Concorde

Prototyp komerčního nadzvukového letounu XB-1 americké společnosti Boom Technology v úterý při testovacím letu nad Mohavskou pouští překonal zvukovou bariéru. Přibližně jedenáct minut od startu letadlo zrychlilo na 1,05 machu, což znamená rychlost asi 1252,92 kilometru za hodinu.

V USA se v polovině ledna veřejnosti poprvé slavnostně představil experimentální nadzvukový letoun X-59 QueSST, na jehož vývoji a výrobě spolupracovaly americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a společnost Lockheed Martin. Stroj má podle nich být začátkem nové éry letecké dopravy, v níž se mají na nebe vrátit komerční nadzvukové lety.

Psal se 25. červenec roku 2000. V Paříži vládlo klidné počasí, na vrchol léta bylo docela chladno (19 stupňů), vál slabý vítr. Nic nenasvědčovalo tomu, že je to den, kdy zanikne jeden sen lidstva – sen o civilním létání rychlejším než zvuk. Jediné (tehdy používané) nadzvukové dopravní letadlo světa onoho dne za mimořádně tragických okolností ztratilo punc stroje, který nikdy nehavaroval. Při pádu concordu zahynulo 113 lidí a nehoda předznamenala konec jeho provozu.

Americká kosmická agentura NASA nafotila jedinečné snímky interakce rázových vln dvou nadzvukových letadel. Jde o součást výzkumu, jehož cílem je vznik nadzvukových letadel, která při extrémních rychlostech nebudou způsobovat sonický třesk.

Kam doletí letadlo za tři a půl hodiny? Třeba z Prahy do Larnaky, Lisabonu nebo Tbilisi. Anebo z Londýna do New Yorku. To ale zvládal jediný stroj – concorde. Nebyl prvním dopravním nadzvukovým letounem, tento primát patří stroji Tu-144 od Tupolevovy konstrukční kanceláře, zaostal však jen o několik měsíců. Concorde poprvé vzlétl 2. března z letiště v Toulouse, za Tu-144 tak byl pozadu o dva měsíce a dva dny. Zařadit do provozu se ho však podařilo dříve a létal naopak déle – až do listopadu 2003. V době, kdy concorde vznikal, se zdálo, že bude mít mnoho následníků, nakonec však zůstalo jen u něj a tupolevu.

Elegantní sovětský letoun Tupolev Tu-144 dokázal jako první dopravní letadlo na světě překonat rychlost zvuku. Symbolem cestování supersonickou rychlostí se však stal britsko-francouzský konkurent Concorde. Tupolev, který poprvé vzlétl před padesáti lety, 31. prosince 1968, se potýkal s nízkou spolehlivostí a neúnosně vysokými provozními náklady. Doplatil ale i na to, že celé nadzvukové létání nakonec dopadlo podstatně hůře, než se ještě v polovině 70. let zdálo.