Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.
Snížení výnosů daně z neočekávaných zisků neprohloubí schodek, řekl poslancům Stanjura
Otázku ohledně daně z neočekávaných zisků vznesla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Podle predikce dojde k dramatickému nenaplnění očekávaného příjmu,“ podotkla s tím, že se hovoří pouze o třetině částky, se kterou počítá státní rozpočet na letošní rok. Zmínila, že vláda ignorovala pravidla rozpočtování, a ptala se, jaký to bude mít dopad na rozpočet.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny podle dubnového předpokladů 40,3 miliardy korun. Původně se očekával zhruba stomiliardový výnos, s čímž počítá zákon o letošním státním rozpočtu.
Stanjura podotkl, že vláda nic neignorovala. „Ti samí lidé, kteří pracovali na nynější dubnové makroekonomické prognóze, pracovali i na těch předchozích odhadech,“ podotkl a dodal, že nyní na rozdíl od podzimu dramaticky padají ceny energií. „Mnozí se ptají, co budeme dělat s tím, že vybereme méně, a zapomínají dodat, že budeme kompenzovat méně. Na deficit státního rozpočtu to tak vliv nemá žádný, a to je klíčové.“
Za letošní první tři měsíce se na náhradách podle ministra vyplatilo třikrát 9,5 miliardy korun a do konce roku půjde podle odhadů o dalších 12 miliard korun. „Pořád je to rozpočtově neutrální. Vybereme čtyřicet miliard a budeme kompenzovat čtyřicet miliard,“ dodal.
Dopolední interpelace
Už dopoledne reagoval Stanjura také na písemnou interpelaci Martina Kolovratníka (ANO) na téma, proč vláda nepomůže obyvatelům v boji proti drahým potravinám. Kolovratník poukazoval na to, že mnoho Čechů jezdí na nákupy do zahraničí, zejména do Polska. Ceny tam byly podle něj nižší už v minulosti, rozdíl se prohloubil poté, co polská vláda snížila DPH u pohonných hmot z 23 na osm procent a zcela ji zrušila u mnoha základních potravin. „Proč nechcete aspoň krátkodobě snížit i na nulovou hodnotu DPH u základních potravin?“ tázal se Kolovratník.
Stanjura míní, že zavádět krátkodobé daňové změny není dobré. Snížení DPH se podle něj projeví výpadkem státních příjmů, na konečných cenách se ale příliš neprojeví. Zvýšení této daně se v nich podle ministra vždy plně promítne, snížení nikoli. „To je důvod, proč jsem já osobně proti těmto změnám,“ zdůvodnil.
„Daň z přidané hodnoty nemá být nástrojem sociální politiky,“ zdůraznil ministr financí. Mezi takové nástroje může podle něho patřit daň z příjmu a sociální systém. Stanjura připustil, že dočasné snížení DPH může zastavit zdražování a přispět k poklesu inflace, když se však sazba daně vrátí na původní úroveň, inflace opět vzroste. „Dočasnost není řešením,“ dodal.
Několik dalších písemných interpelací ve čtvrtek sněmovní plénum neprojednalo. Mířily na omluvené členy vlády, konkrétně premiéra Petra Fialu a ministryni obrany Janu Černochovou (oba ODS), a debata o nich byla už dříve přerušena do doby jejich přítomnosti.
Ústní interpelace
Podobná situace vznikla i v případě ústních interpelací, které mířily na nepřítomné ministry. Poslanec Radek Koten (SPD) kupříkladu interpeloval premiéra Fialu, vystoupil hned s několika body – jedním z nich bylo zvyšování daní. Poukázal na předvolební sliby daně nezvyšovat. „Co zůstalo z toho programového prohlášení vlády, protože vy zvyšujete daně, chcete zvýšit DPH na základní potraviny. Chcete zvýšit daně na teplo, plyn a elektřinu,“ uvedl.
Otázky mířily i na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ohledně kontaminovaného obilí z Ukrajiny, na ministryni obrany Černochovou ohledně cvičných odvodů do armády, nebo na ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) ohledně platů asistentů pedagoga. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo patnáct členů vlády a pět desítek poslanců.
Jana Mračková Vildumetzová (ANO) interpelovala ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně přesného počtu vydaných voličských průkazů. „Není možné, aby ministerstvo, které je zodpovědné za průběh voleb, nemělo tyto údaje k dispozici.“ Rakušan posléze vystoupil s tím, že má nyní údaje pouze o ztracených voličských průkazech a číslo. Podotkl, že nejde o centrální úkon ale nyní připravuje zákon o správě voleb. „Pokud ho schválíme, tak budeme mít elektronický přehled o každém jednotlivém úkonu.“
Stavba depozitáře Národní galerie
Vystoupil i ministr kultury Martin Baxa (ODS), který reagoval na otázku opozičního poslance Lubomíra Brože (ANO). Ten uvedl, že jej znepokojuje stav Národní galerie, která je podle něj neaktivní a ve veřejném prostoru neviditelná. Ministra se zeptal, jaké změny plánuje. Baxa v této souvislosti zmínil, že prioritu nyní dostane výstavba depozitáře Národní galerie Praha (NPG) v Jinonicích, která bude stát přes dvě miliardy korun.
„Jedná se o novostavbu za více než dvě miliardy korun, která je nezbytně nutná k tomu, aby se mohly rozvíjet ostatní aktivity a činnosti Národní galerie,“ uvedl ministr. Stavba je podle něj na úrovni přípravy dokumentace. Podle Baxy nemá smysl investovat větší sumy do Veletržního paláce, který po dokončení depozitáře čeká rekonstrukce.
Baxa také plánuje změnu postavení garanční rady NGP, která by se měla stát pružnějším a „míň poradním“ orgánem, ale nástrojem pro komunikaci s odbornou veřejností. Koncept chce představit v brzké době.
Poslanci schválili daňovou smlouvu s Kosovem
V programu čtvrtečního jednacího dne figurovala také desítka mezinárodních smluv. Sněmovna podpořila v úvodním kole ratifikaci dvou rámcových dohod, které uzavřela Evropská unie s Thajskem a Malajsií. Také dala souhlas k ratifikaci smlouvy s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění. Stalo se tak téměř deset let poté, co obě země tuto smlouvu podepsaly. K ratifikaci obdrželi poslanci smlouvu od té doby již třikrát, Senát již svůj souhlas vyslovil dvakrát, a to v roce 2014 a 2018.
Proti smlouvě v minulosti vystupoval hlavně Jaroslav Foldyna (SPD), který byl původně poslancem za ČSSD. Ve čtvrtek místo něj vystoupil za klub SPD jeho kolega Jiří Kobza. Uvedl, že klub SPD nepodpoří smlouvu kvůli tomu, že Kosovo vyhlásilo samostatnost v rozporu s příslušnou rezolucí OSN. Podle názoru SPD by Česko mělo vzít své uznání Kosova zpět. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že Kosovo patří mezi projektové priority české zahraniční rozvojové spolupráce.
Jde o obdobný kontrakt, jaký Česko uzavřelo s řadou jiných zemí. Smlouva například stanoví, že zisky se budou zdaňovat v té zemi, v níž má poplatník daňové sídlo. Příjmy z nemovitostí se budou zdaňovat v té zemi, v níž se nacházejí. Daňové úřady obou zemí budou mít právo zvýšit základ daně, pokud dospějí k závěru, že se propojené firmy dopustily daňového úniku pomocí skrytého převodu zisku.
