NASA nafotila letadla v okamžiku sonického třesku. Je na cestě k nástupci Concordu

Americká kosmická agentura NASA nafotila jedinečné snímky interakce rázových vln dvou nadzvukových letadel. Jde o součást výzkumu, jehož cílem je vznik nadzvukových letadel, která při extrémních rychlostech nebudou způsobovat sonický třesk.

Když letadlo překročí rychlost zvuku, což je kolem 1225 kilometrů za hodinu, vznikne sonický třesk; říká se mu také aerodynamický nebo akustický třesk. Vzniká kvůli narušení rovnovážného stavu, jenž se v místě nacházel před průletem letadla.

Pro letectví to představuje značný problém, protože kvůli tomuto třesku může dojít ke ztrátě ovladatelnosti stroje. Mnohokrát se o tom přesvědčili piloti testovacích letadel ke konci druhé světové války.

Letadla při sonickém třesku
Zdroj: NASA

Dalším problémem je, že tento třesk může poškodit předměty nebo lidské zdraví na povrchu Země – proto se nesmí létat nadzvukovou rychlostí nad pevninou. Představovalo to problém například pro legendární letouny Concorde, které směly létat maximální rychlostí pouze nad oceánem a nad souší musely vždy zpomalovat pod rychlost zvuku.

Cesta k letadlu budoucnosti

Americká agentura NASA se výzkumu tohoto jevu věnuje dlouhodobě. Na začátku března provedla experiment, během něhož dva nadzvukové letouny T-38 provedly složitý manévr. Letadla z Armstrong Flight Research Center v Kalifornii letěla pouhých 9 metrů od sebe, přičemž další letadlo s fotografem a specializovaným vybavením se pohybovalo nad nimi.

Letadla při sonickém třesku
Zdroj: NASA

Manévr proběhl ve výšce asi 10 kilometrů nad zemí a oba letouny překonaly zvukovou hranici současně. Fotograf zachytil, jak se z obou strojů šíří rázové vlny a především to, jak vypadá setkání těchto vln. Díky datům i snímkům, které agentura získala, teď bude moci ještě lépe promýšlet, jak vylepšovat letadla budoucnosti.

NASA chce totiž sestrojit letadlo označované jako X-59, které by mělo být prvním strojem schopným létat nadzvukovou rychlostí, aniž by způsobovalo sonický třesk. Při překonání kritické hranice by se mělo ozvat jen hlasitější prásknutí. Tento letoun by měl podle NASA vrátit na oblohu komerční nadzvuková letadla, od konce Concordu žádný takový stroj nelétá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 15 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 22 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 23 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 23 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled