Francie navýší výdaje na obranu

Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby ve světě, uvedl v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska, nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.

Macron řekl, že chce usilovat o to, aby Francie v roce 2026 přidala na obranný rozpočet 3,5 miliardy eur a o rok později tři miliardy eur. V roce 2027, posledním roce jeho druhého funkčního období, by tak měla Francie vynaložit na obranu celkem 64 miliard eur, což představuje dvojnásobek ve srovnání se začátkem Macronova prvního prezidentského mandátu v roce 2017. Původně chtěla Francie takto zdvojnásobit výdaje na obranu do roku 2030, upozorňuje Reuters.

„Od roku 1945 nebyla svoboda nikdy tak ohrožena, nikdy tak vážně,“ řekl Macron v tradičním projevu prezidenta k armádě v předvečer státního svátku dobytí Bastily. „Abychom mohli v tomto světě zůstat svobodní, musí se nás bát. Aby se nás báli, musíme být silní,“ prohlásil.

Kde najít peníze na zbrojení?

Macron míní, že Francie může najít peníze na další vojenské výdaje na armádu i v době, kdy se snaží snížit masivní zadlužení a uspořit ve státním rozpočtu na příští rok 40 miliard eur, píší agentury. Konzervativní a krajně pravicové strany vyšší výdaje na obranu podporují, zatímco levice vládu viní, že kvůli vojenským výdajům obětuje těžce vydobyté sociální dávky.

„Naše vojenská nezávislost je neoddělitelná od naší finanční nezávislosti,“ řekl Macron. „Bude financována prostřednictvím vyšší (hospodářské) aktivity a větší produkce,“ přislíbil prezident.

Dezinformační kampaně nejmenovaných vlád

Evropa je ohrožena kvůli ruské válce na Ukrajině, válkám na Blízkém východě a také proto, že „jistou formu nejistoty vnesly Spojené státy“, řekl dále Macron. Zmínil také dezinformační on-line kampaně nejmenovaných zahraničních vlád či propagandistické operace cílené na děti v „době displejů“.

Macron současně nařídil nejvyšším francouzským vojenským představitelům, aby zahájili „strategický dialog“ s evropskými partnery o roli, kterou by při ochraně Evropy mohl hrát francouzský jaderný arzenál. Na spolupráci v otázkách jaderného arzenálu se Paříž v minulých dnech dohodla s Londýnem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 28 mminutami

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 1 hhodinou

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 2 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 2 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled