NASA představila tiché nadzvukové letadlo. Zúžená příď má eliminovat sonický třesk

V USA se v polovině ledna veřejnosti poprvé slavnostně představil experimentální nadzvukový letoun X-59 QueSST, na jehož vývoji a výrobě spolupracovaly americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a společnost Lockheed Martin. Stroj má podle nich být začátkem nové éry letecké dopravy, v níž se mají na nebe vrátit komerční nadzvukové lety.

NASA a Lockheed Martin oficiálně představily tichý nadzvukový letoun X-59. Pomocí tohoto ojedinělého experimentálního letadla chce NASA shromáždit údaje, které by mohly přinést revoluci v letecké dopravě a připravit půdu pro novou generaci komerčních letadel, která budou schopna letět rychleji než rychlostí zvuku. A přitom mnohem komfortněji než v minulosti s concordem.

„Jedná se o významný úspěch, který se podařil jen díky tvrdé práci a vynalézavosti NASA a celého týmu X-59,“ uvedla zástupkyně administrátora NASA Pam Melroyová. „Během několika málo let jsme se od ambiciózního konceptu dostali až k realitě. X-59 pomůže změnit způsob, jakým cestujeme, a přiblíží nás k sobě v mnohem kratším čase.“

Melroyová a další vysocí představitelé odhalili letoun během slavnostního ceremoniálu, který uspořádal hlavní dodavatel Lockheed Martin Skunk Works v Palmdale v Kalifornii.

Návrat nadzvukových letů

Letoun X-59 je základem mise NASA Quesst, která se zaměřuje na získání dat, jež by měla pomoci přehodnotit pravidla zakazující komerční nadzvukové lety nad pevninou. Spojené státy a další země už půlstoletí tento druh dopravy zakazují kvůli rušivým zvukům, které způsobují hlasité zvukové rázy v obcích pod nimi. NASA předpokládá, že X-59 poletí rychlostí 1,4násobku rychlosti zvuku, tedy téměř patnáct set kilometrů za hodinu. Jeho konstrukce, tvar a použité technologie mají letounu umožnit dosáhnout těchto rychlostí a zároveň letět tiše.

„NASA bude sdílet data a technologie, které z této jedinečné mise získáme, s regulačními orgány a průmyslem. Demonstrací možnosti tichého komerčního nadzvukového cestování se snažíme otevřít nové komerční trhy pro americké společnosti a přinést prospěch cestujícím po celém světě,“ uvedla NASA.

První let se blíží

Letadlo by mělo poprvé vzlétnout ještě letos, poté bude následovat první tichý nadzvukový let. Tým Quesst provede několik zkoušek letounu nejprve ve Skunk Works a poté jej převeze do Armstrongova letového výzkumného střediska NASA v kalifornském Edwardsu, které bude sloužit jako jeho provozní základna.

Jakmile NASA dokončí letové testy, provede agentura přelet nad několika vybranými městy po celých Spojených státech a bude shromažďovat informace o zvuku, který X-59 vydává, a o tom, jak jej lidé vnímají. Tyto údaje NASA poskytne Federálnímu úřadu pro letectví a mezinárodním regulačním orgánům.

X-59 je unikátní experimentální letadlo, nikoli prototyp. Jeho technologie mají sloužit jako podklad pro budoucí generace tichých nadzvukových letadel.

Tvar letounu, který je asi 33 metru dlouhý a 10 metrů široký, a technologické vymoženosti v něm obsažené mají umožnit tichý nadzvukový let. Tenká, zúžená příď letounu X-59 tvoří téměř třetinu jeho délky a má rozbíjet rázové vlny, které by za normálních okolností u nadzvukového letounu způsobily sonický třesk.

Pilotní kabina je tak umístěna až téměř v polovině délky letounu a nemá okno směřující dopředu. Místo toho tým Quesst vyvinul systém eXternal Vision System, sérii kamer s vysokým rozlišením, které napájejí 4K monitor v kokpitu. Pilot tedy sleduje svět kolem sebe už jen pomocí přístrojů, nikoliv vlastníma očima.

Když skončily concordy

V dopravním létání už se nadzvukové letouny provozovaly ve dvacátém století. Jako první dopravní letadlo na světě překonal rychlost zvuku sovětský letoun Tu-144, který poprvé vzlétl koncem prosince 1968.

Symbolem cestování supersonickou rychlostí se pak stal britsko-francouzský konkurent Concorde, který poprvé vzlétl v březnu 1969. Dosahoval rychlosti 1350 mil za hodinu (2173 kilometrů za hodinu) a trasu mezi Evropou a východním pobřežím Spojených států zvládal za tři hodiny. Jeho komerční provoz ale skončil v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 9 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.