Zástupci Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se v pátek dohodli na klidu zbraní, napsala agentura TASS. Pohraniční stráž Kyrgyzstánu ale nedlouho poté uvedla, že Tádžikové opět ostřelují kyrgyzské vesnice. Přestřelky a konfrontace se na hranicích obou zemí opět rozhořely tento týden ve středu a obě strany se z ostřelování a palby obvinily znovu v pátek ráno. Kyrgyzstán v pátek pozdě večer oznámil 24 obětí bojů, informovala agentura AFP.
„Šéfové kyrgyzského a tádžického Státního výboru národní bezpečnosti se dohodli na klidu zbraní od 16:00 (místního času, 12:00 SELČ),“ oznámila dříve kyrgyzská kontrarozvědka. O pár hodin později kyrgyzská pohraniční stráž oznámila další palbu na své pozice.
Tádžické síly podle Kyrgyzstánu již ráno ostřelovaly na několika místech v hornatém regionu kyrgyzské jednotky z minometů, ale i tanků a obrněných vozidel. Podle Tádžiků opačná strana těžkými zbraněmi ostřelovala stanici pohraničníků a sedm vesnic.
Od středy, kdy obě strany ohlásily první incidenty, zahynuli nejméně tři lidé, napsala agentura Reuters. Na obou stranách jsou desítky zraněných. Podle úřadů bylo z oblasti Batken na jihozápadě Kyrgyzstánu evakuováno do bezpečí asi 120 tisíc lidí, informovala o tom agentura DPA.
Prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov a prezident Tádžikistánu Imomali Rachmon se nyní účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, který se koná v Uzbekistánu. Ve čtvrtek se zde objevili spolu s řadou dalších vedoucích představitelů členských zemí na skupinové fotografii u večeře.
Spory o vytyčení hranice
Obě země hostí ruské vojenské základny a mají úzké vtahy s Moskvou. Ta je tento týden vyzvala k ukončení nepřátelství.
Střety kvůli špatně vymezené hranici mezi oběma bývalými sovětskými republikami jsou časté. Země spolu sdílí přes 980 kilometrů dlouhou hranici, z níž oba státy dohodly a pevně stanovily jen asi 660 kilometrů. Obvykle se ale nepokoje rychle uklidní. Loni však málem vyústily ve válku.
V noci z pondělka na úterý také propukly násilnosti na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem, dalšími bývalými republikami Sovětského svazu. Na obou stranách po nich celkem zůstalo asi 150 obětí, a jsou tak nejkrvavější od roku 2020.
