Izrael poslal dron na radikální buňku v Palestině, tři lidé zemřeli

Nahrávám video

Izraelci pomocí dronu zaútočili na palestinskou radikální buňku na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle palestinské agentury WAFA při útoku zahynuli tři Palestinci. Terčem operace se stali útočníci, kteří předtím stříleli na kontrolním stanovišti poblíž Džanínu, uvedl izraelský list The Times of Israel s odvoláním na armádu a tajnou službu Šin Bet.

Palestinci začali střílet na kontrolním stanovišti v Džalamí severně od města Džanín. Izraelci následně na auto střelců zaútočili prostřednictvím bezpilotního letounu. Podle prohlášení armády byla buňka zodpovědná za několik nedávných útoků na severu Západního břehu. „Po identifikaci teroristické buňky bezpilotní letoun izraelské armády vystřelil na tuto buňku a zneškodnil ji,“ dodala armáda. Jak poznamenal list The Times of Israel, jde o první podobný cílený útok v oblasti od roku 2006.

Střelcům bylo 17, 27 a 28 let. Místní křídlo palestinského hnutí Islámský džihád uvedlo, že jeden ze zabitých byl jejich velitelem, nejmladší z Palestinců pak jejich bojovníkem. Nejstarší útočník byl identifikován jako člen organizace, která si říká Brigády mučedníků od al-Aksá a je odnoží hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. Mluvčí radikálního palestinského hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, se již nechal slyšet, že tento útok „nezůstane nepotrestán“.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir ve středu varoval, že nastal čas, aby Jeruzalém začal na okupovaném Západním břehu s plnohodnotnou vojenskou operací. Střety v oblasti dál sílí. Jen tento týden tam zemřelo nejméně šest Palestinců a čtyři Izraelci. Další desítky lidí utrpěly zranění.

Střety mezi Izraelci a Palestinci

Úterní útok palestinských teroristů poblíž izraelské osady Eli na Západním břehu nepřežili čtyři Izraelci, další čtyři utrpěli zranění. Vojáci oba útočníky zneškodnili. „Když jsem dorazil k čerpací stanici, viděl jsem teroristu, jak jde k autu, ve kterém seděl další muž. Vystřelil na něj. Otevřel jsem dveře a střelil teroristu. On zasáhl mě. Nepřestal jsem, dokud se nepřestal hýbat,“ uvedl pracovník ostrahy osady Eli Morel Nicker.

Ve středu naopak zaútočili izraelští osadníci na vesnici Turmus Ajjá. Zemřel tam jeden Palestinec a několik dalších lidí utrpělo zranění, informují místní média s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví. Podle starosty této palestinské obce osadníci zapálili šedesát aut a zničili třicet domů. Uvedl, že úderu na obec s několika tisíci obyvatel účastnilo asi čtyři sta osadníků.

V noci na středu napadla palestinskou obec Huvára stovka izraelských osadníků, kteří zapálili například pole. Osadníci zaútočili i na další palestinská města v severní části Západního břehu. Podle agentury AFP se jednalo o „trestné expedice“ za úterní útok. Podle serveru Times of Israel osadníci házeli na Palestince kameny. Po lidech, kteří chtěli osadníky konfrontovat, začali i střílet. Při útocích shořelo 140 automobilů. V souvislosti se střety byli zadrženi tři Izraelci.

Střety nabírají na intenzitě

Na jiném místě na Západním břehu se o den dřív odehrál jeden z nejintenzivnějších střetů mezi izraelskou armádou a palestinskými teroristy za poslední roky. Ve městě Džanín při armádním zásahu přišlo o život nejméně pět Palestinců a více než devadesát jich údajně utrpělo zranění.

Izraelská armáda při operaci použila bojový vrtulník, což podle izraelských médií bylo v této oblasti poprvé od druhé intifády, palestinského povstání z let 2000 až 2005. Ozbrojenci u izraelského vojenského vozidla odpálili výbušninu.

Nahrávám video

Podle agentury AFP při střetech a útocích zemřelo od začátku roku 166 Palestinců, 21 Izraelců, jeden ukrajinský a jeden italský občan.

Kvůli rostoucímu napětí by měla podle ministra národní bezpečnosti vláda začít na Západním břehu s plnohodnotnou vojenskou operací. „Je čas se vrátit k cíleným úderům ze vzduchu, strhávat budovy, stavět zátarasy, deportovat palestinské útočníky a prosadit zákon o zavedení trestu smrti pro teroristy,“ prohlásil Ben Gvir.

Přitvrdit chce i Netanjahu. „Už minulý měsíc jsme dokázali, že se s vrahy dokážeme bez výjimky vypořádat. Všichni, kteří nám způsobili utrpení, jsou buďto v hrobě, nebo ve vězení. Tak tomu bude i tentokrát,“ zdůraznil premiér.

O plánech, že si Izrael ponechá vojenskou kontrolu západně od Jordánu, mluvil Netanjahu už v roce 2018. „Jediným možným způsobem, jak žít pohromadě, je, pokud bezpečnostní kontrola západně od řeky Jordán, což je asi dvacet kilometrů odtud, zůstane v izraelských rukou,“ řekl izraelský premiér v tehdejším rozhovoru pro Českou televizi.

Násilí v oblasti zesílilo poté, co se vloni v prosinci ujala vedení Netanjahuova nová vláda. Jedná se o dosud nejpravicovější kabinet v historii Izraele, jehož ministři prosazují rozšiřování židovských osad na okupovaném palestinském území. Na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě v nich žije asi 700 tisíc Izraelců. Většina mezinárodního společenství tyto osady považuje za nelegální nebo překážku k míru.

Tisíce stavebních povolení pro Izraelce

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967 a která předtím kontrolovaly Egypt a Jordánsko. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl a nyní ho ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Východní Jeruzalém Izrael v rozporu s mezinárodním právem anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje.

Navíc v oblasti plánuje výstavbu tisíců dalších bytů. Tisíc z nich chtějí Izraelci vybudovat přímo v židovské osadě Eli, kde v úterý zemřeli čtyři Izraelci. „Naší odpovědí na terorismus je udeřit zpět a budovat naši zem,“ uvedl podle agentury AP Netanjahu. Podle oznámení kanceláře předsedy vlády se s ministrem financí Bezalelem Smotričem shodl na tom, že realizace výstavby začne okamžitě.

„(Osady) jsou zásadní překážkou naplnění životaschopného dvoustátního řešení a spravedlivého, trvalého a komplexního míru,“ prohlásil v úterý generální tajemník OSN António Guterres.

Rozšiřování osad podle něj výrazně přispívá k napětí a násilí. Guterres proto Izrael vyzval, aby s ním okamžitě přestal. Také Washington jako přední spojenec židovského státu aktuální plány označil za „hluboce znepokojivé“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí téměř osmdesát obětí

Počet obětí pondělního zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 77, nejvíce mrtvých hlásí departement Risaralda, kde zahynulo 42 lidí, píše agentura Reuters. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách.
15:30AktualizovánoPrávě teď

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 2 hhodinami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 3 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 3 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 5 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 6 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.