Izraelci pomocí dronu zaútočili na palestinskou radikální buňku na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle palestinské agentury WAFA při útoku zahynuli tři Palestinci. Terčem operace se stali útočníci, kteří předtím stříleli na kontrolním stanovišti poblíž Džanínu, uvedl izraelský list The Times of Israel s odvoláním na armádu a tajnou službu Šin Bet.
Izrael poslal dron na radikální buňku v Palestině, tři lidé zemřeli
Palestinci začali střílet na kontrolním stanovišti v Džalamí severně od města Džanín. Izraelci následně na auto střelců zaútočili prostřednictvím bezpilotního letounu. Podle prohlášení armády byla buňka zodpovědná za několik nedávných útoků na severu Západního břehu. „Po identifikaci teroristické buňky bezpilotní letoun izraelské armády vystřelil na tuto buňku a zneškodnil ji,“ dodala armáda. Jak poznamenal list The Times of Israel, jde o první podobný cílený útok v oblasti od roku 2006.
Střelcům bylo 17, 27 a 28 let. Místní křídlo palestinského hnutí Islámský džihád uvedlo, že jeden ze zabitých byl jejich velitelem, nejmladší z Palestinců pak jejich bojovníkem. Nejstarší útočník byl identifikován jako člen organizace, která si říká Brigády mučedníků od al-Aksá a je odnoží hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. Mluvčí radikálního palestinského hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, se již nechal slyšet, že tento útok „nezůstane nepotrestán“.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir ve středu varoval, že nastal čas, aby Jeruzalém začal na okupovaném Západním břehu s plnohodnotnou vojenskou operací. Střety v oblasti dál sílí. Jen tento týden tam zemřelo nejméně šest Palestinců a čtyři Izraelci. Další desítky lidí utrpěly zranění.
Střety mezi Izraelci a Palestinci
Úterní útok palestinských teroristů poblíž izraelské osady Eli na Západním břehu nepřežili čtyři Izraelci, další čtyři utrpěli zranění. Vojáci oba útočníky zneškodnili. „Když jsem dorazil k čerpací stanici, viděl jsem teroristu, jak jde k autu, ve kterém seděl další muž. Vystřelil na něj. Otevřel jsem dveře a střelil teroristu. On zasáhl mě. Nepřestal jsem, dokud se nepřestal hýbat,“ uvedl pracovník ostrahy osady Eli Morel Nicker.
Ve středu naopak zaútočili izraelští osadníci na vesnici Turmus Ajjá. Zemřel tam jeden Palestinec a několik dalších lidí utrpělo zranění, informují místní média s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví. Podle starosty této palestinské obce osadníci zapálili šedesát aut a zničili třicet domů. Uvedl, že úderu na obec s několika tisíci obyvatel účastnilo asi čtyři sta osadníků.
V noci na středu napadla palestinskou obec Huvára stovka izraelských osadníků, kteří zapálili například pole. Osadníci zaútočili i na další palestinská města v severní části Západního břehu. Podle agentury AFP se jednalo o „trestné expedice“ za úterní útok. Podle serveru Times of Israel osadníci házeli na Palestince kameny. Po lidech, kteří chtěli osadníky konfrontovat, začali i střílet. Při útocích shořelo 140 automobilů. V souvislosti se střety byli zadrženi tři Izraelci.
Střety nabírají na intenzitě
Na jiném místě na Západním břehu se o den dřív odehrál jeden z nejintenzivnějších střetů mezi izraelskou armádou a palestinskými teroristy za poslední roky. Ve městě Džanín při armádním zásahu přišlo o život nejméně pět Palestinců a více než devadesát jich údajně utrpělo zranění.
Izraelská armáda při operaci použila bojový vrtulník, což podle izraelských médií bylo v této oblasti poprvé od druhé intifády, palestinského povstání z let 2000 až 2005. Ozbrojenci u izraelského vojenského vozidla odpálili výbušninu.
Podle agentury AFP při střetech a útocích zemřelo od začátku roku 166 Palestinců, 21 Izraelců, jeden ukrajinský a jeden italský občan.
Kvůli rostoucímu napětí by měla podle ministra národní bezpečnosti vláda začít na Západním břehu s plnohodnotnou vojenskou operací. „Je čas se vrátit k cíleným úderům ze vzduchu, strhávat budovy, stavět zátarasy, deportovat palestinské útočníky a prosadit zákon o zavedení trestu smrti pro teroristy,“ prohlásil Ben Gvir.
Přitvrdit chce i Netanjahu. „Už minulý měsíc jsme dokázali, že se s vrahy dokážeme bez výjimky vypořádat. Všichni, kteří nám způsobili utrpení, jsou buďto v hrobě, nebo ve vězení. Tak tomu bude i tentokrát,“ zdůraznil premiér.
O plánech, že si Izrael ponechá vojenskou kontrolu západně od Jordánu, mluvil Netanjahu už v roce 2018. „Jediným možným způsobem, jak žít pohromadě, je, pokud bezpečnostní kontrola západně od řeky Jordán, což je asi dvacet kilometrů odtud, zůstane v izraelských rukou,“ řekl izraelský premiér v tehdejším rozhovoru pro Českou televizi.
Násilí v oblasti zesílilo poté, co se vloni v prosinci ujala vedení Netanjahuova nová vláda. Jedná se o dosud nejpravicovější kabinet v historii Izraele, jehož ministři prosazují rozšiřování židovských osad na okupovaném palestinském území. Na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě v nich žije asi 700 tisíc Izraelců. Většina mezinárodního společenství tyto osady považuje za nelegální nebo překážku k míru.
Tisíce stavebních povolení pro Izraelce
Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967 a která předtím kontrolovaly Egypt a Jordánsko. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl a nyní ho ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Východní Jeruzalém Izrael v rozporu s mezinárodním právem anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje.
Navíc v oblasti plánuje výstavbu tisíců dalších bytů. Tisíc z nich chtějí Izraelci vybudovat přímo v židovské osadě Eli, kde v úterý zemřeli čtyři Izraelci. „Naší odpovědí na terorismus je udeřit zpět a budovat naši zem,“ uvedl podle agentury AP Netanjahu. Podle oznámení kanceláře předsedy vlády se s ministrem financí Bezalelem Smotričem shodl na tom, že realizace výstavby začne okamžitě.
„(Osady) jsou zásadní překážkou naplnění životaschopného dvoustátního řešení a spravedlivého, trvalého a komplexního míru,“ prohlásil v úterý generální tajemník OSN António Guterres.
Rozšiřování osad podle něj výrazně přispívá k napětí a násilí. Guterres proto Izrael vyzval, aby s ním okamžitě přestal. Také Washington jako přední spojenec židovského státu aktuální plány označil za „hluboce znepokojivé“.