Měli hlad, o smrti blízkých se dozvěděli z rádia. I takové jsou příběhy Izraelců unesených Hamásem

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmí, která se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás dostala po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Ha'arec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že některá rukojmí v posledních dvou týdnech už neměla skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli unesení podle deníku i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Například devítiletý Ohad podle deníku slyšel během zajetí z televize přání k narozeninám od svých příbuzných z Izraele. Spolu s matkou a babičkou se v pátek vrátil domů v první skupině v den začátku zatím čtyřdenního klidu zbraní. Někteří z těch, jimž stráže Hamásu dovolily poslouchat izraelské rádio, se ale během zajetí dozvěděli smutné zprávy. Například Ohadova babička zjistila z rozhlasu, že při útoku Hamásu na Izrael 7. října zabili teroristé Hamásu jejího syna, napsal podle agentury DPA izraelský deník Jediot Achronot.

Jiná rukojmí ale byla po celých sedm týdnů zcela odříznuta od zpráv z domova. Například sedmasedmdesátiletá Hanna Kacirová se až v pátek po propuštění dozvěděla, že její manžel byl při útoku Hamásu zavražděn a její syn je dál držen jako rukojmí.

Jeden z Ohadových příbuzných listu Jediot Achronot podle DPA řekl, že ho velmi uklidnilo, když se dozvěděl, že Hamás nezacházel s jeho rodinou příliš špatně. „Byly ale i dny, kdy nebylo co jíst, a někdy museli čekat i hodinu a půl, než jim bylo dovoleno použít toaletu,“ popsal jiný příbuzný. Někdy dostali zajatí jen pita chléb nebo malou porci rýže. Neměli lehátka ani postele a spali na lavicích či židlích spojených k sobě.

Propuštěná dívka stále jen šeptá

Jedna z rukojmí, které Hamás v neděli propustil, ale nyní bojuje v izraelské nemocnici o život. Čtyřiaosmdesátiletá Alma Avrahamová zřejmě v zajetí v Pásmu Gazy nedostávala potřebné léky, napsal v pondělí server The Times of Israel (ToI).

O víkendu se z Pásma Gazy dostala i třináctiletá Hila Rotemová, jejíž matka zůstává v zajetí. Její strýc Jair v neděli řekl, že obě byly po celou dobu od únosu drženy spolu, než je dva dny před propuštěním únosci rozdělili. Podle strýce tak Hamás porušil dohodu o příměří, v níž se zavázal nerozdělovat matky od dětí, napsal server ToI. Strýc také popsal, že po fyzické stránce je Hila v pořádku, ale stále jen šeptá. Rukojmí v zajetí podle něj totiž musela mluvit jen šeptem.

Deník Ha'arec citoval Vardu Goldsteinovou, jejíž tři vnoučata ve věku sedmnáct, jedenáct a devět let se dostala na svobodu díky dohodě o příměří. V neděli Goldsteinová v televizi popsala, že plakala radostí, když viděla svá vnoučata v dobrém stavu. Děti jí prý řekly, že v zajetí se s nimi zacházelo „víceméně dobře“. Po setkání s babičkou se zajímaly o situaci ve svém kibucu, kde při útoku 7. října Hamás zabil jejich otce a starší sestru. „Kibuc Kfar Aza je silný a do dvou let bude znovu postaven,“ věří Goldsteinová. „Stát Izrael nám to dluží, musí všechny unesené vrátit domů a pomoci nám znovu vybudovat naše obce,“ dodala.

Před tímto prvním příměřím ve válce, jež začala útokem teroristického Hamásu na Izrael, propustili únosci z Pásma Gazy jen čtyři ženy minulý měsíc – dvě Američanky a dvě starší Izraelky. Jedna z nich následně řekla, že Hamás se o rukojmí v její skupině dobře staral, a kritizovala izraelskou vládu, že nedokázala brutálnímu útoku stovek ozbrojenců na Izrael ze 7. října zabránit. Podle této seniorky izraelská armáda, tajné služby i vláda nebraly vážně signály přicházející z Pásma Gazy.

Útok Hamásu ze začátku října má podle dostupných informací přibližně dvanáct set obětí, ozbrojenci zároveň do Gazy unesli přibližně 240 lidí. Původně vyjednané příměří, které by mělo pondělkem skončit, počítá s propuštěním celkem padesátky rukojmí výměnou za klid zbraní a trojnásobný počet Palestinců vězněných v Izraeli. Portál The Wall Street Journal ovšem s odvoláním na své zdroje napsal, že se jedná o prodloužení příměří o další čtyři dny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 6 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 8 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.