NASA představila tiché nadzvukové letadlo. Zúžená příď má eliminovat sonický třesk

V USA se v polovině ledna veřejnosti poprvé slavnostně představil experimentální nadzvukový letoun X-59 QueSST, na jehož vývoji a výrobě spolupracovaly americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a společnost Lockheed Martin. Stroj má podle nich být začátkem nové éry letecké dopravy, v níž se mají na nebe vrátit komerční nadzvukové lety.

NASA a Lockheed Martin oficiálně představily tichý nadzvukový letoun X-59. Pomocí tohoto ojedinělého experimentálního letadla chce NASA shromáždit údaje, které by mohly přinést revoluci v letecké dopravě a připravit půdu pro novou generaci komerčních letadel, která budou schopna letět rychleji než rychlostí zvuku. A přitom mnohem komfortněji než v minulosti s concordem.

„Jedná se o významný úspěch, který se podařil jen díky tvrdé práci a vynalézavosti NASA a celého týmu X-59,“ uvedla zástupkyně administrátora NASA Pam Melroyová. „Během několika málo let jsme se od ambiciózního konceptu dostali až k realitě. X-59 pomůže změnit způsob, jakým cestujeme, a přiblíží nás k sobě v mnohem kratším čase.“

Melroyová a další vysocí představitelé odhalili letoun během slavnostního ceremoniálu, který uspořádal hlavní dodavatel Lockheed Martin Skunk Works v Palmdale v Kalifornii.

Návrat nadzvukových letů

Letoun X-59 je základem mise NASA Quesst, která se zaměřuje na získání dat, jež by měla pomoci přehodnotit pravidla zakazující komerční nadzvukové lety nad pevninou. Spojené státy a další země už půlstoletí tento druh dopravy zakazují kvůli rušivým zvukům, které způsobují hlasité zvukové rázy v obcích pod nimi. NASA předpokládá, že X-59 poletí rychlostí 1,4násobku rychlosti zvuku, tedy téměř patnáct set kilometrů za hodinu. Jeho konstrukce, tvar a použité technologie mají letounu umožnit dosáhnout těchto rychlostí a zároveň letět tiše.

„NASA bude sdílet data a technologie, které z této jedinečné mise získáme, s regulačními orgány a průmyslem. Demonstrací možnosti tichého komerčního nadzvukového cestování se snažíme otevřít nové komerční trhy pro americké společnosti a přinést prospěch cestujícím po celém světě,“ uvedla NASA.

První let se blíží

Letadlo by mělo poprvé vzlétnout ještě letos, poté bude následovat první tichý nadzvukový let. Tým Quesst provede několik zkoušek letounu nejprve ve Skunk Works a poté jej převeze do Armstrongova letového výzkumného střediska NASA v kalifornském Edwardsu, které bude sloužit jako jeho provozní základna.

Jakmile NASA dokončí letové testy, provede agentura přelet nad několika vybranými městy po celých Spojených státech a bude shromažďovat informace o zvuku, který X-59 vydává, a o tom, jak jej lidé vnímají. Tyto údaje NASA poskytne Federálnímu úřadu pro letectví a mezinárodním regulačním orgánům.

X-59 je unikátní experimentální letadlo, nikoli prototyp. Jeho technologie mají sloužit jako podklad pro budoucí generace tichých nadzvukových letadel.

Tvar letounu, který je asi 33 metru dlouhý a 10 metrů široký, a technologické vymoženosti v něm obsažené mají umožnit tichý nadzvukový let. Tenká, zúžená příď letounu X-59 tvoří téměř třetinu jeho délky a má rozbíjet rázové vlny, které by za normálních okolností u nadzvukového letounu způsobily sonický třesk.

Pilotní kabina je tak umístěna až téměř v polovině délky letounu a nemá okno směřující dopředu. Místo toho tým Quesst vyvinul systém eXternal Vision System, sérii kamer s vysokým rozlišením, které napájejí 4K monitor v kokpitu. Pilot tedy sleduje svět kolem sebe už jen pomocí přístrojů, nikoliv vlastníma očima.

Když skončily concordy

V dopravním létání už se nadzvukové letouny provozovaly ve dvacátém století. Jako první dopravní letadlo na světě překonal rychlost zvuku sovětský letoun Tu-144, který poprvé vzlétl koncem prosince 1968.

Symbolem cestování supersonickou rychlostí se pak stal britsko-francouzský konkurent Concorde, který poprvé vzlétl v březnu 1969. Dosahoval rychlosti 1350 mil za hodinu (2173 kilometrů za hodinu) a trasu mezi Evropou a východním pobřežím Spojených států zvládal za tři hodiny. Jeho komerční provoz ale skončil v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 11 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 11 hhodinami

Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.
před 11 hhodinami

Polární vír se může zhroutit už v listopadu, předpovídají meteorologové

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.
před 14 hhodinami
Načítání...