Největší letadlo světa Antonov 225 vzniklo v jediném exempláři a mělo transportovat sovětské raketoplány Buran. Za třicet let služby překonalo dvě stě světových rekordů. Schopnost pojmout skoro 250 tun nákladu se osvědčila i v době pandemie, létající kolos transportoval masky a testy z Číny do Evropy. Stroj se ale nyní stal obětí ruského útoku na Ukrajinu.
Největší letadlo planety překonalo dvě stě světových rekordů, ruská invaze ho zničila
V únoru letošního roku ruské jednotky zaútočily na letiště Hostomel nedaleko Kyjeva. Vedle tvrdého odporu narazily také na Mriju. Stopy intenzivních bojů hangár stále obklopují. Rusové utrpěli tvrdou porážku, slavný letoun ale dostal přímý zásah.
Dmytro Antonov byl jeden ze tří lidí, kteří směli letadlo přezdívané Mrija (v překladu Sen) pilotovat. S jeho zničením tak přišel i o kus svého života. „Bylo to letadlo největší na světě nejen svými rozměry, ale i váhou a všemi ostatními parametry,“ popisuje pilot. Mrija měřila na délku 84 metrů a rozpětí křídel činilo 88,4 metru.
Nenapravitelně poškozený je i další gigant, který stojí v hangáru hned naproti. Antonov 124 Ruslan. Podle Antonova k těmto nenávratným škodám vůbec nemuselo dojít, NATO s předstihem varovalo Ukrajinu, že letiště Hostomel bude jedním z prvních cílů úderu.
„Letadlo zničili jen proto, že nebylo evakuováno. Bylo třeba přijmout opatření, když začínala válka. Přeletět na bezpečné místo,“ říká Antonov. Už teď se ale ozývají hlasy, že by Ukrajina hned po skončení války měla postavit kopii letadla.
Za tento sen bojuje i Dmytro Antonov, i když dobře zná jeho cenu, která je odhadována na tři miliardy dolarů. Podle něj ale nejde jen o letadlo, ale také o symbol Ukrajiny.
Jediný exemplář An-225 byl v roce 1994 odstaven právě na letišti v Hostomelu, kde postupně chátral. Po roce 2000 však stroj prošel rozsáhlou modernizací a znovu vzlétl v roce 2001. Od té doby sloužil jako komerční letoun, který společnost Antonov Airlines pronajímala k vzdušné přepravě nadměrných nákladů, jako například buldozerů, bagrů, jiných letadel nebo turbín, zapojil se i do operace Trvalá svoboda v Afghánistánu.
Šestimotorový obr byl kvůli přepravě nákladů několikrát i v Česku. Poprvé v roce 1989, když se vracel s raketoplánem Buran připevněným k trupu z letecké přehlídky v Paříži.