Katar přehodnocuje svou roli prostředníka v rozhovorech o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Dauhá signalizovalo obavy, že snahy o klid zbraní podrývají někteří politici kvůli vlastnímu politickému prospěchu.
Katarský premiér a ministr zahraničí v jedné osobě Muhammad bin Abdar Rahmán Sání ve středu prohlásil, že jednání mezi Izraelem a teroristy z Hamásu stagnují. „Procházíme citlivou fází s určitou stagnací a snažíme se, jak je to jen možné, ji překonat, abychom ukončili utrpení obyvatel v Gaze a dosáhli propuštění rukojmí,“ nechal se slyšet premiér.
Vyjádřil také přesvědčení, aniž by jmenoval, že někteří politici zneužívají katarského zprostředkování pro své politické zájmy, což Katar nutí k přehodnocení přístupu. „Zprostředkovatelé nemohou zařídit věci, které samotní účastníci odmítají,“ řekl ke složitým jednáním o klidu zbraní.
Katarský premiér také odsoudil „politiku kolektivní viny“, kterou podle Dauhá Izrael uplatňuje při válce v Pásmu Gazy. Zemi Perského zálivu se nelíbí ani eskalace násilí na Západním břehu. Mezinárodní společenství šejk Muhammad vyzval k převzetí zodpovědnosti a zastavení války.
Složité vztahy
Hamás o víkendu avizoval, že je připraven k „vážné a opravdové“ dohodě o výměně rukojmí, ale odmítá současný návrh. Zdůraznil také, že požaduje trvalé příměří vedoucí ke stažení izraelských jednotek z Gazy a návratu vysídlených Palestinců do jejich domovů.
Podle izraelských vyjednavačů ale postoj Hamásu ukazuje, že teroristé neusilují o dohodu a propuštění rukojmí, ale jde jim o další eskalaci v regionu.
Už v úterý katarská ambasáda ve Washingtonu kritizovala slova demokratického kongresmana Steny Hoyera, který volal po americkém přehodnocení vztahu s Katarem. Hoyer míní, že Dauhá musí pohrozit Hamásu „důsledky“, pokud teroristická organizace nadále bude blokovat proces vedoucí k propuštění rukojmí a dosažení dočasného příměří.
Někteří další američtí představitelé v posledních měsících naznačovali, že Katar podporuje Hamás, Dauhá ale takovou interpretaci odmítá. Spojené státy mají v Kataru deset tisíc vojáků, jde o největší americkou misi v regionu.
Jak připomíná agentura Reuters, rozhovory o příměří zprostředkovává kromě Kataru také Egypt a právě Spojené státy a probíhají na pozadí humanitární katastrofy v Gaze, kde podle OSN hrozí hladomor a obyvatelé se musejí vypořádat s nedostatkem léků a dalších základních potřeb.
Turecko v konfliktu stojí na straně Hamásu, který na rozdíl od Evropské unie a USA nepovažuje za teroristickou organizaci. Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan už v listopadu označil operaci v Pásmu Gazy za genocidu, Izrael za teroristický stát a Hamás za skupinu bojovníků za svobodu bránící svou zemi.
Osamocený úspěch
Dosud se prostřednictvím rozhovorů podařilo dosáhnout jen jediné dohody o příměří ve válce, která začala 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž zemřelo dvanáct set lidí. Koncem listopadu během týdenního klidu zbraní Hamás propustil stovku z asi dvou set padesáti rukojmí, která unesl. Jeruzalém výměnou za to propustil z vězení na 240 palestinských žen a mladistvých.
Jednání o dalším příměří od prosince nepokročila. Klid zbraní se nepodařilo dojednat ani pro část muslimského posvátného měsíce ramadánu, který skončil minulý týden. Další rokování může navíc komplikovat zvýšené napětí mezi Izraelem a Íránem, spojencem Hamásu.
Teherán v sobotu vyslal na tři stovky střel a dronů na Izrael v odvetě za zřejmě izraelský útok na íránský konzulát v Damašku, při němž zemřelo šestnáct lidí, včetně několika íránských důstojníků. Izrael spolu se spojenci íránský útok téměř zcela odrazil, ostřelování se obešlo bez obětí na životech.
