Narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony podle expertů oslovených ČT24 může být testem obrany Polska, případně NATO, jakkoliv někteří z nich ještě čekají na výsledky vyšetřování celého incidentu. Způsob, jakým se alianční síly bránily dronům, je podle odborníků drahý a neefektivní, východní křídlo NATO ale prý nikdy nepůjde stoprocentně ochránit.
Rusko podle bývalého velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského nechce teď rozpoutat otevřený konflikt se státy NATO, když není schopno na Ukrajině dosáhnout svých cílů.
„To nedává žádný strategický smysl. Rusko chce testovat a chce vidět, jak budeme reagovat v technické rovině protivzdušné obrany, ale i politicky. V obou musíme obstát. Mně pořád chybí v tom veřejném diskurzu jedno číslo, a to kolik vlastně z těch dronů bylo úspěšně zachyceno a pak sestřeleno – a to je číslo, které samozřejmě vypovídá něco o naší schopnosti se podobným situacím bránit,“ uvedl Landovský.
Zároveň si nemyslí, že by incident byl posledním, protože Moskva podobné věci popře a nikdy nepřizná, že jde o útok. „A tím vlastně ani není důvod k další eskalaci, protože útok musí být úmyslná věc,“ dodal Landovský. O testu polské obrany mluví i novinář Českého rozhlasu Ondřej Soukup. „Tohle je způsob, jak otestovat obranu. Normalizovat, že občas poletí ‚nějaké drony‘ – připravte se na to, zvykejte si,“ míní.
Co bude následovat?
Podle vedoucího Centra bezpečnostních studií Oldřicha Bureše je útok sice bezprecedentní, zatím to však nevypadá, že by mělo dojít k aktivaci sil a prostředků Aliance podle článku 5. „Zatím to vypadá, že k aktivaci není politická vůle, aspoň co můžeme sledovat z polských reakcí. Článek 5 byl aktivován pouze jednou po útocích z 11. září,“ připomíná Bureš. Nyní prý vidíme, že konkrétní pomoc může přijít i bez této aktivace.
Bureš míní, že výsledky vyšetřování incidentu by mohly být dostupné v rámci dnů. „Ze všech indicií, které máme k dispozici, a v kontextu toho, jaký ruský dronový, raketový útok probíhal na Ukrajině, si lze těžko představit, že by to byly jiné než ruské drony,“ upozorňuje.
Pokud se podobné situace budou opakovat, mohou Poláci využít vrtulníky poskytnuté Českem přímo při sestřelování dronů, míní bezpečnostní analytik Jakub Drmola.
„Způsob, jakým se Polsko nebo NATO, řekněme, ubránilo dronům, to znamená sestřelování pomocí stíhaček F-35 nebo jiných, je poměrně drahý a neefektivní,“ podotkl analytik s tím, že Rusové použili drony typu Gerbera, které jsou dělané jako extrémně levné. „Každý sestřel, který byl proveden nad Polskem, byl mnohonásobně dražší, než kolik stálo vyrobit ten dron,“ dodal Drmola.
Také podle Bureše NATO sestřelováním levných dronů velmi drahými stíhačkami ukázalo, že takto by efektivní obrana proti masivním dronovým útokům nemohla vypadat. „Je třeba vybudovat zcela jinou kvalitu obrany na východním křídle NATO, pokud by někdy měly následovat útoky podobného rozsahu, jako vidíme na Ukrajině,“ míní. Zároveň připouští, že ochrana nikdy nebude stoprocentní.
Přiznání nezaznívá
Podle Soukupa ruská vládní média víceméně obviňují Polsko, že si vše vymyslelo, že chce ve skutečnosti jen rozdmýchat protiruské nálady a že evropští politici chtějí obecně torpédovat mírová jednání. „Další média spekulují, že to nebyly ruské drony, nebo že tam zaletěly omylem kvůli tomu, že Ukrajinci narušili jejich navigační systém. Přiznání, že to byly ruské drony, nezaznívá,“ dodává novinář.
V případě, že by se cizí drony dostaly do tuzemského vzdušného prostoru, zareagovalo by Česko podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše stejně jako Polsko. Hypoteticky, kdyby se nepřátelské drony podařilo dostat nejprve třeba na Slovensko či do Polska a startovaly by odtamtud na české území, zachytil by je podle experta tuzemský systém střežení vzdušného prostoru.
„A pak by se stalo to, co se stalo v Polsku. Byl by aktivován integrovaný systém obrany, vzlétla by naše letadla, která mají pohotovost, a byla by aktivována protivzdušná obrana. A pokud by bylo třeba, tak stejně jako v Polsku by k nám byly v rámci toho integrovaného systému vyslány i letouny z jiných zemí. A nešlo by o výpomoc, ale o koordinaci. Drony by ale byly sestřeleny,“ sdělil Petráš.
Z pátečního mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN podle Bureše určitě nevzejde žádná rezoluce, která by incident přisuzovala Moskvě, nebo od ní požadovala odpovědnost. Rusko je jedním z pěti stálých členů rady a má v ní právo veta.
V pátek také začíná rusko-běloruské vojenské cvičení, které se jmenuje Západ-2025. Kreml uvedl, že není proti nikomu namířeno. Společné cvičení ruské a běloruské armády v únoru 2022 se ukázalo být kamufláží pro přípravu vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Podle Soukupa teď budou manévry „o něco menší než v roce 2022“.
„Je zajímavé, že Bělorusko se snaží konflikt kolem dronů hasit,“ sdělil s tím, že cvičení se nebude konat ve výcvikových prostorech u polských hranic, ale na východě země, aby to „snižovalo napětí“. „Problém je, že o tom nerozhoduje Minsk, ale Moskva,“ podotýká Soukup.
