Americká odpověď na concorde. Soukromý tryskáč XB-1 překonal hranici zvuku

Prototyp komerčního nadzvukového letounu XB-1 americké společnosti Boom Technology v úterý při testovacím letu nad Mohavskou pouští překonal zvukovou bariéru. Přibližně jedenáct minut od startu letadlo zrychlilo na 1,05 machu, což znamená rychlost asi 1252,92 kilometru za hodinu.

Podle AP jde o první proudový letoun nezávisle vyvinutý soukromou společností, který tohoto milníku dosáhl. „Malá skupina talentovaných a odhodlaných inženýrů dokázala to, na co byly dříve třeba vlády a miliardy dolarů,“ uvedl zakladatel a generální ředitel Boom Technology Blake Scholl. „Nadzvukový let XB-1 dokazuje, že technologie pro nadzvukové lety s cestujícími je na světě,“ dodal Scholl.

Let z Mojave Air & Space Port v kalifornské poušti se uskutečnil v době, kdy společnost pracuje na oživení nadzvukové osobní dopravy, která zanikla s koncem používání britsko-francouzského concordu před více než dvaceti lety.

Concorde po americku

Letadlo, které poprvé vzlétlo v březnu, je téměř celé vyrobeno z lehkých uhlíkových vláken. Využívá systém rozšířené reality, který pomáhá při přistávání, protože jeho dlouhá příď a vysoký nájezdový úhel mohou pilotům ztěžovat výhled, uvedla AP. Televizní stanice CNN letadlo nazvala americkou odpovědí na concorde. Agentura AP stroj popsala jako elegantní bílé letadlo.

Pilot nadzvukového letounu XB-1 Tristan Brandenburg
Zdroj: Boom Technology

Boom Technology se chce dále zaměřit na dopravní letadlo Overture, které podle ní přepraví až 80 cestujících a bude se pohybovat přibližně dvojnásobnou rychlostí než současné podzvukové dopravní letouny. Firma předpokládá, že letouny Boom Overture začnou přepravovat cestující v roce 2029. Na jejich koupi uzavřely smlouvy některé americké aerolinky.

Odborník na leteckou dopravu Petr Kováč se však domnívá, že do konce dekády „možná budou létat prototypy dopravního letadla“. Upozornil, že XB-1 je „model ve velikosti jedné třetiny, který testuje některé technologie“. „Než si sedneme do letadla skutečné velikosti a přeletíme Atlantik, bude to trvat ještě hodně dlouho,“ uvedl.

7 minut
Horizont ČT24: Vrátí se nadzvuková osobní doprava?
Zdroj: ČT24

Let nadzvukovou rychlostí je komplikovaný

Nadzvukový (neboli supersonický) let je takový, kdy letadlo letí rychleji, než odpovídá rychlosti zvuku. Ta je označována jako jeden mach a mění se v závislosti na prostředí, jeho podmínkách a teplotě. Jednotka je pojmenovaná podle brněnského fyzika Ernsta Macha.

Poprvé překonal rychlost zvuku ve vodorovném a plně řízeném letu americký vojenský pilot Charles „Chuck“ Yeager 14. října 1947, když v experimentálním raketovém letounu Bell X-1 dosáhl ve výšce třináct kilometrů rychlosti 1127 kilometrů v hodině, tedy 1,06 machu.

Symbolem cestování nadzvukovou rychlostí se stal britsko-francouzský projekt concorde, který poprvé vzlétl v březnu 1969. Letoun zvládl trasu mezi Evropou a východním pobřežím Spojených států za tři hodiny. Letoun provozovaly British Airways společně s Air France na linkách z Londýna a Paříže na východní pobřeží USA. British Airways i Air France ukončily komerční lety concordů v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
před 8 hhodinami

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
před 11 hhodinami

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
před 11 hhodinami

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
včera v 10:00

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
včera v 09:00

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
14. 2. 2025Aktualizováno14. 2. 2025

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
14. 2. 2025

Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.
14. 2. 2025
Načítání...