Čína v nejbližších letech předstihne Spojené státy americké v souboji o nadvládu nad klíčovými technologiemi 21. století. V některých z nich už USA možná závod prohrály, tvrdí rozsáhlá zpráva Harvardovy univerzity.
Čína technologicky předstihne USA do deseti let. Ve dvou oborech už to dokázala, varuje zpráva
Dokument nazvaný „Velké technologické soupeření: Čína vs. USA“ vznikl na konci roku 2021. Vytvořila jej čtveřice akademiků z této přední vědecko-výzkumné instituce. Autoři se v analýze zaměřili na několik klíčových technologií, které podle nich budou hrát ve 21. století zásadní roli a jejichž vývoj bude určovat další podobu světa – a tedy také to, kdo v něm bude nejvlivnější. Následně pak srovnávali, jak si v těchto oblastech vedou USA a Čína.
Za tyto technologie označili:
- umělou inteligenci
- sítě 5G a vyšší
- kvantovou informatiku
- polovodiče
- biotechnologie
- obnovitelné zdroje energie
Autoři dospěli ke zjištění, že ve dvou oborech už Čína dokázala Spojené státy předehnat nyní – jde o 5G sítě a kvantové počítače. U dalších oborů je podle nich velmi pravděpodobné, že USA se stanou dvojkou už během dalších deseti let.
Předpověď z roku 1999 nevyšla
Tato zpráva navazuje na report americké Národní akademie vědy, techniky a medicíny z roku 1999. Ta tehdy předpověděla, že svět stojí na pokraji neuvěřitelného technologického rozmachu, který brzy změní science fiction v realitu. Tehdy dokument předpokládal, že by tahounem tohoto pokroku měly být právě Spojené státy americké, zejména díky tomu, že byly premiantem pokročilých technologií většinu druhé poloviny 20. století.
Harvardští vědci ale nyní konstatují, že před dvaceti lety svět Čínu výrazně podcenil. Ve své zprávě citují například článek z časopisu Time z roku 1992, který předpovídal budoucí podobu světa. Jeho autoři tehdy predikovali: „Čína se v 21. století nemůže stát průmyslovým gigantem. Její populace je příliš velká a hrubý domácí produkt příliš malý“. Už do roku 2010 se ale ukázalo, že Čína není jen masivním výrobcem levných a nepříliš kvalitních kopií západního zboží.
Tento zisk umožnil Číně pod centralizovaným vedením státu nakupovat a zakládat po celém světě nadnárodní společnosti, které začaly velmi rychle konkurovat většině západních technologií – zpočátku cenou, ale během několika let i kvalitou. Potkalo to celou řadu oborů, od fotovoltaických panelů přes mikročipy až po kvantové počítače.
„Všude tam, kde čínská vláda může chránit společnosti na domácím trhu, podporovat národní firmy prostřednictvím dotací a přístupu k vládním datům a umožnit vlastním korporacím stát se lídry na trhu, tak to dělá. Výsledkem je, že čínský technologický ekosystém se může do roku 2025 vyrovnat Silicon Valley – ať už z hlediska dynamiky, inovací nebo konkurenceschopnosti,“ stojí ve zprávě.
Peking si je podle autorů dobře vědom toho, jak důležitý je pro něj tento technologický náskok. Cituje čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který nedávno prohlásil: „Technologické inovace se staly hlavním bitevním polem globální hry a bitva o dominantní postavení bude nebývale ostrá.“ Zdůraznil, že je třeba „rozvíjet vlastní kapacity, snižovat závislost na zahraničních technologiích a rozvíjet technologie nové“.
Autoři zprávy zdůrazňují, že Čína své ambice promítá i do svého pětiletého plánu, v němž nastavuje klíčové parametry, jichž by země měla dosáhnout, a ukládá provinčním a místním vládám zodpovědnost za dosažení těchto výsledků.
Čína dominuje v umělé inteligenci
Zprávy o tom, že se Čína stává supervelmocí 21. století, nejsou v posledních letech žádnou novinkou. Například v říjnu 2021 varoval bývalý šéf softwarového oddělení Pentagonu, že Čína se posouvá ke globální dominanci díky svému zaměření na technologický pokrok, zejména v oblasti umělé inteligence.
Významným přelomem se stal také rok 2018, kdy Čína poprvé překonala USA také v počtu vydaných vědeckých článků – sice byly horší kvality, ale kvantitou už svého amerického konkurenta porazily.
Například na poli rozeznávání přirozené řeči už čínské firmy porážejí americké firmy ve všech jazycích včetně angličtiny. Nejlepší světový startup v oblasti rozpoznávání hlasu, čínský iFlytek, má v současné době asi 700 milionů uživatelů, což je téměř dvojnásobek počtu lidí, kteří využívají Siri od Applu.
Také v oblasti finančních technologií je čínský WeChat Pay na prvním místě: jeho 900 milionů čínských uživatelů výrazně převyšuje 44 milionů uživatelů Apple Pay. Zatímco dvě třetiny Američanů se stále spoléhají na kreditní karty, 90 procent Číňanů ve městech už používá především mobilní platby.
Jak se Pekingu postavit
Jeden z autorů zprávy, Eric Schmidt, bývalý ředitel Google, pokládá tento vývoj za varovný a nabádá Washington, aby na něj co nejrychleji reagoval. „Pokud se tyto trendy nezmění, budeme v roce 2030 soupeřit se zemí, která má větší ekonomiku, více výzkumu a technologií, investicí do vývoje, lepší výzkum, širší nasazení nových technologií a silnější výpočetní infrastrukturu,“ zdůraznil Schmidt.
Autoři harvardské zprávy upozorňují, že pro Spojené státy, které si zvykly na roli technologického tahouna pokroku, je to zcela nová situace. „Zakladatel Singapuru Lee Kuan Yew předpověděl, že se Čína stane největším hráčem v dějinách světa. My si musíme uvědomit, před jak velkou výzvou stojíme – to je základem pro vytvoření účinné a udržitelné politiky vůči Číně. Věříme, že by to mělo vést Spojené státy k tomu, aby reagovaly přiměřeně,“ uvedl v doprovodném příspěvku politolog Graham Allison, hlavní autor zprávy.
