NASA nafotila letadla v okamžiku sonického třesku. Je na cestě k nástupci Concordu

Americká kosmická agentura NASA nafotila jedinečné snímky interakce rázových vln dvou nadzvukových letadel. Jde o součást výzkumu, jehož cílem je vznik nadzvukových letadel, která při extrémních rychlostech nebudou způsobovat sonický třesk.

Když letadlo překročí rychlost zvuku, což je kolem 1225 kilometrů za hodinu, vznikne sonický třesk; říká se mu také aerodynamický nebo akustický třesk. Vzniká kvůli narušení rovnovážného stavu, jenž se v místě nacházel před průletem letadla.

Pro letectví to představuje značný problém, protože kvůli tomuto třesku může dojít ke ztrátě ovladatelnosti stroje. Mnohokrát se o tom přesvědčili piloti testovacích letadel ke konci druhé světové války.

Letadla při sonickém třesku
Zdroj: NASA

Dalším problémem je, že tento třesk může poškodit předměty nebo lidské zdraví na povrchu Země – proto se nesmí létat nadzvukovou rychlostí nad pevninou. Představovalo to problém například pro legendární letouny Concorde, které směly létat maximální rychlostí pouze nad oceánem a nad souší musely vždy zpomalovat pod rychlost zvuku.

Cesta k letadlu budoucnosti

Americká agentura NASA se výzkumu tohoto jevu věnuje dlouhodobě. Na začátku března provedla experiment, během něhož dva nadzvukové letouny T-38 provedly složitý manévr. Letadla z Armstrong Flight Research Center v Kalifornii letěla pouhých 9 metrů od sebe, přičemž další letadlo s fotografem a specializovaným vybavením se pohybovalo nad nimi.

Letadla při sonickém třesku
Zdroj: NASA

Manévr proběhl ve výšce asi 10 kilometrů nad zemí a oba letouny překonaly zvukovou hranici současně. Fotograf zachytil, jak se z obou strojů šíří rázové vlny a především to, jak vypadá setkání těchto vln. Díky datům i snímkům, které agentura získala, teď bude moci ještě lépe promýšlet, jak vylepšovat letadla budoucnosti.

NASA chce totiž sestrojit letadlo označované jako X-59, které by mělo být prvním strojem schopným létat nadzvukovou rychlostí, aniž by způsobovalo sonický třesk. Při překonání kritické hranice by se mělo ozvat jen hlasitější prásknutí. Tento letoun by měl podle NASA vrátit na oblohu komerční nadzvuková letadla, od konce Concordu žádný takový stroj nelétá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 31 mminutami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 3 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 4 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.