António Guterres strana 5 z 5

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Z klimatické konference COP26 v Glasgow vzešla výzva ukončit výrobu aut na naftu a benzin do roku 2040. Nahradit je mají vodíkové vozy a elektromobily. Deklaraci podepsaly Kanada, Rakousko, Polsko, Izrael nebo Mexiko. Připojily se i automobilky Mercedes Benz, Ford, Jaguar nebo velkoměsta jako New York a Sao Paulo.

První návrh dohody klimatického summitu v Glasgow je na světě. Státy vyzývá, aby už od příštího roku začaly naplňovat plány vedoucí ke zpomalení oteplování planety. Text poprvé vybízí k ukončení spalování uhlí a financování fosilních paliv, do poloviny století k uhlíkové neutralitě. Podle expertů je ale návrh příliš vágní a dohoda v takové podobě k omezení oteplování na 1,5 stupně od průmyslové revoluce nepovede. Britský velvyslanec Nick Archer v Událostech, komentářích řekl, že zelená transformace není důvodem vysokých cen energií.

Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě. Varování od světových státníků i organizací jsou stále častější s blížící se konferencí OSN o klimatu COP26, která začíná v neděli ve skotském Glasgow.

V iráckých parlamentních volbách podle předběžných výsledků zvítězila strana populistického šíitského duchovního Muktady Sadra. Nedělní hlasování v Iráku provázela rekordně nízká účast 41 procent. Podle agentury AP to odráží širokou nespokojenost a nedůvěru lidí v demokratický systém. Agentura Reuters uvádí, že volby byly označovány jako šance odstavit od moci vládnoucí elity. Vzhledem k nízké účasti ale podle ní lze předpokládat, že si strany, které jsou u moci od roku 2003, svá místa udrží.

O vystoupení svého ministra zahraničí na Valném shromáždění OSN požádalo islamistické hnutí Taliban, které ovládá většinu afghánského území. Generální tajemník OSN António Guterres skrze svého mluvčího potvrdil, že dopis se žádostí obdržel. Požadavek musí teď vyhodnotit výbor, ale není jisté, zda se sejde ještě před koncem jednání v pondělí. Čínský prezident Si Ťin-pching pak ve svém projevu slíbil, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí, a potvrdil závazek, že Čína dosáhne uhlíkové neutrality před rokem 2060.

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku. Generální tajemník OSN António Guterres varoval před „největší kaskádou krizí v našich životech“ a zkritizoval přístup mezinárodního společenství k pandemii nebo klimatickým změnám. O covidu a klimatu mluvila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Bezpečnostní složky na Haiti zastřelily čtyři členy komanda, které podezírají ze středeční vraždy prezidenta Jovenela Moïseho. Další dvě osoby pak zadržely. Podle zahraničních médií to oznámil šéf místní policie. Ten později zvýšil počet zadržených podezřelých na šest a počet zabitých na sedm. Mezi zadrženými je podle jednoho z haitských ministrů přinejmenším jeden Američan. Pozadí vražedného útoku zůstává podle tiskových agentur nejasné a nejchudší země na západní polokouli se ocitla na pokraji chaosu.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Valné shromáždění OSN zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku.

Víc než rok trvající pandemie prohlubuje propast mezi bohatými a chudými státy. Rozdíl v tempu očkování je nyní největší od jeho zahájení na konci loňska. Zatímco bohaté země by při něm mohly do konce roku naočkovat přes 90 procent lidí, v případě chudých zemí může jít o slabou třetinu. A třeba Indie by zvládla pouhou čtvrtinu.

V Ženevě v úterý začínají nová jednání o Kypru. Hlavním cílem je zjistit, zda mezi severem a jihem ostrova existuje prostor pro zahájení rozhovorů o sjednocení. Schůzky se zúčastní Řekové, Turci a Britové. Generální tajemník OSN António Guterres je realista a vyjednavače vyzval ke kreativitě. Kypr je rozdělený od roku 1974.

Lidstvo vede nesmyslnou a sebevražednou válku proti přírodě, která způsobuje lidské utrpení, ohromné ekonomické ztráty a zároveň urychluje zkázu života na Zemi. Při příležitosti uveřejnění zprávy OSN nazvané „Usmiřování s přírodou“ to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Lidé podle dokumentu ničí přírodu a dělají ze Země neobyvatelnou planetu tím, že posilují klimatické změny, úbytek biodiverzity a znečišťují životní prostředí.

