Na VUT začínají testovat zařízení pro 5G sítě. Vědci mají jako jediní v republice speciální simulátor

Nová laboratoř pro testování mobilních sítí páté generace vzniká na Vysokém učení technickém v Brně. Unikátní prostor vytváří odborníci z Ústavu telekomunikací. V ukázkovém pracovišti pro vývoj zařízení určených pro sítě 5G už jsou první přístroje. Prostor v budoucnu nabídne možnost výzkumu a konzultací i firmám.

Zatím nedostupné technologické novinky využívající 5G sítě testují brněnští vědci. Mezi nimi i dron pro velkokapacitní přenos dat. V budoucnosti by mohl pomoci v situacích, ve kterých se ocitla řada obcí během nedávných červnových povodní. „Nabízí v případě nenadálých událostí, jako jsou živelní katastrofy, pokrytí pro určitou lokalitu,“ uvedl vědec Pavel Mašek z Ústavu telekomunikací VUT.

Výdrž má dron jen pár minut. Oproti tomu prototyp elektroměru nebo vodoměru, který naopak využívá nízkokapacitní přenos, by měl vydržet i 15 let.

Kromě toho, kolik zařízení odebírají energie, se výzkumníci zaměřují i na jejich fungování v odstíněném prostředí, jako třeba ve sklepě. Slouží k tomu speciální box. „Potřebujeme ověřit, že to zařízení bude pracovat, když ho uživatel bude nosit s sebou nebo bude nasazené v průmyslových prostorech,“ popsal Mašek.

Všechny testy umožňuje simulátor 5G sítě s možností nastavení všech parametrů, který je jediný v republice. Laboratoř k testování nejnovějších technologií se ale ještě v příštích týdnech promění. Nakonec bude část sloužit vědcům a část firmám. Oficiální otevření je naplánované na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...