Americká odpověď na concorde. Soukromý tryskáč XB-1 překonal hranici zvuku

Prototyp komerčního nadzvukového letounu XB-1 americké společnosti Boom Technology v úterý při testovacím letu nad Mohavskou pouští překonal zvukovou bariéru. Přibližně jedenáct minut od startu letadlo zrychlilo na 1,05 machu, což znamená rychlost asi 1252,92 kilometru za hodinu.

Podle AP jde o první proudový letoun nezávisle vyvinutý soukromou společností, který tohoto milníku dosáhl. „Malá skupina talentovaných a odhodlaných inženýrů dokázala to, na co byly dříve třeba vlády a miliardy dolarů,“ uvedl zakladatel a generální ředitel Boom Technology Blake Scholl. „Nadzvukový let XB-1 dokazuje, že technologie pro nadzvukové lety s cestujícími je na světě,“ dodal Scholl.

Let z Mojave Air & Space Port v kalifornské poušti se uskutečnil v době, kdy společnost pracuje na oživení nadzvukové osobní dopravy, která zanikla s koncem používání britsko-francouzského concordu před více než dvaceti lety.

Concorde po americku

Letadlo, které poprvé vzlétlo v březnu, je téměř celé vyrobeno z lehkých uhlíkových vláken. Využívá systém rozšířené reality, který pomáhá při přistávání, protože jeho dlouhá příď a vysoký nájezdový úhel mohou pilotům ztěžovat výhled, uvedla AP. Televizní stanice CNN letadlo nazvala americkou odpovědí na concorde. Agentura AP stroj popsala jako elegantní bílé letadlo.

Pilot nadzvukového letounu XB-1 Tristan Brandenburg
Zdroj: Boom Technology

Boom Technology se chce dále zaměřit na dopravní letadlo Overture, které podle ní přepraví až 80 cestujících a bude se pohybovat přibližně dvojnásobnou rychlostí než současné podzvukové dopravní letouny. Firma předpokládá, že letouny Boom Overture začnou přepravovat cestující v roce 2029. Na jejich koupi uzavřely smlouvy některé americké aerolinky.

Odborník na leteckou dopravu Petr Kováč se však domnívá, že do konce dekády „možná budou létat prototypy dopravního letadla“. Upozornil, že XB-1 je „model ve velikosti jedné třetiny, který testuje některé technologie“. „Než si sedneme do letadla skutečné velikosti a přeletíme Atlantik, bude to trvat ještě hodně dlouho,“ uvedl.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Vrátí se nadzvuková osobní doprava?
Zdroj: ČT24

Let nadzvukovou rychlostí je komplikovaný

Nadzvukový (neboli supersonický) let je takový, kdy letadlo letí rychleji, než odpovídá rychlosti zvuku. Ta je označována jako jeden mach a mění se v závislosti na prostředí, jeho podmínkách a teplotě. Jednotka je pojmenovaná podle brněnského fyzika Ernsta Macha.

Poprvé překonal rychlost zvuku ve vodorovném a plně řízeném letu americký vojenský pilot Charles „Chuck“ Yeager 14. října 1947, když v experimentálním raketovém letounu Bell X-1 dosáhl ve výšce třináct kilometrů rychlosti 1127 kilometrů v hodině, tedy 1,06 machu.

Symbolem cestování nadzvukovou rychlostí se stal britsko-francouzský projekt concorde, který poprvé vzlétl v březnu 1969. Letoun zvládl trasu mezi Evropou a východním pobřežím Spojených států za tři hodiny. Letoun provozovaly British Airways společně s Air France na linkách z Londýna a Paříže na východní pobřeží USA. British Airways i Air France ukončily komerční lety concordů v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 4 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 6 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...