Prominentní bojovnice za práva žen Ludžajn Hazlúlová byla po téměř třech letech za mřížemi propuštěna v Saúdské Arábii z vězení. S odvoláním na sdělení její rodiny o tom napsala agentura Reuters. Hazlúlová bojovala za právo Saúdských Arabek řídit automobil a za ukončení systému mužského opatrovnictví, který dává mužům právo rozhodovat o záležitostech žen. Podle organizací na ochranu práv a její rodiny byla ve vazbě vystavena mučení. To však Rijád odmítá.

Vojenská vláda v Myanmaru zablokovala internetové připojení v zemi. Reagovala tak na protesty tisíců lidí, které se vydaly do ulic největšího města Rangúnu, aby vyjádřily nesouhlas s pučem, při němž armáda zadržela vůdkyni země Do Aun Schan Su Ťij.

K prvnímu pouličnímu protestu od pondělního vojenského převratu v Myanmaru se sešla skupina protestujících v Mandalaji. S odvoláním na příspěvky na sociálních sítích o tom informovala agentura Reuters. Armáda mezitím vypnula v zemi nejpopulárnější síť Facebook, kde se šířily příspěvky kritické k armádě. Rada bezpečnosti OSN projednávala návrh na odsouzení převratu, Čína ho však zablokovala.

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW) před třemi lety v OSN podpořilo přes sto států. Nyní dohoda vstupuje v platnost a ratifikovala ji padesátka zemí převážně z Afriky a Jižní Ameriky. Jaderné velmoci ale mezi signatáři úmluvy chybí a dokument nechtějí uznat ani členské země NATO či američtí spojenci Austrálie nebo Japonsko. Podle českého ministerstva zahraničí TPNW nezbaví svět jediné hlavice. Zastánci jaderného odzbrojení přesto slaví a doufají, že smlouva zahájí cestu k odstranění nukleárních zbraní – podobně jako byly postupně zakázány například biologické či chemické zbraně.

Svět se potýká s populismem a ignorací vědy, budoucnost přitom vyžaduje spolupráci a demokracii. V pátečním projevu ve Spolkovém sněmu, jedné z komor německého parlamentu, to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Německo pak označil za pilíř multilateralismu.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden potvrdil, že se USA v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Íránský prezident Hasan Rouhání obvinil z vraždy prominentního íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha Spojené státy a Izrael a stejně jako duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí pohrozil odvetou. Teherán vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby vraždu odsoudila a aby podnikla kroky proti pachatelům. Íránský vyslanec u OSN upozornil, že Teherán si vyhrazuje právo podniknout „veškerá nezbytná opatření“. Generální tajemník OSN António Guterres podle svého mluvčího vyzval ke zdrženlivosti a zdůraznil potřebu vyhnout se krokům, které by vedly k eskalaci napětí v regionu. Člen izraelské vlády Cachi Hanegbi prohlásil, že neví, kdo Fachrízádeha zabil.

Konflikt v etiopském severním státě Tigraj, kam ústřední vláda minulý týden vyslala armádu, si už vyžádal životy několika stovek vojáků. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na armádní zdroj. Etiopský premiér Abiy Ahmed však popřel, že by Etiopii hrozil chaos. Vedení Tigraje dříve podle serveru BBC vyzvalo Africkou unii, aby do konfliktu zasáhla, a odvrátila tak hrozbu, že se země propadne do občanské války.

Útočníkem z Vídně, kterého policie zastřelila, je dvacetiletý muž s kořeny v Severní Makedonii, oznámil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP). Podle něj byl muž dříve odsouzen kvůli tomu, že chtěl odjet do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ta se také v úterý k útoku přihlásila. Předběžně bylo zadrženo 14 osob. Podle Nehammera nyní nic neukazuje na to, že by se na útoku kromě střelce podílel někdo jiný. Vedle útočníka zemřeli čtyři další lidé a 22 osob bylo zraněno.

Kapacity na výrobu vakcín v Indii budou v boji proti pandemii covidu-19 využity k pomoci celému lidstvu. Slíbil to indický premiér Naréndra Módí na všeobecné rozpravě 75. zasedání Valného shromáždění OSN.