby koncem 80. let. Nejnověji se v roce 2010 představila verze 747-8.

Kokpit Boeingu 747-200 společnosti Iran Air
Zdroj: Wikimedia Commons

Velké rozšíření typu i jeho neobvyklá kapacita přinesly Jumbo Jetu i jedno neslavné prvenství – srážka dvou letounů tohoto typu z března 1977 zůstává nejtragičtější leteckou havárií všech dob. Na letišti v Tenerife na Kanárských ostrovech tehdy v mlze narazil startující Boeing 747 společnosti KLM do stejného stroje v barvách Pan Am (shodou okolností to byl první stroj, který aerolinky o sedm let dříve nasadily do provozu), jenž v tu chvíli teprve opouštěl ranvej. Zemřelo 583 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...