NASA představila tiché nadzvukové letadlo. Zúžená příď má eliminovat sonický třesk

V USA se v polovině ledna veřejnosti poprvé slavnostně představil experimentální nadzvukový letoun X-59 QueSST, na jehož vývoji a výrobě spolupracovaly americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a společnost Lockheed Martin. Stroj má podle nich být začátkem nové éry letecké dopravy, v níž se mají na nebe vrátit komerční nadzvukové lety.

NASA a Lockheed Martin oficiálně představily tichý nadzvukový letoun X-59. Pomocí tohoto ojedinělého experimentálního letadla chce NASA shromáždit údaje, které by mohly přinést revoluci v letecké dopravě a připravit půdu pro novou generaci komerčních letadel, která budou schopna letět rychleji než rychlostí zvuku. A přitom mnohem komfortněji než v minulosti s concordem.

„Jedná se o významný úspěch, který se podařil jen díky tvrdé práci a vynalézavosti NASA a celého týmu X-59,“ uvedla zástupkyně administrátora NASA Pam Melroyová. „Během několika málo let jsme se od ambiciózního konceptu dostali až k realitě. X-59 pomůže změnit způsob, jakým cestujeme, a přiblíží nás k sobě v mnohem kratším čase.“

Melroyová a další vysocí představitelé odhalili letoun během slavnostního ceremoniálu, který uspořádal hlavní dodavatel Lockheed Martin Skunk Works v Palmdale v Kalifornii.

Návrat nadzvukových letů

Letoun X-59 je základem mise NASA Quesst, která se zaměřuje na získání dat, jež by měla pomoci přehodnotit pravidla zakazující komerční nadzvukové lety nad pevninou. Spojené státy a další země už půlstoletí tento druh dopravy zakazují kvůli rušivým zvukům, které způsobují hlasité zvukové rázy v obcích pod nimi. NASA předpokládá, že X-59 poletí rychlostí 1,4násobku rychlosti zvuku, tedy téměř patnáct set kilometrů za hodinu. Jeho konstrukce, tvar a použité technologie mají letounu umožnit dosáhnout těchto rychlostí a zároveň letět tiše.

„NASA bude sdílet data a technologie, které z této jedinečné mise získáme, s regulačními orgány a průmyslem. Demonstrací možnosti tichého komerčního nadzvukového cestování se snažíme otevřít nové komerční trhy pro americké společnosti a přinést prospěch cestujícím po celém světě,“ uvedla NASA.

První let se blíží

Letadlo by mělo poprvé vzlétnout ještě letos, poté bude následovat první tichý nadzvukový let. Tým Quesst provede několik zkoušek letounu nejprve ve Skunk Works a poté jej převeze do Armstrongova letového výzkumného střediska NASA v kalifornském Edwardsu, které bude sloužit jako jeho provozní základna.

Jakmile NASA dokončí letové testy, provede agentura přelet nad několika vybranými městy po celých Spojených státech a bude shromažďovat informace o zvuku, který X-59 vydává, a o tom, jak jej lidé vnímají. Tyto údaje NASA poskytne Federálnímu úřadu pro letectví a mezinárodním regulačním orgánům.

X-59 je unikátní experimentální letadlo, nikoli prototyp. Jeho technologie mají sloužit jako podklad pro budoucí generace tichých nadzvukových letadel.

Tvar letounu, který je asi 33 metru dlouhý a 10 metrů široký, a technologické vymoženosti v něm obsažené mají umožnit tichý nadzvukový let. Tenká, zúžená příď letounu X-59 tvoří téměř třetinu jeho délky a má rozbíjet rázové vlny, které by za normálních okolností u nadzvukového letounu způsobily sonický třesk.

Pilotní kabina je tak umístěna až téměř v polovině délky letounu a nemá okno směřující dopředu. Místo toho tým Quesst vyvinul systém eXternal Vision System, sérii kamer s vysokým rozlišením, které napájejí 4K monitor v kokpitu. Pilot tedy sleduje svět kolem sebe už jen pomocí přístrojů, nikoliv vlastníma očima.

Když skončily concordy

V dopravním létání už se nadzvukové letouny provozovaly ve dvacátém století. Jako první dopravní letadlo na světě překonal rychlost zvuku sovětský letoun Tu-144, který poprvé vzlétl koncem prosince 1968.

Symbolem cestování supersonickou rychlostí se pak stal britsko-francouzský konkurent Concorde, který poprvé vzlétl v březnu 1969. Dosahoval rychlosti 1350 mil za hodinu (2173 kilometrů za hodinu) a trasu mezi Evropou a východním pobřežím Spojených států zvládal za tři hodiny. Jeho komerční provoz ale skončil v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 4 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 6 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...