Spojené státy odložily spuštění 5G sítí, zkoumají možné dopady na letecký provoz

Americké úřady požádaly telekomunikační operátory AT&T a Verizon, aby až o dva týdny odložili už dříve odložené zavádění sítí 5G kvůli nejistotě ohledně možného rušení důležitých zařízení v bezpečnosti letecké dopravy. Obě společnosti v sobotu uvedly, že žádost přezkoumávají.

Spojené státy se snaží co nejrychleji dohnat čínský náskok v rozšíření 5G sítí, ale komplikují to obavy o bezpečnost.

Zavedení vysokorychlostní mobilní širokopásmové technologie v USA bylo stanoveno na 5. prosince roku 2021, ale bylo odloženo na 5. leden 2022 poté, co letečtí giganti Airbus a Boeing vyjádřili obavy z možného rušení zařízení, která letadla používají k měření výšky.

Americký ministr dopravy Pete Buttigieg a šéf Federálního úřadu pro letectví (FAA) Steve Dickson následně požádali o další, tentokrát už poslední odklad v dopise zaslaném v pátek společnostem AT&T a Verizon, dvěma největším telekomunikačním operátorům v zemi.

V tomto dopisu USA požádaly společnosti, aby „pokračovaly v pozastavení zavádění komerčních služeb v pásmu C“ – frekvenčního rozsahu používaného pro 5G – „na další krátké období, které nepřesáhne dva týdny po aktuálně plánovaném datu zavedení 5. ledna“.

Mluvčí společnosti Verizon Rich Young, kterého agentura AFP požádala o komentář, odpověděl: „Dopis vlády jsme obdrželi po 18. hodině na Silvestra. Jsme teď v procesu jeho přezkoumávání.“ Také společnost AT&T uvedla, že žádost vlády přezkoumává. V dopise američtí úředníci ujišťují společnosti, že služby 5G budou moci začít poskytovat „podle plánu v lednu s určitými výjimkami v okolí prioritních letišť“.

Úředníci tvrdí, že jejich prioritou bylo „chránit bezpečnost letů a zároveň zajistit, aby zavádění sítí 5G a letecký provoz mohly existovat vedle sebe“.

Problém se táhne už rok

V únoru loňského roku získaly společnosti Verizon a AT&T po získání licencí v hodnotě desítek miliard dolarů povolení začít od 5. prosince využívat frekvenční pásma 3,7–⁠3,8 GHz.

Když ale společnosti Airbus a Boeing vyjádřily obavy z možného rušení radiových výškoměrů letadel, které mohou pracovat na stejných frekvencích, bylo datum spuštění posunuto na leden.

FAA si vyžádal další informace o přístrojích a vydal směrnice omezující používání výškoměrů v určitých situacích, což vyvolalo obavy leteckých společností z možných nákladů.

Když společnosti Verizon a AT&T v listopadu napsaly federálním úřadům, aby potvrdily svůj záměr zahájit zavádění 5G v lednu, uvedly, že do července 2022, než FAA dokončí své šetření, přijmou dodatečná opatření nad rámec těch, která vyžadují americké zákony.

Možný konflikt mezi sítěmi 5G a vybavením letadel vedl v únoru francouzské úřady k doporučení vypnout v letadlech mobilní telefony s 5G.

Francouzský úřad pro civilní letectví uvedl, že rušení signálu na blízké frekvenci rádiového výškoměru by mohlo způsobit „kritické“ chyby při přistání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.