Francie navýší výdaje na obranu

Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby ve světě, uvedl v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska, nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.

Macron řekl, že chce usilovat o to, aby Francie v roce 2026 přidala na obranný rozpočet 3,5 miliardy eur a o rok později tři miliardy eur. V roce 2027, posledním roce jeho druhého funkčního období, by tak měla Francie vynaložit na obranu celkem 64 miliard eur, což představuje dvojnásobek ve srovnání se začátkem Macronova prvního prezidentského mandátu v roce 2017. Původně chtěla Francie takto zdvojnásobit výdaje na obranu do roku 2030, upozorňuje Reuters.

„Od roku 1945 nebyla svoboda nikdy tak ohrožena, nikdy tak vážně,“ řekl Macron v tradičním projevu prezidenta k armádě v předvečer státního svátku dobytí Bastily. „Abychom mohli v tomto světě zůstat svobodní, musí se nás bát. Aby se nás báli, musíme být silní,“ prohlásil.

Kde najít peníze na zbrojení?

Macron míní, že Francie může najít peníze na další vojenské výdaje na armádu i v době, kdy se snaží snížit masivní zadlužení a uspořit ve státním rozpočtu na příští rok 40 miliard eur, píší agentury. Konzervativní a krajně pravicové strany vyšší výdaje na obranu podporují, zatímco levice vládu viní, že kvůli vojenským výdajům obětuje těžce vydobyté sociální dávky.

„Naše vojenská nezávislost je neoddělitelná od naší finanční nezávislosti,“ řekl Macron. „Bude financována prostřednictvím vyšší (hospodářské) aktivity a větší produkce,“ přislíbil prezident.

Dezinformační kampaně nejmenovaných vlád

Evropa je ohrožena kvůli ruské válce na Ukrajině, válkám na Blízkém východě a také proto, že „jistou formu nejistoty vnesly Spojené státy“, řekl dále Macron. Zmínil také dezinformační on-line kampaně nejmenovaných zahraničních vlád či propagandistické operace cílené na děti v „době displejů“.

Macron současně nařídil nejvyšším francouzským vojenským představitelům, aby zahájili „strategický dialog“ s evropskými partnery o roli, kterou by při ochraně Evropy mohl hrát francouzský jaderný arzenál. Na spolupráci v otázkách jaderného arzenálu se Paříž v minulých dnech dohodla s Londýnem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 3 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 11 mminutami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 40 mminutami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 44 mminutami

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 48 mminutami

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 3 hhodinami

Mandát v Senátu USA po zesnulém republikánu Grahamovi převezme jeho sestra

Uvolněné křeslo v Senátu Spojených států po nečekaně zesnulém republikánovi Lindsey Grahamovi zaujme jeho sestra Darline Grahamová Nordoneová. V pondělí to oznámil guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster, jehož stát Graham v horní komoře Kongresu USA zastupoval, napsala v noci na úterý agentura AP. Grahamová Nordoneová dokončí Grahamův mandát, který skončí v lednu nadcházejícího roku.
05:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.