NASA představila tiché nadzvukové letadlo. Zúžená příď má eliminovat sonický třesk

V USA se v polovině ledna veřejnosti poprvé slavnostně představil experimentální nadzvukový letoun X-59 QueSST, na jehož vývoji a výrobě spolupracovaly americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a společnost Lockheed Martin. Stroj má podle nich být začátkem nové éry letecké dopravy, v níž se mají na nebe vrátit komerční nadzvukové lety.

NASA a Lockheed Martin oficiálně představily tichý nadzvukový letoun X-59. Pomocí tohoto ojedinělého experimentálního letadla chce NASA shromáždit údaje, které by mohly přinést revoluci v letecké dopravě a připravit půdu pro novou generaci komerčních letadel, která budou schopna letět rychleji než rychlostí zvuku. A přitom mnohem komfortněji než v minulosti s concordem.

„Jedná se o významný úspěch, který se podařil jen díky tvrdé práci a vynalézavosti NASA a celého týmu X-59,“ uvedla zástupkyně administrátora NASA Pam Melroyová. „Během několika málo let jsme se od ambiciózního konceptu dostali až k realitě. X-59 pomůže změnit způsob, jakým cestujeme, a přiblíží nás k sobě v mnohem kratším čase.“

Melroyová a další vysocí představitelé odhalili letoun během slavnostního ceremoniálu, který uspořádal hlavní dodavatel Lockheed Martin Skunk Works v Palmdale v Kalifornii.

Návrat nadzvukových letů

Letoun X-59 je základem mise NASA Quesst, která se zaměřuje na získání dat, jež by měla pomoci přehodnotit pravidla zakazující komerční nadzvukové lety nad pevninou. Spojené státy a další země už půlstoletí tento druh dopravy zakazují kvůli rušivým zvukům, které způsobují hlasité zvukové rázy v obcích pod nimi. NASA předpokládá, že X-59 poletí rychlostí 1,4násobku rychlosti zvuku, tedy téměř patnáct set kilometrů za hodinu. Jeho konstrukce, tvar a použité technologie mají letounu umožnit dosáhnout těchto rychlostí a zároveň letět tiše.

„NASA bude sdílet data a technologie, které z této jedinečné mise získáme, s regulačními orgány a průmyslem. Demonstrací možnosti tichého komerčního nadzvukového cestování se snažíme otevřít nové komerční trhy pro americké společnosti a přinést prospěch cestujícím po celém světě,“ uvedla NASA.

První let se blíží

Letadlo by mělo poprvé vzlétnout ještě letos, poté bude následovat první tichý nadzvukový let. Tým Quesst provede několik zkoušek letounu nejprve ve Skunk Works a poté jej převeze do Armstrongova letového výzkumného střediska NASA v kalifornském Edwardsu, které bude sloužit jako jeho provozní základna.

Jakmile NASA dokončí letové testy, provede agentura přelet nad několika vybranými městy po celých Spojených státech a bude shromažďovat informace o zvuku, který X-59 vydává, a o tom, jak jej lidé vnímají. Tyto údaje NASA poskytne Federálnímu úřadu pro letectví a mezinárodním regulačním orgánům.

X-59 je unikátní experimentální letadlo, nikoli prototyp. Jeho technologie mají sloužit jako podklad pro budoucí generace tichých nadzvukových letadel.

Tvar letounu, který je asi 33 metru dlouhý a 10 metrů široký, a technologické vymoženosti v něm obsažené mají umožnit tichý nadzvukový let. Tenká, zúžená příď letounu X-59 tvoří téměř třetinu jeho délky a má rozbíjet rázové vlny, které by za normálních okolností u nadzvukového letounu způsobily sonický třesk.

Pilotní kabina je tak umístěna až téměř v polovině délky letounu a nemá okno směřující dopředu. Místo toho tým Quesst vyvinul systém eXternal Vision System, sérii kamer s vysokým rozlišením, které napájejí 4K monitor v kokpitu. Pilot tedy sleduje svět kolem sebe už jen pomocí přístrojů, nikoliv vlastníma očima.

Když skončily concordy

V dopravním létání už se nadzvukové letouny provozovaly ve dvacátém století. Jako první dopravní letadlo na světě překonal rychlost zvuku sovětský letoun Tu-144, který poprvé vzlétl koncem prosince 1968.

Symbolem cestování supersonickou rychlostí se pak stal britsko-francouzský konkurent Concorde, který poprvé vzlétl v březnu 1969. Dosahoval rychlosti 1350 mil za hodinu (2173 kilometrů za hodinu) a trasu mezi Evropou a východním pobřežím Spojených států zvládal za tři hodiny. Jeho komerční provoz ale skončil v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 22 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 23 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 23 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled