Úřady na italské Lampeduse vyhlásily stav nouze. Za tři dny tam dorazilo skoro deset tisíc migrantů, což je více, než má tento malý ostrov obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, píše agentura ANSA. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k „evropské solidaritě“ s Itálií.
Italskou Lampedusu zahltily tisíce migrantů. Ostrov vyhlásil stav nouze
Běženci se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči. Některé migranty převáží do migračních center na Sicílii.
„Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem,“ oznámil starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s migrací potýká dlouhodobě. Letos je ale nápor nebývale veliký. „Situace je složitá. Italský Červený kříž i přes obrovské úsilí garantuje, že se lidem na místě bude snažit poskytnout alespoň základní pomoc,“ prohlásila mluvčí italského Červeného kříže Francesca Basileová.
Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra na 123 860 migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 517, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021 (41 286).
Problém, který přesahuje Evropu
Podle italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho ani Evropa sama migrační problém nezvládne. „Evropa sama není schopna vyrovnat se s tak velkým problémem, který se týká téměř celé Afriky a také balkánské migrační trasy,“ řekl deníku Corriere della Sera Tajani.
Podle ně je třeba situaci řešit i na půdě OSN či skupiny velkých ekonomik G20. „Pracujeme na velké mezinárodní konferenci, která musí být reálným začátkem procesu stabilizace Sahelu,“ řekl šéf italské diplomacie s odkazem na subsaharskou oblast Afriky, z níž pochází velká část afrických migrantů přicházejících do Evropy. Itálie podle Tajaniho dělá, co je v jejích silách.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. „Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí,“ řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Největší nápor pociťuje Itálie
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším množstvím migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 360 a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
Italská premiérka Giorgia Meloniová v reakci na německý krok řekla, že prioritou je zastavit masový příliv migrantů. „Otázka relokací je druhotná, velmi málo lidí bylo vráceno v posledních měsících,“ uvedla Meloniová podle agentury ANSA.
Přísnější hraniční kontroly
Francie už v úterý oznámila, že kvůli nárůstu nelegální migrace zdvojnásobí ostrahu hranic s Itálii. Ke stejnému kroku přistoupilo také Německo. „Jde o opravdu nešťastné načasování, kdy se Berlín a Paříž rozhodly, že uzavřou hranice. Francouzský ministr dnes zopakoval, že chce posílit hranice u italského města Ventimiglia. Nevím, kam se poděla solidarita,“ poznamenal místopředseda italské vlády Matteo Salvini.