Čína technologicky předstihne USA do deseti let. Ve dvou oborech už to dokázala, varuje zpráva

Čína v nejbližších letech předstihne Spojené státy americké v souboji o nadvládu nad klíčovými technologiemi 21. století. V některých z nich už USA možná závod prohrály, tvrdí rozsáhlá zpráva Harvardovy univerzity.

Dokument nazvaný „Velké technologické soupeření: Čína vs. USA“ vznikl na konci roku 2021. Vytvořila jej čtveřice akademiků z této přední vědecko-výzkumné instituce. Autoři se v analýze zaměřili na několik klíčových technologií, které podle nich budou hrát ve 21. století zásadní roli a jejichž vývoj bude určovat další podobu světa – a tedy také to, kdo v něm bude nejvlivnější. Následně pak srovnávali, jak si v těchto oblastech vedou USA a Čína.

Za tyto technologie označili:

  • umělou inteligenci
  • sítě 5G a vyšší
  • kvantovou informatiku
  • polovodiče
  • biotechnologie
  • obnovitelné zdroje energie

Autoři dospěli ke zjištění, že ve dvou oborech už Čína dokázala Spojené státy předehnat nyní – jde o 5G sítě a kvantové počítače. U dalších oborů je podle nich velmi pravděpodobné, že USA se stanou dvojkou už během dalších deseti let.

Předpověď z roku 1999 nevyšla

Tato zpráva navazuje na report americké Národní akademie vědy, techniky a medicíny z roku 1999. Ta tehdy předpověděla, že svět stojí na pokraji neuvěřitelného technologického rozmachu, který brzy změní science fiction v realitu. Tehdy dokument předpokládal, že by tahounem tohoto pokroku měly být právě Spojené státy americké, zejména díky tomu, že byly premiantem pokročilých technologií většinu druhé poloviny 20. století.

Harvardští vědci ale nyní konstatují, že před dvaceti lety svět Čínu výrazně podcenil. Ve své zprávě citují například článek z časopisu Time z roku 1992, který předpovídal budoucí podobu světa. Jeho autoři tehdy predikovali: „Čína se v 21. století nemůže stát průmyslovým gigantem. Její populace je příliš velká a hrubý domácí produkt příliš malý“. Už do roku 2010 se ale ukázalo, že Čína není jen masivním výrobcem levných a nepříliš kvalitních kopií západního zboží.

Tento zisk umožnil Číně pod centralizovaným vedením státu nakupovat a zakládat po celém světě nadnárodní společnosti, které začaly velmi rychle konkurovat většině západních technologií – zpočátku cenou, ale během několika let i kvalitou. Potkalo to celou řadu oborů, od fotovoltaických panelů přes mikročipy až po kvantové počítače.

„Všude tam, kde čínská vláda může chránit společnosti na domácím trhu, podporovat národní firmy prostřednictvím dotací a přístupu k vládním datům a umožnit vlastním korporacím stát se lídry na trhu, tak to dělá. Výsledkem je, že čínský technologický ekosystém se může do roku 2025 vyrovnat Silicon Valley – ať už z hlediska dynamiky, inovací nebo konkurenceschopnosti,“ stojí ve zprávě.

Peking si je podle autorů dobře vědom toho, jak důležitý je pro něj tento technologický náskok. Cituje čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který nedávno prohlásil: „Technologické inovace se staly hlavním bitevním polem globální hry a bitva o dominantní postavení bude nebývale ostrá.“ Zdůraznil, že je třeba „rozvíjet vlastní kapacity, snižovat závislost na zahraničních technologiích a rozvíjet technologie nové“.

Autoři zprávy zdůrazňují, že Čína své ambice promítá i do svého pětiletého plánu, v němž nastavuje klíčové parametry, jichž by země měla dosáhnout, a ukládá provinčním a místním vládám zodpovědnost za dosažení těchto výsledků.

Čína dominuje v umělé inteligenci

Zprávy o tom, že se Čína stává supervelmocí 21. století, nejsou v posledních letech žádnou novinkou. Například v říjnu 2021 varoval bývalý šéf softwarového oddělení Pentagonu, že Čína se posouvá ke globální dominanci díky svému zaměření na technologický pokrok, zejména v oblasti umělé inteligence.

Významným přelomem se stal také rok 2018, kdy Čína poprvé překonala USA také v počtu vydaných vědeckých článků – sice byly horší kvality, ale kvantitou už svého amerického konkurenta porazily.

Například na poli rozeznávání přirozené řeči už čínské firmy porážejí americké firmy ve všech jazycích včetně angličtiny. Nejlepší světový startup v oblasti rozpoznávání hlasu, čínský iFlytek, má v současné době asi 700 milionů uživatelů, což je téměř dvojnásobek počtu lidí, kteří využívají Siri od Applu.

Také v oblasti finančních technologií je čínský WeChat Pay na prvním místě: jeho 900 milionů čínských uživatelů výrazně převyšuje 44 milionů uživatelů Apple Pay. Zatímco dvě třetiny Američanů se stále spoléhají na kreditní karty, 90 procent Číňanů ve městech už používá především mobilní platby.

Jak se Pekingu postavit

Jeden z autorů zprávy, Eric Schmidt, bývalý ředitel Google, pokládá tento vývoj za varovný a  nabádá Washington, aby na něj co nejrychleji reagoval. „Pokud se tyto trendy nezmění, budeme v roce 2030 soupeřit se zemí, která má větší ekonomiku, více výzkumu a technologií, investicí do vývoje, lepší výzkum, širší nasazení nových technologií a silnější výpočetní infrastrukturu,“ zdůraznil Schmidt.

Autoři harvardské zprávy upozorňují, že pro Spojené státy, které si zvykly na roli technologického tahouna pokroku, je to zcela nová situace. „Zakladatel Singapuru Lee Kuan Yew předpověděl, že se Čína stane největším hráčem v dějinách světa. My si musíme uvědomit, před jak velkou výzvou stojíme – to je základem pro vytvoření účinné a udržitelné politiky vůči Číně. Věříme, že by to mělo vést Spojené státy k tomu, aby reagovaly přiměřeně,“ uvedl v doprovodném příspěvku politolog Graham Allison, hlavní autor zprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 18 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 21 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...