NASA představila tiché nadzvukové letadlo. Zúžená příď má eliminovat sonický třesk

V USA se v polovině ledna veřejnosti poprvé slavnostně představil experimentální nadzvukový letoun X-59 QueSST, na jehož vývoji a výrobě spolupracovaly americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a společnost Lockheed Martin. Stroj má podle nich být začátkem nové éry letecké dopravy, v níž se mají na nebe vrátit komerční nadzvukové lety.

NASA a Lockheed Martin oficiálně představily tichý nadzvukový letoun X-59. Pomocí tohoto ojedinělého experimentálního letadla chce NASA shromáždit údaje, které by mohly přinést revoluci v letecké dopravě a připravit půdu pro novou generaci komerčních letadel, která budou schopna letět rychleji než rychlostí zvuku. A přitom mnohem komfortněji než v minulosti s concordem.

„Jedná se o významný úspěch, který se podařil jen díky tvrdé práci a vynalézavosti NASA a celého týmu X-59,“ uvedla zástupkyně administrátora NASA Pam Melroyová. „Během několika málo let jsme se od ambiciózního konceptu dostali až k realitě. X-59 pomůže změnit způsob, jakým cestujeme, a přiblíží nás k sobě v mnohem kratším čase.“

Melroyová a další vysocí představitelé odhalili letoun během slavnostního ceremoniálu, který uspořádal hlavní dodavatel Lockheed Martin Skunk Works v Palmdale v Kalifornii.

Návrat nadzvukových letů

Letoun X-59 je základem mise NASA Quesst, která se zaměřuje na získání dat, jež by měla pomoci přehodnotit pravidla zakazující komerční nadzvukové lety nad pevninou. Spojené státy a další země už půlstoletí tento druh dopravy zakazují kvůli rušivým zvukům, které způsobují hlasité zvukové rázy v obcích pod nimi. NASA předpokládá, že X-59 poletí rychlostí 1,4násobku rychlosti zvuku, tedy téměř patnáct set kilometrů za hodinu. Jeho konstrukce, tvar a použité technologie mají letounu umožnit dosáhnout těchto rychlostí a zároveň letět tiše.

„NASA bude sdílet data a technologie, které z této jedinečné mise získáme, s regulačními orgány a průmyslem. Demonstrací možnosti tichého komerčního nadzvukového cestování se snažíme otevřít nové komerční trhy pro americké společnosti a přinést prospěch cestujícím po celém světě,“ uvedla NASA.

První let se blíží

Letadlo by mělo poprvé vzlétnout ještě letos, poté bude následovat první tichý nadzvukový let. Tým Quesst provede několik zkoušek letounu nejprve ve Skunk Works a poté jej převeze do Armstrongova letového výzkumného střediska NASA v kalifornském Edwardsu, které bude sloužit jako jeho provozní základna.

Jakmile NASA dokončí letové testy, provede agentura přelet nad několika vybranými městy po celých Spojených státech a bude shromažďovat informace o zvuku, který X-59 vydává, a o tom, jak jej lidé vnímají. Tyto údaje NASA poskytne Federálnímu úřadu pro letectví a mezinárodním regulačním orgánům.

X-59 je unikátní experimentální letadlo, nikoli prototyp. Jeho technologie mají sloužit jako podklad pro budoucí generace tichých nadzvukových letadel.

Tvar letounu, který je asi 33 metru dlouhý a 10 metrů široký, a technologické vymoženosti v něm obsažené mají umožnit tichý nadzvukový let. Tenká, zúžená příď letounu X-59 tvoří téměř třetinu jeho délky a má rozbíjet rázové vlny, které by za normálních okolností u nadzvukového letounu způsobily sonický třesk.

Pilotní kabina je tak umístěna až téměř v polovině délky letounu a nemá okno směřující dopředu. Místo toho tým Quesst vyvinul systém eXternal Vision System, sérii kamer s vysokým rozlišením, které napájejí 4K monitor v kokpitu. Pilot tedy sleduje svět kolem sebe už jen pomocí přístrojů, nikoliv vlastníma očima.

Když skončily concordy

V dopravním létání už se nadzvukové letouny provozovaly ve dvacátém století. Jako první dopravní letadlo na světě překonal rychlost zvuku sovětský letoun Tu-144, který poprvé vzlétl koncem prosince 1968.

Symbolem cestování supersonickou rychlostí se pak stal britsko-francouzský konkurent Concorde, který poprvé vzlétl v březnu 1969. Dosahoval rychlosti 1350 mil za hodinu (2173 kilometrů za hodinu) a trasu mezi Evropou a východním pobřežím Spojených států zvládal za tři hodiny. Jeho komerční provoz ale skončil v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 16 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...