António Guterres strana 4 z 5

Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu skončila klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. Nenaplnily se tedy sobotní spekulace, že by vše mohlo skončit bezvýsledně a účastníci odjet, aniž by dosáhli dohody. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse není však dohoda zásadním krokem vpřed. Dostatečná není ani podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, i když vznik fondu považuje za důležitý.

Dohoda, která umožňuje lodím s obilím proplouvat Černým mořem z ukrajinských přístavů, bude podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova prodloužena o 120 dnů. Její schválení oznámila i Moskva. Dosud platila do 19. listopadu, prodloužení ocenil generální tajemník OSN António Guterres. Dohodu dojednanou v červenci garantují právě spojené národy spolu s Tureckem.

Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského zaznamenala už jedenáct tisíc deportací ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Skutečný počet dětí odvlečených za hranice země ale může být mnohem vyšší. Kyjev usiluje o návrat unesených a snaží se o spolupráci s mezinárodním společenstvím.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Geolog Václav Cílek v pořadu Události, komentáře uvedl, že situace se změnou klimatu časem dozraje do takové fáze, že lidé budou sami požadovat po vládách příslušné kroky k jeho zmírnění. Zakladatel iniciativy Fakta o klimatu Ondráš Přibyla zase ujistil, že lidstvo není na cestě přímého nárazu do klimatické katastrofy.

Lidstvo musí tváří v tvář globálnímu oteplování a jeho zrychlujícím se dopadům začít spolupracovat, nebo zahyne. Zástupcům zemí, kteří se sešli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě, to v pondělí řekl generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého se svět řítí do klimatického pekla. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval na konferenci k přechodu ekonomik od uhlí k čistším zdrojům. Konference se účastní zástupci 195 států i Evropské unie.

Světoví lídři míří do egyptského Šarm aš-Šajchu na další z konferencí OSN o změně klimatu. Jednání začne 6. listopadu a má naplnit předchozí sliby o snižování emisí a přidat nové cíle. Egyptské úřady očekávají během dvou týdnů až pětačtyřicet tisíc účastníků. Za Česko a unijní předsednictví se konference zúčastní premiér Petr Fiala (ODS).

Ruská invaze na Ukrajinu dostává další rozměr. S postupující ukrajinskou protiofenzivou v Chersonské a Luhanské oblasti sílí tvrzení Moskvy o tom, že se Kyjev snaží použít takzvanou špinavou bombu. Ruské obviňování Ukrajina i západní státy odsoudily, Kreml před špinavou bombou varoval bez důkazů už v březnu.

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k rozmístění mezinárodních ozbrojených sil na Haiti, které čelí bezpečnostní krizi kvůli aktivitám zločineckých gangů. Ty od září blokují hlavní ropný terminál v zemi, čímž prohlubují nedostatek pohonných hmot. Zdravotnické úřady po několika letech zaznamenaly také nová úmrtí související s cholerou. Země zmítaná dlouholetými problémy je po loňské vraždě prezidenta Jovenela Moïseho navíc v hluboké politické krizi.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou devatenáct lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 77. zasedání Valného shromáždění OSN. Světoví politici se k ní scházejí poprvé osobně od začátku pandemie covidu-19. Generální tajemník OSN António Guterres v zahajovacím projevu řekl, že se národy ocitly v globální situaci nefungování a nejsou připravené nebo ochotné řešit problémy, jež ohrožují budoucnost lidstva a osud planety. S kritikou Ruska poté vystoupili třeba německý kancléř Olaf Scholz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý ve zprávě o jaderné bezpečnosti na Ukrajině, kde zveřejnila i výsledky své inspekce v Záporožské jaderné elektrárně (ZNPP), vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a jeho okolí. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. MAAE uvádí, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení. V elektrárně byly podle dokumentu porušeny všechny bezpečnostní předpisy.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Povodně v Pákistánu způsobené monzunovými dešti si vyžádaly už 1136 životů a podle předběžných odhadů vlády způsobily v zemi škody za nejméně deset miliard dolarů (246 miliard korun), napsal v úterý web stanice BBC. „Doslova třetina Pákistánu je teď pod vodou,“ popsala ministryně pro klima Sherry Rehmánová.

Ruská hnojiva a zemědělské produkty musí získat přístup na světové trhy. Pokud nebudou odstraněny překážky, které tomu dosud brání, hrozí globální potravinová krize. V sobotu to v Istanbulu podle agentury Reuters uvedl generální tajemník OSN António Guterres.

Organizace spojených národů musí zajistit bezpečnost ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny a její osvobození od ruských vojsk, uvedl ve čtvrtek po setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že útoky na elektrárnu by mohly mít katastrofické následky pro celý svět.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Pokud by invazním silám šlo o bezpečí, ze Záporožské elektrárny by se už dávno stáhly, domnívá se předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Současnou situaci v největší jaderné elektrárně v Evropě proto považuje za bezvýchodnou. Zařízení o víkendu čelilo ostřelování.

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.

Indie předstihne v roce 2023 Čínu na pozici nejlidnatější země světa, informuje zpráva Organizace spojených národů. Oba asijské státy letos evidují více než 1,4 miliardy obyvatel. Zpráva zároveň varuje, že vysoká porodnost nejspíše ohrozí hospodářský růst, uvádí agentura Reuters.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.