Očkování dětí proti obrně přerušilo boje v části Pásma Gazy

Od brzkého rána do odpoledních tří hodin místního času platil klid zbraní v centrální části Pásma Gazy, kde začalo masivní očkování dětí proti obrně. Příměří se vztahuje jen na tuto část enklávy. Za devět dnů má dostat vakcínu 640 tisíc dětí mladších deseti let. Očkovací kampaň bude pokračovat v dalších dnech na jiném místě. Tento měsíc byl na palestinském území zaznamenán první případ dětské obrny po 25 letech. Nemoc způsobuje ochrnutí končetin.

Očkovací kampaň pod vedením Světové zdravotnické organizace (WHO), Dětského fondu OSN (UNICEF) a dalších organizací se bude ve dnech 1. až 3. září soustředit na centrální oblast Gazy, ve dnech 4. až 6. září na jižní Gazu a od 7. do 9. září na severní část tohoto úzkého pobřežního pásu, kde na území menším než Praha žije na 2,3 milionu Palestinců.

Očkování statisíců dětí má zabránit tomu, aby se nemoc široce rozšířila. Kvůli válce, kterou odstartoval říjnový teroristický útok Hamásu na Izrael, totiž nemohla řada nově narozených dětí dostat vakcínu. Situaci navíc komplikují velmi složité hygienické podmínky.

Podle OSN očkovací kampaň zatím probíhá dobře, informoval odpoledne zpravodaj ČT Václav Černohorský s tím, že střední část Gazy není tolik zasažena boji. „Zdravotníci hlásí, že lidé se ve velkém počtu scházejí, aby nechali své děti očkovat. Aby vakcíny byly účinné, jsou třeba dvě dávky se zhruba čtyřtýdenním odstupem, a tedy opakování scénáře, který vidíme, že dnes prozatím funguje,“ podotkl Černohorský.

Humanitární pauzy v bojích nemají nic společného s komplexní dohodou o příměří a propuštění rukojmí, kterou se mezi Izraelem a Hamásem už řadu měsíců snaží zprostředkovat Spojené státy, Egypt a Katar. Tato jednání pokračovala i tento týden v Káhiře a v Dauhá. Zatím bez úspěchu.

Dětská obrna (poliomyelitida) je vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění postihující nervový systém. Ve většině světa se ji podařilo vymýtit právě očkováním. V posledních letech se ale znovu objevila v Afghánistánu, Pákistánu či některých afrických zemích, například v nejlidnatější z nich Nigérii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 4 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 4 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 5 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 9 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 12 hhodinami
Načítání...