Stávka zasáhla letiště v Düsseldorfu a v Kolíně nad Rýnem. Dopadá i na spojení s Prahou

Varovná stávka odborů za vyšší mzdy v pondělí ochromila provoz na letištích v západoněmeckém Düsseldorfu a Kolíně nad Rýnem/Bonnu. Zrušeno bylo přes tři sta letů, několik desítek dalších spojů odbavují jiná letiště. Protest v obou směrech zasáhl i ranní a večerní linku společnosti Eurowings mezi mezi Prahou a Düsseldorfem.

Letiště v Kolíně nad Rýnem/Bonnu na pondělí plánovalo 136 letů s cestujícími, ale kvůli stávce jich 131 zrušilo. „Pasažéry naléhavě prosíme, aby si před cestou na letiště ověřili u své letecké společnosti či cestovní kanceláře stav svého letu,“ uvedlo letiště.

V Düsseldorfu, který je metropolí západoněmeckého Severního Porýní-Vestfálska, bylo na pondělí připravováno 330 letů. Kvůli akci odborů se ale 205 letů neuskuteční a dalších zhruba čtyřicet bylo převedeno na jiná letiště nebo odloženo na úterý. Správa düsseldorfského letiště uvedla, že se s odbory dohodla na zachování pohotovostního provozu, který umožní odbavit zdravotnické a humanitární lety.

Zrušeno bylo spojení s Prahou

S Düsseldorfem má Praha přímé letecké spojení, které ale bylo na pondělí zrušeno. Ranní linka do Prahy s přistáním v 08:20 a následným odletem do Düsseldorfu v 09:00 stejně jako večerní spoj s přistáním v české metropoli v 19:50 a odletem ve 21:50 byly zrušeny, jak na svém webu uvedly aerolinky Eurowings.

„Stávkou zaměstnanci společně vytvářejí tlak na zaměstnavatele, protože stávající vyjednávání o kolektivních smlouvách ve veřejné službě nepřinesla žádnou přijatelnou nabídku,“ komentovala protest Andrea Beckerová, která je vedoucí pobočky odborů Verdi v Severním Porýní-Vestfálsku.

„Inflace, vysoké ceny energií a potravin přivádějí většinu zaměstnanců do nejisté situace. Mnozí už nevědí, jak zaplatit nájem a naplnit ledničku. Potřebují na živobytí výrazně více peněz. Zaměstnavatelé to musejí pochopit a odpovídajícím způsobem zareagovat. Dobrou práci zaměstnanců musejí ohodnotit, a ulevit jim tak od obrovského finančního tlaku,“ dodala.

Stávka má široký záběr

Vyjednávání o nových kolektivních smlouvách se podle Verdi týká mimo jiné zaměstnanců většiny leteckých společností, letištních hasičů nebo pracovníků pozemních služeb. „Požadují zvýšení platů o 10,5 procenta, nejméně pak o 500 eur (11 800 korun) měsíčně,“ uvedly odbory. Zaměstnavatelé nabídli zvýšení mezd o pět procent postupně ve dvou krocích a jednorázovou platbu 2500 eur (59 tisíc korun).

Život v Severním Porýní-Vestfálsku v pondělí ochromily další varovné stávky, k protestu za vyšší mzdy se přidali mimo jiné řidiči hromadné dopravy, úředníci nebo zaměstnanci školek. Provoz je omezen i na několika klinikách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...